Léto (v kuchyni), jak má být

Tentokrát zas něco běžnějšího, ať má víc čtenářů inspiraci k vlastnímu vaření. Slané koláče nezklamou, dají se jíst i studené nebo ohřáté, a je to přece jen něco jiného než obložené chleby. 

Lehce na ně propašujete plno zeleniny, ovšem podle mé zkušenosti musí být dobře vyfutrována slaninou. Krájím trochu silnější plátky z celého kusu, ty koupené ze stroje jsou moc slabé a ani dvojitá vrstva nestačí. Pokladu slaninou celé dno, spotřebuju tak 150 g na jeden koláč. Na zalití stačí dvě vejce s kelímkem zakysané smetany nebo šlehačky. Jiný sýr už nedávám. Obměn je spousta. Některé zeleniny je třeba předem trochu orestovat - cibule, pórek, cuketa, lilek, jiné se mohou dát tak (rajčata, papriky, brambory, špenát). I s kořením se dá různě experimentovat, ale stačí trochu pepře.

Těsto ze125 g změklého tuku (máslo i sádlo, příp. jiný tuk a jejich kombinace) a 300 g mouky vystačí na jednu formu, k tomu pár lžic vody a sůl. Je dobré nechat ho odležet. V kameninové formě bych těsto radši předpekla, v plechové to není třeba. Pak už jen náplně a zalít vejci se smetanou. Koláče jsem brala na návštěvu, tak jsem je trochu ozdobila. Neměla jsem více zeleného, jen pár lístečků čerstvé majoránky a maličko petrželky, během dovolené mi vyhynula.

Na skořicové šneky nejprve ušlehám 3 vejce, 125 g másla nebo tuku a 4 lžíce krupicového cukru, špetku soli. Nadrobím jedno droždí, ale stačí i půlka. Postupně přidávám 700 g špaldové mouky, lze samozřejmě dát i pšeničnou nebo namíchanou. Zadělávám 400 ml vlažného mléka a dobře prohnětu - tedy stroj, ne já. 

Po vykynutí jsem vyválela dva pláty rozměru A3, prostě na malý silikonový vál. Na potření jsem spotřebovala pomazánku z jednoho másla (dávám si ho povolit už před kynutím těsta) a 250-300 g krupicového cukru, k tomu tak tři lžíce skořice, podle chuti. Pečením se dosti ztratí. Šneky motám spíše menší, z těsta po šířce rozdělím na dva pruhy, lze i na tři. Rolády pokrájím na špalíky a skládám s odstupy do forem, jsou to dvě až tři. Ještě je nechám trochu dokynout a peču normálně na 180 stupňů, až jsou zlatavé. 

Tentokrát jsem pekla vše, co vidíte na obrázku, ve dvou patrech na dvakrát. Troje šneky napřed a potom slané koláče a brambory, stěží jsem tam všechno nacpala. Zbylo mi totiž ještě dost brambor, tak jsem z nich udělala gratin - přimíchala jsem k nim zbytek cibulové náplně i trochu smetany s vajíčky, přidala mléko, přisolila. Originální recept zde. Ostatní zbytky jsem pekla v malých formách. Taky se užijí. Při jednom jsem si do trouby přidala i LC cuketovomrkvovou buchtu.

Samozřejmě jsem na to pečení měla pátek, jeden z nejteplejších dnů, ale trouba s ventilací už tolik místnost nezahřeje. Co šlo, jsem si připravila den předem (dušenou cibuli, křehké těsto) a troubu zapínala až odpoledne, kdy je slunce na druhé straně. Odkládat pečení na noc nemělo smysl, horko nepolevovalo ani v noci. 

 

 

Předtím dva týdny na dovolené jsem ani žádné fotky nepořídila. Jezdíme na stálé místo, kuchyňka je miniaturní, ale uvařit se v ní dá. Dvě plotýnky, dřez , lednička a pracovní plocha asi 25 centimetrů, základní nádobí. Letos jsem dost vařila. Na první dny jsme měli "holanďany" s bramborem a krůtí ragú s rýží i nudlemi, což pokrylo čtyři obědy. Pak noky s vepřovkou a zelím (studeným), špagety s milánskou omáčkou ve skle, taky sázená vejce, jednou na ohni pečené buřtíky. Hub pomálu, tak to bylo pár porcí smetanové omáčky s hovězím z konzervy, k tomu párkrát v hospodě (nic zaznamenáníhodného, jen dobrá scénka, jak holky jedí borůvkové knedlíky - na hospodské zahrádce, svlečené jen do kalhotek, táta je láduje, ony pusy fialové, stůl poznamenaný, ale fotku sem dát nesmím)) a s dětmi ještě další špagety s rajčaty a sekanou a další noky se zelím. Víc jak jedno teplé jídlo denně neděláme. Snídaně a večeře se už pokryjí, vzala jsem svou kapiovou pomazánku, koupili jsme dost sýrů, jednou měli ryby z konzervy a taky párky, šunku. Třeba skleničku majonézy jsem ani neotevřela. Na saláty si beru lahvičku zálivky, to přípravu zjednoduší. Na kafe se osvědčuje malý frenchpress, čaj preferujeme z M&S v kombinaci s ovocným. K tomu nějaké jogurty, dětem lipánky, mužům pivo... Ostatně sjet do "hypáče" není až takový problém. To spíš v místním malém konzumu, kde v době návratu z výletu už stěží najdete jakýkoli chlebík, rohlík. V jedné pekárně zase bylo otevřeno až do osmi. Celkově to bylo fajn.

