Pěkný kousek hovězího, to je radost! Maso z krku vypadalo hezky kompaktně, tak se mi zalíbila myšlenka ho pro jednou normálně upéct.
Snad bude dobré, uvidíme, zda se mi povede udělat ho šťavnaté. Výsledek totiž značně závisí na mase samotném, ani dodržení toho nejzaručenějšího receptu nestačí.
Určitě bude dobré jednak maso našpikovat, jednak trochu svázat, aby lépe drželo pohromadě a nevysušovalo se.
Nejprve jsem ho však osolila a opepřila.
Na kdysi obávané špikování už používám jen normální užší nůž a špalíčky obyčejného špeku nastrkám do zdánlivě velkých otvorů - ve výsledku se vše speče a bude to akorát, není třeba protahovat jehlou filigránké proužečky slaniny, které se trhají, i když jsou namražené. Jistě se najdou i natolik zruční kuchaři, kteří to dokážou - ale jako i v jiných případech, smířila jsem se s tím, že já k nim nepatřím...ostatně kdo viděl, jak píšu rukou, chápe:)
Na svázání masa krom obyčejného provázku na vaření se hodí i silikonové verze - je s nimi celkem lehká práce a snadno se myjí.
Pečeně to měla být přírodní, tak jsem už maso jen pěkně opekla ze všech stran na části sádla a oleje, pak terpve přidala kousek cibule a česneku a podlila - a nyní už jen stačí dát péci do trouby i s pokličkou.
I když počítám s tím, že se maso pečením dosti zmenší, přece jen mě to stále překvapuje - provázky se pěkně uvolnily, tak je vidět ten rozdíl.
Maso tedy změklo asi po dvou hodinách pečení, špikování vytvořilo mozaiku. Jak se dalo tušit už podle toho, o kolik se smrštilo, šťavnaté tedy nebylo. Šťáva navrch to vylepšila, osoba blízká si jídlo náramně pochvalovala, že právě takhle suché hovězí miluje. "Takhle si to pamatuju, tak chutnalo to hovězí, co pekla maminka - to můžeš klidně dělat častějc. Je výborný! "
Měkké, ale sušší maso - myslím, že by lépe dopadlo v omáčce. Tedy smetanové.
Žádné komentáře:
Okomentovat