Před námi je Pražná neděle. Chcete-li se v kuchyni inspirovat tradicemi, nabízím přehled starobylých pokrmů a zvyků, vážících se k postní době, i když jich z logiky věci není mnoho.
Postní polévky v měšťanských domácnostech se vařily z vody místo z vývaru, který se nahrazoval třeba i odvarem z hrachu, a vylepšovaly se máslem. Přidávala se do nich zelenina, luštěniny, chleba, brambory, sušené houby a bylinky. Zahušťovaly se žloutky se smetanou, kapáním, svítkem a nudličkami.
Nechyběly pokrmy z ryb i raků. Vše spíše jednodušší, vařené a dušené.
Smažené pokrmy se jedly jen jako náhrada masa - třeba tvarohové kobližky, co smaženou rybu nahradí od Rettigové.
Krom vyloučení masa a alkoholu nebyla pravidla nijak přesněji daná. Avšak půst se týká jen dospělých od 16 do 60 let, výjimku mají i nemocní a těžce pracující, někde se také praktikuje jen ve všední dny. Pro věřící je však nejdůležitější přísnější půst na Popelečnou středu a Velký pátek.
Dnes nám, převážně nevěřícím, krom připomínky dávných tradic jarní odlehčení jídelníčku pomůže ke zdravějšímu stravování: méně smažit, méně uzenin, více zeleniny, ovoce, zakysaných mléčných výrobků a celozrnných výrobků.
Postní období začíná Popeleční středou, která je dnem přísného půstu (téměř hladovka) a připomínkou pomíjivosti pozemského života, začátek velikonočního 40denního půstu (jen neděle se nepočítají), tedy na jídelníčku byly většinou kaše, luštěniny, kysané zelí, moučná jídla, vejce, ryby, bylinkové čaje .
Po kostele se chodilo na skleničku "spláchnout popelec", aby byla dobrá úroda nebo se nepřemnožili komáři.
Byly zakázány tyto práce: šití, předení, draní, praní, štípání dříví, a to aby slepice nesly, krávy nekulhaly, blechy nekousaly, prsty se nepodebíraly, prádlo nebylo celý rok špinavé a podobně.
Na první Černou nebo liščí neděli
se pekly postní preclíky s mákem a solí, jinde "cůpky" pro děti. Dávaly se tajně ven navlečené na prutech, aby je ráno děti hledaly, že jim je tam nechala liška (Křivoklátsko, Berounsko).
Na druhou Pražnou neděli
se připravovalo pražmo, z něj se vařila polévka praženka, zobala se pučálka, kterou na trzích prodávaly báby pučálnice. Dělala se i jiná sladká jídla z hrachu, třeba smažené kuličky z prolisovaného s medem, mandlemi a rozinkami. Z hrachové kaše smíchané s cukrem se dělaly kuličky s rozinkou a smažily se na horkém sádle, obalovaly v cukru.
Třetí neděle, zvaná Kýchavná, žádné speciální pokrmy nenabízela. Kýchalo se kvůli zdraví.
Na čtvrtou Družebnou neděli probíhaly částo zásnuby, pekla se pučálka a různé koláče.
Pátá neděle, Smrtná
zahrnovala krom pálení nebo topení Smrtky koledu dívek s Novým létem. Z vykoledovaných potravin (sušené ovoce, jablka, vejce, ale i maso a brambory, buchty) připravily hostinu pro mladé, na které se podávala třeba vaječná škvařenina nebo knedlíky s uzeným a omáčkou.
"Panímámo ze dvora, dejte kousek tvaroha,
panímámo z rolí, dejte trochu soli,
panímámo krásná, dejte kousek másla…"
"panímámě mazanec, pantátovi skládanec" (=druh koláče)
Dámy z Amerického klubu dam (cca v poslední třetině 19. století) vytvářely Moreny aj. z obnošených šatů a slámy, pak je u Novotného lávky na řece v lodičkách pálily. Na břehu je po té námaze čekal oheň, punč a další občerstvení.
Šestá je Květná neděle,
známá svěcením kočiček. Také bylo třeba obléci nové šaty. Nesmělo se péci, ale pekli se ptáčci z kynutého těsta.
Více o následujícím pašijovém týdnu a o velikonočních svátečních jídlech s recepty zde: Velikonoce u Vilemíny
Žádné komentáře:
Okomentovat