Květákové dorty

Co je to zas za ptákovinu, ptáte se? Méně běžné použití květáku do sladkých receptů jsem zvažovala dlouho, až jsem konečně vyzkoušela hned dva recepty. Uvádím je v běžné i low carb verzi. 

Recepty na zeleninové sladkosti se dají dělit na ty se zeleninou zjevnou a skrytou - tyhle patří k těm druhým. Kdo neví, nepozná. Na party to může být i zábavné, když účastníci hádají, co v dortu je a když vykřikují překvapením... Aspoň to tvrdí americké autorky receptů:)

 

Kakaový dort ze syrového květáku

220 g květáku, 1 tvaroh, 3 vejce, 3-4 lžíce kakaa, 1/2 hrnku mouky (pro LC: kokosové), 2 lžíce ovesných otrub, 1/2 hrnku oleje (i kokosového), 3-4 lžíce cukru (pro LC: sladidla), 50 g nasekané čokolády, 1/2 lžičky prdopeče, vanilka, skořice, sůl

 

Syrový květák jsem nastouhala a smíchala s ostatními surovinami, na tom není co zkazit. Lépe se míchají vejce s cukrem a olejem, k tomu tvaroh, pak mouku s kakaem a kořením, práškem a nakonec květák a čokoláda. Takové těsto se rádo lepí a ani vymazání formy moc nepomůže, ale vzpomněla jsem na jeden fígl od Pohlreicha, totiž namočit a vyždímat pečící papír, aby lépe přilehl do formy. 

Pekla jsem ve formě velikosti dortovky. Květákový dort, zvlášť v LC verzi, potřebuje dosti dlouho péci, zhruba hodinu. Má být úžasně čokoládový a je pravda, že květák v něm není poznat.

Dobře se doplní šlehačkou nebo zmrzlinou. Zdá se mi, že kombinace kakaa s xylitolem je trochu hořká, dala bych asi kakaa méně.

Pomerančový květákový dort

3/4 hrnku květákového pyré, 3 vejce, 1/2 hrnku cukru (pro LC: 3 lžíce sladidla), 1 hrnek mletých ořechů nebo mandlí, 3 lžíce mouky (pro LC: kokosové), kůra z půlky pomeranče (bio), 1/2 lžičky prdopeče, trochu vanilky, 1 lžíce oleje, špetka soli

Květák jsem uvařila a rozmixovala, k němu jsem hned přidala ostatní suroviny a promíchala. Pomerančové kůry se, myslím, nedává tolik, aby vám ublížila, i když nebude bio. Taky ji nejíte denně po hrstech a navíc se teplem plno látek rozloží, čili pro zdravé jedince nic démonického. Množství je na formu poloviční velikosti než dortovka, měla jsem 15 cm simax. Těsto se peče opět skoro hodinu. 

Chuť byla ořechovopomerančová, ani stopa po květáku, struktura pěkná. Dalo by se i různě ozdobit, ale jen jsem pro oko "pocukrovala" xylitolem a přidala trochu kůry. Koláček jsem si totiž vezla na dovolenou. V LC receptech je to rozhodně další favorit.

 

Záludnosti LOW CARB pečení podruhé

Protože jsem nucena hlídat sacharidy ještě nejméně do konce září, přišlo na řadu několik dalších receptů na nízkosacharidové moučníky. Chutě tedy nemám skoro na nic, což pro vaření ani psaní o něm není nejlepší startovací pozice! Ale něco se i dost povedlo.

Pořídila jsem kokosovou mouku. Ta se dá na webu sehnat už kolem 80 Kč za 1 kg, ale pozor, prodává se i 2x dráže. Mandlová je prý nejlepší, ta však stojí něco málo pod 300 Kč za kg, což se mi zdá už dost, když je to vlastně jen kvůli mlsotě.

Dietních buchet stačí péci jen menší množství, většinou dělám z půlky, když je to jen pro jednoho. Něco by se tedy mohlo i zmrazit, ale třeba tvarožník se na to nehodí. Taky vybírám recepty s menším podílem mouky a mandlovou nahradím tou kokosovou. Případně ji ještě lehce nastavím nějakou jinou moukou, protože jedna dvě lžíce v několika porcích ty hodnoty glykemie nezvedne. Těsta se zeleninou a bez mouky jsou mokřejší, zkoušela jsem je tedy péci důkladněji, déle. Případně jsem se snažila je vysušit v mikrovlnce, na což mě navedlo rozmražování. Někdy to pomůže, někdy moc ne.

