Od jara se povídá, že meruňky letos ani nebudou, a skutečně máme příbuzenstvo, kterým se neurodilo nic. Tak jsem si aspoň po úvaze asi před dvěma týdny zakoupila u stánku necelá tři kila lehce přezrálých českých malých meruněk, že si jen udělám trochu marmošky, že takových šest sklenic by nám mohlo stačit.
Marmeládu jsem vařila dosti jednoduše a hlavně jen z ovoce a cukru. Inspirovala mě Benedetta se svou broskvovou a zafungovalo to skvěle.
Na 2,5 kg vyloupaných meruněk jsem dala 900 g cukru a šťávu z jednoho citrónu. Vařila jsem asi půl hodinky a vše rozmixovala, ale ne úplně na kaši. Přidala jsem lžíci nastrouhaného zázvoru, který výborně zvýraznil chuť, aniž by se sám moc prosazoval. Naplněné skleničky jsem zasterilovala 20 minut klasicky v hrnci, je to nejspolehlivější.
Tím jsem považovala meruňkové zavařovaní za vyřízené.
Ovšem dva dny před odjezdem na týdenní dovolenou se ozval syn, že má meruňky a prý dost. A jestli bych je nezavařila, že oni to nestíhají. Ve hře taky bylo hlídání roční vnučky. Když jsem se bezelstně zeptala, jestli mám hlídat nebo zavařovat, odvětil: "A obojí bys nestihla?" Uf.Výzva? Superbabička ve mně tedy odpověděla, že se samozřejmě pokusí, že nebude-li těch meruněk víc jak deset kilo, snad to stihne...nakonec jich bylo kil necelých devět.
Nejdřív jsem tedy vytřídila ty nejzralejší a zmarmeládovala je jako výše, celkem osm sklenic. Pak jsem vybrala pěkné a přibližně stejně velké na knedlíky pro snašku, ukoulela jsem jich z dvojitého tvarohového těsta necelých třicet.
Zbytek jsem jen rozloupala a nacpala do sedmi velkých sklenic nasucho a pořádně zasterilovala, je to lepší než mrazit - meruňky ztrácejí barvu a nevypadá to pak moc hezky. Na koláče se hodí výborně. I se sterilováním (stačilo na dvakrát ve velikém hrnci) jsem to zvládla za pět hodin včetně hlídání vnučky a úklidu. Její nejlepší zábavou totiž bylo žižlat půlku meruňky a pěkně s ní všechno potřít, ale příští rok už bude muset přiložit ručku k dílu - ostatně koulení knedlů se jí též moc líbilo, ale zatím jsem jí těsto nesvěřila.
Šlo to nakonec lépe, než jsem čekala, tak jsem ráda, že jsem to neodmítla.
Z meruněk jsou skvělé hraběnčiny řezy, crumble, cobbler i klasický kefírový nebo kynutý koláč, taky křehký nebo crostatta, zkrátka celkem cokoli. Na jídlo nemám meruňky moc ráda, jsou trochu mdlé, i když jsou zralé. Ani domácí sorbet se mi neosvědčil, chuť slabá a slupičky - nestačí je jen rozmixovat, asi by se musely spařit.
Žádné komentáře:
Okomentovat