Tak už jsem po RD umyla všechny užitečné nádoby, spočítala kasu, umístila fotky na FB, přečetla pár reakcí...a je čas na bilancování.
Musím říct, že jsem s průběhem spokojená. Účast byla celý den velmi slušná, o čemž svědčí i to, že postupně všichni (až na jednu výjimku, potvrzující pravidlo) vyprodali vše prakticky do mrtě...nás domácí knihovní lidi překvapilo, že byla taková vysoká účast hned od 11, spíše jsme počítali, že přijdou lidi jako obvykle od knihovny až od jedné.
Ale celá akce se stává stále populárnější - světově je Praha na prvním místě v počtu jednodenních pop-up restaurací a v MKP jsme měli nakonec největší počet jednotlivých stánků, celý tucet. I ambassadorka nám potvrdila, že knihovna je jedno z nejlepších míst (v rámci RD v tomto termínu).
Tak to potěšilo, když jsem viděla i slyšela, že vložené usilí se vyplatilo...však musím ještě jednou všem, kteří se podíleli na zajištění celého provozu, poděkovat!
Kolegům, kamarádkám, rodině a jmenovitě aspoň "šéfové produkce" Ivě!
My, co jsme to spískaly, jsme chtěly představit knihovnu trochu jinak, což prosvětlené, vyzdobené a provoněné prostory dokázaly. Doba se mění, knihovna chce být přátelským, přívětivým místem, kde můžete trávit čas a bavit se.
Podařilo se mi příchozí dopoledne řádně "uplacírovat" a stihli jsme včas i přesuny potřebného nábytku, propagaci a označení. Bylo třeba zařídit prodlužovačky i lednici na dorty, izolepy, pytle na odpad, drobné, sezení pro návštěvníky, podpisy na prohlášení o odpovědnosti nebo nabídku knih o jídle, vypořádat se s rozbitým výtahem. Podařilo se nám nevyhodit žádné pojistky, o tu kapacitu elektrické sítě jsem měla trochu obavu, ale bylo to spočítané dobře.
Od každého aspoň jeden obrázek:
Nabízené dobroty hodně lákaly k ochutnání, doma připravené dezerty, kterých bylo nejvíc, mají přece jen jinou chuť než ty kupované - takové listové těsto z másla nebo důkladné brownies či kaštanový krém, polevy na cheesecaky, úžasné japonské sladkosti, ba i veganské recepty chutnaly skvěle.
Klasické buchty i chodské koláče šly rovněž na odbyt, ale brzy zmizely i zeleninové a cizrnové saláty nebo veg pomazánky. Ani řízečky nikdy nezklamou.
I o teplá jídla, kterých se nenabízelo mnoho, byl zájem, slezský bigos asi došel první. Švédského muflona jsem si rezervovala už v poledne a cuketovou polévku jsem ani nezahlédla.
Moje dýňová omáčka se vyprodala před třetí, zájem pak byl i o zbylé šiškoidní karboše, na které nevyšla omáčka...
Vinný rosol se nejprve ochutnával na sýru, potom na sušenkách, a rovněž všechny skleničky zmizly. Malé rohlíčky si dávali lidi taky rádi, i ti, co chtěli jen jeden na ochutnání.
Ohřívání v pomalém hrnci se mi osvědčilo (zas dík další kamarádce), na vařiči jsem střídala kastról s knedlíky na páře a pánev s šiškami a masem, to šlo. U stánku jsem měla několik pomocníků, to je důležité.
Snad nebyli návštěvníci odpoledne moc zklamaní - ale takový zájem asi nečekal nikdo! Taky jsem předpokládala, když je nás tolik na jednom místě, že bude takových čtyřicet až padesát porcí od každého jídla stačit, že zbylé rosoly nebo sušenky uplatním s radostí později. I když jsem viděla ty zásoby a počet beden ostatních, měla jsem pochybnosti, zda se to všechno prodá.
Jsem rozhodně nadšená, že to takhle dopadlo. Návštěvníci se bavili, chválili jídlo, chválili místo, co si přát víc.
Další vhodný termín k zopakování je sobota 17. května, únorovou neděli vynecháme určitě, to bychom "nedali". Zatím tedy na rozhodování času dost.
Žádné komentáře:
Okomentovat