Koláček s ořechy bez mouky

2 vejce, 90 g kokosové mouky, 60 g mletých ořechů, 90 g másla, 30 g xylitolu, velká špetka prdopeče, sůl, vanilka

Máslo jsem rozpustila, vejce prošlehala s xylitolem, přidala kokosovou mouku a vše ostatní vč. másla a upekla jsem v mikrovlnce ve dvou miskách, samozřejmě se může i v přiměřené formě dát do trouby. Tento koláček dosti připomínal těsto. Množství sacharidů na porci pod hranicí měřitelnosti.

Tvarožník bez mouky

2 tučné tvarohy, 500 g bílého jogurtu, 3 vejce, 6 lžic oleje, 6 lžic mouky (stačí 3 lž. kokosové a 3 lž. pšeničné hladké), sladidlo dle chuti (3 lž. xylitolu a dosladila jsem tekutým kandisinem), 1/2 lžičky prdopeče, špetka soli, vanilková esence nebo 2 lžíce rumu

Klasický recept na tvarožník stačí upravit pouze lehce, viz výše. Zkoušela jsem dát i jen samé tekuté sladidlo, ale to práškové udělá lepší strukturu, tak jsem to zkombinovala. Oslaďte tak, aby těsto bylo sladší, než má být ve výsledku, nedoslazený tvarožník nechutná dobře. Vše jsem promíchala v robotu najednou a pekla ve vymazané formě. Na dno se může dát nějaké ovoce, ale ne moc šťavnaté.

Použila jsem celou dávku a polovinu těsta upekla ve skleničkách, které jsem hned po vytažení z trouby zavíčkovala: takto zpracovaný tvarožník jsem už vyzkoušela klasicky a vydržel 3 měsíce, chuť se nezměnila. Pouze jak se tvarohové těsto po upečení slehne, není sklenice dost plná, i když při pečení přetéká.

Cuketový perník bez mouky

1/2 cukety, 1 vejce, 3 lž. kokosové mouky, 1 lž. mletých ořechů, 1 lžíce xylitolu, 2 lžíce kokosového oleje, 1 lžíce kakaa, 1/2 lžičky prášku do perníku, 1/4-1/2 lžičky skořice

Cuketu jsem  nastrouhala i se slupkou, smíchala se špetkou soli a nechala odležet, než jsem si připravila další suroviny do mísy. Promíchala jsem stěrkou a přidala vymačkanou cuketu. Množství stačí na dvě malé zapékací misky.

Peče se krátce, asi čtvrt hodiny na 180 stupňů, lze ověřit zapíchnutím špejle nebo nožíku. Taky se může připravit v mikrovlnce, stačí vlnit minutu naplno a potom ještě po půlminutě přidat. Nezapomeňte, že dvě misky najednou se budou vlnit déle než jedna.

Mně se to jako perník úplně nezdálo, těsto bylo až moc kakaové a málo perníkové, kakaa bych určitě  ubrala na polovinu. Kokosový olej lze bez problému nahradit řepkovým ap. nebo rozpuštěným máslem.

Mrkvovocuketový chlebíček bez mouky

200 g nastrouhané cukety a mrkve, 4 vejce, cca  30 g xylitolu, 70 g strouhaného kokosu, 1-2 lžíce kokosové (nebo jakékoli) mouky, 1 lžička prdopeče, 2 lžíce jogurtu, dle chuti koření (skořice, mušk. oříšek, hřebíček, nové koření)

Cukety a mrkve může být víceméně libovolný poměr, jen po nastrouhání je třeba zeleninu opět trošičku posolit a potom pořádně vymačkat, co nejvíc vysušit. Pak už se jen vše smíchá, dobře osladí sladidlem a důkladně upeče v menší formě, zhruba poloviční. Struktura je dosti těstovitá. Chutná se zakysanou smetanou nebo šlehačkou.

Sušenky z krémového sýra

170 g krémového sýra (tučného tvarohu, zakysanky), 1 vejce, 3 lžíce oleje, vanilka, špetka soli, 65 g kokosové mouky, 45 g xylitolu (nebo namíchat s jiným sladidlem)

Promíchala jsem zakysanku s vejcem, olejem, vanilkou a solí a pak přidala mouku a sladidlo. Z těsta jsem utvořila na jeden plech hromádky, bylo jich dvanáct. Pekla jsem asi 10 minut na 180 stupňů. Sušenky byly spíš gumové, to ale nejspíš kvůli té zakysance, sýr i tvaroh jsou tužší. Uvidím, jak sušenky vydrží. Jsou dobré, když máte chutě na obyčejné těsto.

