Zavařovat se dá různě. I elegantně.
Na letošní podzim jsem si schovala nápad na želé či rosol z červeného vína. Že ho zkusím, až bude nějaké období bez vhodných plodin, což u mě zrovna nastalo.
Totiž: když jsem chystala ne tak dávno (dva roky už utekly, ale to je mžik) dortík s jogurtovým želé a červeným vinným navrch, řekla jsem si, že by bylo dobré udělat toho želé i více, do sklenice. Vypadalo luxusně a stejně i chutnalo.. Pak jsem ještě našla podobný recept i na netu, asi na Pinterestu. Hlavně mě oslovilo jednoduché vyjádření, co pak s ním: použijte jako brusinky. To je přesné.
S vínem jsem zacházela jako s ovocnou šťávou, ale přece jen jsem dala více "želíru", než se dává na ovoce nebo protlak. Vyzkoušela jsem několik přípravků a v malé dávce i to množství: doporučuji cca 1,5 násobek než se uvádí, 1,25 bylo málo.
Želé z gelfixu i želírovacího cukru nebylo úplně tuhé, zato várka z ovocného želírovacího cukru se ani nehnula...pro další využití to sice není úplně podstatné, ale je dobré vědět, co tuží nejvíce.
Použila jsem španělské stolní víno, levnější, leč dobré chuti. Vařím s vínem dosti často - nemusí být kdovíjaké, stačí, když je opravdu z vína a nebojíte se ho napít, tedy nemá žádné pachutě. Červené vybírám jen z teplejších krajin.
Víno jsem smíchala s želírovacími prostředky a cukrem dle návodu, dala jsem tedy 1,5 dávky-sáčku na litr vína. Přidala jsem koření, skořici a hřebíček. Nakonec jsem po pětiminutovém provaření přimíchala i trochu kyseliny citrónové. Konzervant už ty směsi obsahují. Jak želé začne chladnout, rosolovatí hned, proto se musí svižně naplnit do vypařených sklenic a otočit. Je to asi důvod, proč se radí vařit vždy jednu dávku, ne více najednou.
Příprava rosolu z vína není nijak těžká ani zdlouhavá a krásně provoní příbytek za podzimních plískanic...na lívance, tousty i na svíčkovou nebo k paštice chutná skvěle. A jestli si netroufáte, přijďte na Restaurant Day do MKP, kde ho budu taky nabízet.
Žádné komentáře:
Okomentovat