čtvrtek 10. října 2019

Bramborový kiš (quiche)

Když jsem jednou narazila nejspíš na Pinterestu na slaný koláč plněný bramborami, mírně popuzeně jsem recept přeskočila s pocitem, že to zas bude nějaké veleúsporné jídlo z dob nedostatku.


Pak jsem to časem přehodnotila a hledala jsem dosti úporně znovu, a nejvíc mi vyhovoval jako typ kiš s bramborami místo jiné zeleniny. Rozhodně jsem neměla na mysli jen nějakou formu zapečených brambor nebo bramborové těsto. To sice taky občas dělám, ale to je jiná píseň.
Jestli slané koláče neděláte, že z nich máte respekt, určitě je zkuste. Není to nic obtížného. Dá se použít i hotové listové těsto, ale pozor, to vyválené (kterým si někdy šetřím záda) je až moc tenké.
"Upatlat" trochu obyčejného křehkého těsta do jedné formy se dá snadno zvládnout. Tedy mně se to mluví, když ho patlám ve stroji... ale i ručně se hněte jen krátce a rychle, aby nebylo tvrdé. Smíchat vajíčka se zakysankou snad zvládne už každý a poklást těsto nějakými plátky jistě taky :)
Používám nejčastěji koláčovku s odjímatelným dnem, lze péci i v jiné formě, třeba i v keramické, ale trochu více odspoda.


Na těsto spojím 250 g hladké mouky a 130 g tuku (máslo nebo máslo a heru v libovolném poměru nebo i trochu sádla), čtvrt lžičky soli a pár lžic studené vody. Záhy se těsto přestane lepit, tak ho dám odpočinout do ledničky. Těsto připravím večer nebo ráno, jak mám čas. Nejdéle jsem ho nechala ležet asi 3 dny, pořád lepší, než ho použít hned.
Před pečením ho jen vyndám, namačkám do formy, kterou lehce omastím, a připravím náplň. V případě brambor jsem je jen nastrouhala na slabé plátky i se slupkou, ta se pečením ztratí. Pod brambory jsem dala ještě trochu cibule a slaniny. Navrch stačí promíchat jednu zakysanku a 2-3 vejce, osolit, opepřit, trochu muškátového oříšku. Já ještě přidala spíše pro ozdobu asi půlku červené papriky na kostičky, a jak na to s odstupem koukám, i něco zeleného, asi středomořské byliny. Sýr nedávám, není třeba. Obměňovat suroviny lze v koláči neomezeně, použít různé druhy zeleniny, uzenin i sýrů.


Peču nejméně na 180 stupňů, případně trochu "oroštuju" navrch, ale hlídám, aby byl propečený i odspoda. Zakysanka se sama rozleje do krajů a mezer, není třeba s tím nijak víc čarovat.
Koláč je nejlepší vlažný v den pečení, jak jinak. Zbyde-li, nebo chci-li ho někam donést, snažím se ho rozpéci či ovlažit aspoň v mikrovlnce. Slané pečivo obecně se mi nezdá další dny dost dobré, ať už je z jakéhokoli těsta. Mám pár druhů, u kterých to tak nevadí, ale přece jen čerstvému se chutí nevyrovná, marná sláva.


A že to není vůbec nic obtížného?
Ty brambory chutnají skvěle, nejsou vůbec fádní nebo dusivé - kdo neinformovaný ochutná, určitě se bude divit, co to tam je za zeleninu :)

Žádné komentáře:

Okomentovat