Předchozí díl - Záludnosti LOW CARB pečení

Dětská oslava s točeným dortem

První vnučka k 4.narozeninám měla slíbený dort. Má ráda čokoládu a lipánek, čili co z toho vyjde? Dort Míša, co jiného. Vymyslela jsem, jak ho jednoduše ozdobit, aby to vypadalo dobře, a tentokrát se to docela povedlo.

---

Přidala jsem ještě jednu zajímavost, svislé proužky uvnitř, tedy dort točený z pruhů. Najde se i pod názvem brněnský, rolovaný, svisle pruhovaný - v angličtině ani nemá ustálený název, spiral cake zní dobře, ale skrývá se pod tím kdeco. Často se dává ještě placka dolů a nahoru, ale to se mi zdálo už moc těsta.

Nevím, kde jsem na něj prvně narazila, k nalezení totiž moc obrázků není a na některých dort dokonce nevypadá moc dobře. Těsto se zdá drobivé, krém patlavý, nebo ho bylo málo. Zkrátka ta správná výzva: dokážu dort smotat, aby mi držel a aby byl taky dobrý? Přebrala jsem si to v hlavě, že jde vlastně jen o roládu, a tu už nacvičenou mám. Jde mi snadno stočit rovnou z papíru, na kterém se pekla, žádné složité a nebezpečné překlápění těsta na utěrku, jiný plech, jiný papír a podobně není nutné. Jedna roláda je ovšem dost málo, ale dvojitá dávka by mohla stačit.

Recepty se sobě dost podobaly, v zásadě klasika. Použila jsem 8 celých vajec, 250 g cukru, 250 g hladké mouky, 50 g kakaa, špetku soli a 100 g rozpuštěného másla.

Vnučka u pečení asistovala, nejprve měla rozbít vejce do mísy. Hned první skončilo na zemi! Pak už to šlo a poslední tři vejce rozbíjela již bravurně, holt to chce cvik.

V robotu jsme vejce ušlehaly s cukrem a špetkou soli do pořádně husté pěny, pak vnučka přisypávala mouku s kakaem a já přilívala máslo. Těsto jsem rozetřela na dva plechy a dala péci najednou, to moje trouba zvládá. Nesmí se přepéci, nešlo by rolovat. Pekla jsem na 180 stupňů asi 8 minut.

Mezitím jsme umíchaly opět v robotu krém, množství cukru určovala vnučka: ještě trochu, ještě...dobrý. Na krém padly 3 tučné tvarohy, 1 mascarpone, 1 ušlehaná šlehačka se ztužovačem a moučkového cukru podle chuti. Když jsme šlehaly tu šlehačku, vytáhla jsem metlu o zlomek vteřiny dřív, než jsem mixér zastavila...tak zas bylo co uklízet, ale většina šlehačky zůstala v míse. Takovým nehodám však ještě nebyl konec.

Když těsto trochu vychladlo, uvolnila jsem ho z papíru, ale ouha: spodní plech byl uprostřed trochu nedopečený, takže se od papíru neodlepil a popraskal. Co s tím? Dala jsem ho ještě na chvíli dopéci pod horní ohřev, to pomohlo, ale ne úplně, kus jsem použít nemohla. Pláty těsta bylo třeba nařezat na stejně široké pruhy. Předtím jsem řešila, zda je řezat s krémem nebo bez, zavrhla jsem natírání nakrájených pruhů po jednom. Krájela jsem bez krému, aby byly pruhy přesnější. On pak ten krém už se poddal, nebylo třeba s tím nic dělat. Vyměřila jsem si šířku pruhů na 9 cm, tři z jednoho plechu. Rolování mělo být ta nejzábavnější část příprav, ale musela jsem se na něj soustředit, aby mi vše neupadlo, to by šlo napravovat těžko. Taky se ukázalo, že důraz na stejnou výšku těsta i vrstvy krému není jen buzerace, ale na kýžený vzhled dortu má podstatný vliv.

Srolovaný dort měl asi 18 centimetrů, chyběl ten jeden více polámaný pruh. Utáhla jsem to trochu pruhem fólie a urovnala. Taky se může dát do posunovacího ráfku. Doplnila jsem krém do mezer, někam jsem ještě nacpala i kus těsta, což tedy vzor trochu narušilo, ale lepší než díra... Dort jsem dala zatuhnout do lednice a teprve pak jsem ho potřela krémem i na bocích a připravily jsme polevu.

Vnučka pomáhala lámat čokoládu - samozřejmě, než jsem se otočila, pěkný kus jí snědla. Ale když měla ty narozeniny, tak co už. Čokolády jsem dala asi 200 g a pár lžic oleje, rozehřála ji v mikrovlnce a stačilo zamíchat. Povedlo se mi polevu nalít na dort tak, aby správně přetékala přes okraj, jak se teď dělá. Trochu polevy zbylo. Povrch vnučka ozdobila růžovým sypáním, které je podle ní to jediné možné pro holky, a bylo hotovo. Dort se jí líbil a taky chutnal, jak pojídala průběžně zbytky těsta s krémem a čokoládou, tak to bylo hlavní.

