Našla bych polévek zelené barvy víc, špenátovou, hráškovou, kopřivovou - na většinu je ještě brzy, ale přesto jsem v minulých dnech vařila hned dvě jiné zelené:
pórkovou a brokolicovou.
Není to žádné velké vaření, taková polévka. Receptů na ně tady na blogu nenabízím mnoho a vařím tak jednu týdně, proto využívám příležitosti, abych tu díru v menu trochu vyplnila. Právě tyto dvě polévky využívají každá jiný postup, široce přenositelný na další zeleninové polévky.
Pórkovou jsme vařily jako mladé matky i pro děti, ovšem bez pepře. Jak vzpomínám v Cukru na nitku, jedna kamarádka ji dělala ještě jednodušeji, než jsem znala z domova: jeden menší pokrájený pórek trochu orestovala na lžíci másla, zasypala hned dvěma lžicemi mouky, kterou tím též trochu opekla, zalila vodou, ale ne moc, osolila a vařila. Pak se přidalo již jen mléko a trochu pepře a bylo hotovo. Tedy - pórková polévka ráda utíká, jak vidno na hrnci, je třeba ji hlídat, když začne kypět. Ven mi nepřetekla.
Když se vaří s bramborami, trvá to déle - asi bych dnes už bramborami začala a orestovaný pórek přidala později. Přidávám taky vývar, může být i z kostky (používám někdy zeleninové bezglutamátové). A jíšku zase dávám instantní, je to dobrá pomůcka.
Stejným postupem vařím i polévku ze strouhané mrkve.
Brokolicovou jsem připravila tak, že jsem v osolené vodě uvařila balíček brokolice, rozebraný na větší růžičky, byl jich plný hrnec. Rozmixovala jsem je tyčovým mixérem - pár kousků jsem si dala stranou na ozdobu. Přidala jsem mražený vývar a přilila jsem smetanu - radši než 12%ní používám profi 19%ní. Dosolila jsem, opepřila a zjemnila mletým muškátovým oříškem. Může se dát i jen mléko.
A taková výborná polévka z dýně se připraví úplně stejně.
A na tu třetí se chystám - mám totiž nakoupené docela pěkné ředkvičky, tedy včetně listí. Zkusím něco takovéhoto:
polévka z bylinek nebo jiný způsob od Bali, kdy se listí nechá zavadnout na másle, vaří s cibulí a bramborou a rozmixuje se.
Žádné komentáře:
Okomentovat