Protože byl dort menší, upekla jsem k němu ještě pár madlenek s polevami.

I přeprava dopadla dobře, vychlazený a ztuhlý dort jsem v krabici upevnila lehce zmačkanou fólií a přežil. Svíčky pak vše doladily, já krájela porce dortu. Na jednom obrázku je ten vyspravovaný kus. Chuťově to však dopadlo výborně, krém byl tak akorát sladký a těsto měkké, čokoládové, hosté chválili.

Pořád jsem se nerozhodla, zda ty svislé proužky jsou tak úžasné překvapení, že jejich výroba stojí za to. Možná při dalším pečení už to je snazší, ale pro mě tam pár napínavých okamžiků bylo. Taky vše musí mít vhodnou konzistenci, aby se těsto nedrobilo, krém neroztékal. Při krájení musí být dort studený, pak už se vše rozpadá. Nejspíš to budou ty důvody, proč není po celém netu obrázků víc... Ty moje taky nejsou úplně výstavní.

Krom nehod při pečení mi ještě spadl téměř hotový článek, i když se tvářil jako uložený, a to byl zrovna dost povedený :) S technickým stavem blogu.cz tedy taky spokojená nejsem, ach jo.

Záludnosti LOW CARB pečení čili dia moučníky bez mouky a cukru

Naštěstí jen dočasně jsem v důsledku jiné léčby musela dosti drasticky omezit sacharidy na pouhých 150 g denně.

---

To je cca 1 krajíc nebo 5 knackebrotů ráno a večer a 150 g přílohy v poledne. Chutě a pachutě tento stav doprovázejí. Trochu si jeden zvykne, ale přece jen by rád i něco jiného než samou zeleninu a bílkoviny. Na použití mouky, a to ani z luštěnin a podobně, už nebyl prostor. Šlo by péci z mandlové mouky, jenže její cena je přece jen dost luxus, zrovna tak použitelné sladidlo do pečení. Dá se vyřešit tato kvadratura kruhu, tedy těsto bez mouky a cukru?

Výsledek je trochu polovičatý, ale aspoň něco. Zatím jsem nevyzkoušela amarantovou ani kokosovou mouku, jen mletý kokos a ořechy.

Mnoho receptů inzeruje, jak jsou LOW CARB, bez mouky a přidaného cukru...ale: tu se použije banán, tu sladké brambory, sušené ovoce, javorový sirup nebo med, čokoláda, vločky, škrob. Jinde zase třeba používají i bezsacharidovou mouku a podobné vychytávky. Vše se tedy musí u diety ze zdravotních důvodů řádně zkontrolovat podle individuálních omezení, lidi v tom mají hokej a pletou vše dohromady.

Nějaké recepty bez mouky znám: tvarohové kokosky, kakaový korpus, ořechová roláda. U těch tedy stačilo nahradit cukr sladidlem, práškovým xylitolem. Ten nemá ale stejné vlastnosti jako cukr, hmotu nezpevní, nedodá dost objemu. Těsta bez mouky často využívají vejce, ale ta bez cukru taky moc nevyšleháte a nedrží. Kakao vše zahustí, též pomůže tvaroh nebo arašidové máslo. Může se přidat i cuketa nebo mrkev. Prdopeč zajistí, aby těsta bez mouky nebyla moc hutná. Tekutiny se do ničeho nevsáknou, a tak je třeba péci déle. Trvanlivost takového pečiva není velká, ztvrdne nebo zvlhne, nedrží tolik pohromadě.

Recepty jsem zkoušela v menších množstvích. Použité sacharidy je třeba rozpočítat na počet porcí, pak to jde. Totiž jedna kupovaná kulatá sušenka má asi 12 g sacharidů, což žádná velká svačina není, a víc zkonzumovat nelze.

Kupodivu docela dobře vyjde běžný pudink, při 3 porcích z půl litru mléka je to jen 13 g. Podobnou chuť má flan, pečený z řídkého mléčného těsta s vejci, ale chutnal spíš jen jako omeleta, tak nedoporučuji. Ještě mám v plánu jiný recept.

Kakaové těsto je častou volbou, zkusila jsem tyto recepty, oba z polovičního množství.

Cuketový kakaový chlebíček bez mouky

1 střední cuketa, 2 vejce, 1/2 šálku změklého nebo rozpuštěného másla, 1/4 šálku kakaa, sladidlo (já dala 80 g xylitolu), 2 lžíce mandlové nebo kokosové mouky (mletého kokosu), 1 rovná lžička prdopeče, 1/2 lžičky skořice, špetka soli na cuketu

Nahrubo nastrouhanou cuketu trošku posolíme a upěchujeme, za chvíli pustí vodu. Hodně vymačkáme, vysušíme i papírovými utěrkami. Přidáme všechno ostatní a zamícháme. Dáme péci (množství je na menší formu) do trouby 180 stupňů teplé tak na 40 minut, až je chlebíček pevný. Lepší je druhý den. Při 8 porcích jsou v jedné cca 3 g sachsaridů.

Čokoládový koláč bez mouky

5 vajec, žloutky a bílky zvlášť, 120 g sladidla, 150 g mletých mandlí a kokosu, 200 g nastrouhané čokolády (60% kakaa a více), 2 lžíce kakaa, 2 lžíce nahrubo nasekaných ořechů, 100 g rozpuštěného másla, špetka soli

Žloutky ušleháme s 2 třetinami sladidla "do pěny", smícháme s ostatními surovinami krom bílků, z kterých ušleháme sníh se zbylým sladidlem, co možná tuhý. Vmícháme po částech lehce do čokoládové hmoty a vložíme do kulaté formy (22 cm). Pečeme na 18 stupňů asi 3/4 hodiny, zkusíme špejlí. Necháme vychladnout ve formě. Na porci (12x) vyjde dle čokolády asi 8 g sacharidů.

Ne vše se povedlo nebo nadchlo, těsto na ořechovou roládu bez mouky a se sladidlem (4 vejce, 50 g mletých ořechů. asi 2-3 lžíce sladidla) nedopadlo moc dobře. Drobilo se a nechutnalo. Jednu cuketovou buchtu se zakysanou smetanou a spoustou ořechů jsem dokonce vyhodila! A ještě se mi, potvora, dost připekla na formu. Ani tyto dva recepty mě moc nepřesvědčily:

Arašidové sušenky bez mouky

1/2 hrnku arašidového másla, 1 vejce, sladidlo dle potřeby, 2 lžíce másla, 1/4 lžičky prdopeče, příp. vanilkový extrakt

Suroviny propracujeme a dáme chladit do lednice na 3 hodiny až dny. Zpracujeme kuličky (měla jsem jich 14 na jeden plech) a dáme péci asi na 8 minut na 200 stupňů. Nepřepečeme, pak ztvrdnou. 1 sušenka má max. 3 g sacharidů. Uchované v dóze stejně hodně ztvrdly.

Tvarohové kokosky

2-3 bílky, 20 g sladidla (xylitol), 100 g kokosu, 50 g tvarohu, špetka soli

Ušleháme tuhý sníh se sladidlem, vmícháme kokos a tvaroh. Na jeden plech vyšlo 16 kokosek. Pečeme na 200 stupňů, až lehce zezlátnou. Sundáme z plechu až po schladnutí, lámou se. V jedné kokosce je neměřitelné množství sacharidů. Do druhého dne spíše zvlhnou.

Zkoušela jsem i několik druhů palačinek a lívanců, jsou to ale spíše omelety s kokosem. Lívanečky mi vyšly hodně jemné:

Lívanečky téměř bez mouky

1 vejce, 1/2 tvarohu, 40 g mouky, špetka soli

Vše smícháme a upečeme asi 6 lívanečků, v každém bude 5 g sacharidů. Přisladíme čekankovým sirupem.

Prozatímní vítěz: Koláček do hrnku

1 vejce, 2 lžíce mletých ořechů, 2 lžíce kokosu, 2 lžíce másla, 1 lžíce sladidla, špetka soli a prodopeče, 2 lžíce zakysané smetany

Vše v hrnku nebo misce smícháme a v mikrovlnce pečeme nejprve 1 minutu, pak podle potřeby přidáme po půl minutě. Porce má 3 g sacharidů. Tento koláček nejvíce připomínal těsto.

Ještě pátrám po dalších kombinacích. Něco se dá, třeba i dýňový koláč bez těsta, tvarožník a cheesecaky bez mouky, různé brownies. Nemusí to být špatné, ale holt tu chuť na pořádné těsto neuspokojí, to je to. Bílý jogurt sním, ale že bych na něj měla vyloženě chuť, to se říct nedá. Ale dost již s mým fňukáním, vždyť to bude už jen na pár týdnů. Můžu být (a jsem) ráda, že ta léčba vůbec funguje :)

Uvidím, jestli ještě dám dohromady další tipy, třeba se to někomu bude hodit.

Dětský dort

Pro prostřední vnučku jsem si naplánovala upéci jí k druhým narozeninám klasický dort.

---

Původně jsem chtěla zkusit krém z mascarpone, jenže zrovna nebylo nikde k mání, tak došlo na tradiční pudinkový krém. Světlý piškot byl jasný, na dochucení jsem použila mandarinkový kompot. Čerstvé jahody sice k dostání byly, ale zcela bez chuti, to nemělo cenu. Pro efekt jsem ještě vyhrabala trochu mraženého rybízu. Efekt stékající čokopolevy jsem nedokázala, byla na to moc tuhá, tak na výstavu to úplně není. Holt v tom zdobení mám ještě rezervy :)

Musela jsem dort jen předat. Povedlo se mi ho umístit na talíři do velké mísy s fólií, která ho udržela na místě, a celé jsem to šoupla do velkého sáčku. Na krátký převoz autem to stačilo.

Fotky nakrojeného dortu nemám, protože holka si hned, jak jí ho přinesli, sáhla na svíčku, a pak už měli jiné starosti, než bábě fotit, jak se dort jedl... Ale prý si přidala a dort všem chutnal.

Posunovací kruh jsem si nastavila na 22 cm, položila na plech s pečícím papírem a ušlehala v robotu

nejprve 7 vajec, 200 g krupicového cukru, pak postupně 200 g hladké mouky, dvě špetky soli, 70 g rozpuštěného másla a bylo to, krásně napěněné těsto jsem vlila do formy a pekla, zkoušela jsem párátkem. Upeklo se na 180 stupňů asi za půl hodinky. Divila jsem se, proč jsem měla tak dlouhá léta před piškotovým těstem respekt. Nejspíš se to táhne od dětsví, matce tohle moc nešlo, taky se vše šlehalo ručně a pravděpodobnost sražení byla větší. Též vejci se šetřilo, kdepak sedm vajec do jednoho dortu, to muselo být nejvýš ze tří.

Na krém jsem si uvařila pudink ne úplně dvojnásob hustý, ale z 700 ml mléka a dvou prášků, cukru tak 120 g stačí. Připlácla jsem navrch fólii, aby se neudělal škraloup, a po vychladnutí jsem pudink pořádně prošlehala a postupně zapracovala kolem 300 g změklého másla, to si už můžete upravit dle chuti. Krém se mi povedl pěkně hladký a bylo ho hodně, na tři vrstvy by to dobře vyšlo. Ale nevadilo, zbytek se užil jinak. Pro dospělé bych ho ochutila aspoň rumem, tentokrát jsem ho nechala přírodní. Korpus i krém jsem si připravila den předem a další den dokončovala.

Kdybych byla šikovnější, prořízla bych korpus dvakrát, ale muselo stačit jednou. Dva mandarinkové kompoty jsem slila a šťávou pořádně prokapala obě půlky korpusu, jinak bych zase použila i nějaký alkohol. Pak už jsem jen naplnila krémem, trubičkou ze sáčku to jde dobře. Do krému jsem zatlačila mandarinky a ten převis, co je na fotce, trochu okrájela. Omatlala jsem dort i zhora a z boků. Na polevu jsem vzala půl čokolády a kus másla a rozpustila v mikrovlnce, trochu dort ozdobila a ovocem zakončila. No jo, síly už mi docházely, tak snad se mi to už povede příště, tedy za dva měsíce, lépe.

Cukroví: jeden zcestný recept a jeden šikovný

Cukroví se nabízí nepřeberně druhů, ale hodně receptů se opakuje a všelijaké variace nemají většinou vliv na výslednou chuť...tedy krom "zaručených nejlepších a jako od babičky" margarinových těst, pudinkových krémů anebo dalších náhražek.

---

Letos jsem pekla jen symbolicky s holčičkami, z polovičních dávek na jeden až dva plechy a jen pár druhů, ale našla jsem si zas něco jiného.

Recept na jogurtové těsto, který měl být mnohem lepší než linecké, a bez vajec, tzv. jiné už nedělám, ve mně budil pochybnosti už při čtení: vždyť je to jako obyčejné křehké, mouka, půl váhy másla, něco na spojení - tentokrát jogurt, proč ne. Byla jsem zvědavá, zda mi půjde snáze válet, protože koláčové těsto moc neválím, jen namačkám do formy.

Vůbec jsem nečekala, co z těsta opravdu upeču, obrázek u receptu vypadal velmi přesvědčivě. Spíš jsem si říkala, že to asi bude na chuť jiné, takové obyčejnější, ale že to tedy zkusím.

250 g mouky, 125 g změklého másla, 2 vrchovaté lžíce moučkového cukru, špetka soli, vanilka se nejlépe v robotu zpracuje na drobenku, k ní jsem přidala asi 50 g bílého jogurtu a mixovala chvilku do spojení. Dala jsem těsto na pár hodin odležet. Vyválela jsem placku asi z půlky těsta, vykrájela tvary na plech, pak z druhé a nakonec z odkrojků...pokryla jsem dva velké plechy. Divila jsem se, že bych měla tak křivé formičky, ale ne, to tak pracovalo těsto, nějak moc pružilo a po vykrojení se smrskávalo. No nic, upekla jsem dozlatova na 180 stupňů a po vytažení z trouby jsem se nestačila divit, co se mi to podařilo...malé a poměrně vysoké sušenky, dosti pokřivených tvarů...tak tohle tedy marmeládou nespojím ani omylem! A chuť? Žádná, jen trochu sladká tvrdá sušenka. Linecké? To tedy ta autorka asi nikdy nejedla ani nepekla...

Zlobila jsem se na ni i sama na sebe: sice jsem poznala recept na křehké, a ne linecké, ale nechala jsem se oblbnout pěkným obrázkem. Na mých fotkách je vidět, o kolik se tvary zmenšily...škoda, že jsem je nevyfotila ještě zasyrova, jak byly vyválené.

No nic, jako zkouška s malou vnučkou, aby viděla, jak se vykrajuje, to ušlo. Sušenky jsem šoupla na balkón a uvidíme, co s nimi dál bude.

Trubičky jsme žádné doma nedělali, tak mě lákaly vyzkoušet. Pekla jsem je s větší vnučkou, 3 a půl. Recepty s natáčením upečených koleček zahorka na vařečku jsem zavrhla, když existuje možnost namotat kolečka na trubičky a péci rovnou. Ideální jsou takové menší, ale použila jsem normální velikost jako na kremrole.

Těsto na medové trubičky je jednoduché a válí se po odležení dobře: 250 g hladké mouky, 90 g moučkového cukru, 50 g hery, 1 žloutek, 2 lžíce medu, 4 lžíce mléka.

Kolečka většího průměru (jako na koblihy) jsme natáčely na suché trubičky a na plech dávaly spojem dolů. Nepovedly se všechny ideálně, ale upekly se snadno a stáhnout z trubiček, jen co trochu vychladly, šly také snadno. Dala jsem je odležet na balkón, upečené jsou tvrdé. Nyní již po asi deseti dnech změkly. Chutnají krásně medově. Konce se můžou máčet v čokoládě a krém si doplňte svůj, asi udělám jen ganache. Šlehačka ve spreji je moc řídká, to už jsem taky zkoušela.

Vnučku baví dělat důlkové koláčky, akorát má na to ještě malé palečky. Kuličky už nějaké vytvořila, nevadilo, že byly trochu bachraté. Těsto se sádlem je poddajné, tak to šlo dobře. A mimochodem, bylo to snad první těsto, které jí syrové nechutnalo... Zvládla i krásně čistě plnit důlky marmeládou.

Vánoční poleno

Na loňský advent jsem měla připravený velmi snadný recept na vánoční poleno, ale pak se jich vyrojilo všude tolik, že mě to odradilo přidávat další, tak se hodí letos, vždyť je to francouzská klasika.

---

Poleno odkazuje svým původem k ohňům páleným o Slunovratu, nověji se vysvětluje tím, že na setkání sousedů na Boží hod každý přinesl poleno do krbu.

Dělá se ze všeho možného, i jen do formy na srnčí hřbet s různými krémy, pěnami, želé a podobně, zdobené vkusně i kýčovitě, až přechází zrak. Stačí si zadat do hledání obrázků buche de noel (Bûche de Noël) a jen se kochat...poleno může být i rozvětvené, v tom případě to chce rolády dvě - záleží na počtu strávníků. Inspirací na zdobení se najde plno.

Na 1 roládu jsem ušlehala 3-4 celá vejce s 100 g cukru, asi nejlepší je směs moučkového a krupicového. Přimíchala jsem 100 g polohrubé mouky a 50 g rozpuštěného másla, špetku soli a trochu vanilkové esence. Těsto jsem natřela na jeden plech na pomaštěný papír a pekla. Nesmí se přepéci, aby se roláda nelámala. Trvá to cca 8 minut na 180-200 stupňů.

Hned po vytažení z trouby jsem roládu zatočila i s papírem a nechala vychladnout. Je zbytečné ji překlápět na utěrky a podobně. Papír jde pak snadno sloupnout a roládu už stačí jen naplnit. Určitě do ní padne krém z jedné 100 g čokolády a 200 g šlehačky. Tu je třeba svařit den předem, rozpustit v ní nalámanou čokoládu a nechat vychladit. Před plněním se vyšlehá na tuhý krém. Chcete-li zdobit poleno i navrch, použijte rovnou dvojitou dávku.

Neměla jsem podmínky na lepší focení, na pečlivější zdobení už taky nebyly síly, tak aspoň jeden obrázek:

Můžete také použít dýňovou roládu.
Pekla jsem ji onehdá i s roládou z červené řepy, recept stejný + 1 lžíce kakaa. Na náplň jsou třeba dva tučné tvarohy, 80 g povoleného másla a asi hrnek moučkového cukru, příp. vanilková esence nebo 2 lžíce rumu, v řepové je ganache.

Další možností jsou třeba těsta bez mouky. Na kakaovou roládu vezmeme 6 vajec, 6 lžic kakaa a 6 lžic cukru. Klasicky se ušlehá sníh, zvlášť žloutkly s cukrem a kakaem a obojí se spojí. Pro jistotu jsem přidala lžíci mouky a dopadlo to výborně a poleno se stalo ozdobou stolu:

Poměrů existuje mnoho, více vajec, méně kakaa, více cukru...už nevím, který recept se mi vloni nepovedl :). Těsto moc nedrželo pohromadě, ač chutnalo výborně.

Ořechovou roládu jsem už dávno nepekla, ale stačí 4 vejce, 4 lžíce krupicového cukru a 50 g mletých ořechů. Dělá se stejně.