Vtipné recepty z pár surovin

Téma je to úplně aprílové!

Někdy se objeví tak podivně jednoduchý recept, že ho musím zkusit. Jednoduchý tak, že ani na článek nevydá. Ještěže se mi jich zrovna sešlo víc. A všechno bezlepek, pokud je to pro vás důležité.

Kardinální otázka: bude to také dobře chutnat?

---

Pseudoštrúdl z vloček

Recept mi poslala kamarádka formou řetězového mailu, takže autora asi neodhalíme, prostě lidová tvořivost. Bohužel i s kroužkovaným Ů, nad kterým mi vždy zatrne a kvůli němuž odmítám nejen recepty, ale i hospody (štrůdl ani ragů nebudí prostě důvěru). Ale co ten recept?

Na těsto se vezmou dva hrnky ovesných vloček, přidá se půl hrnku vody a dva bílé jogurty (celkem 400 g), 2 lžíce medu. 2-4 jablka dle velikosti se pokrájí na kousky, osladí a ochutí skořicí. Pak už se na plechu (s papírem na pečení) vytvarují dva pruhy - spodní části štrúdlů. Na ně se rozloží jablka a zakryjí se zbytkem vločkového těsta. Já vše trochu pocukrovala pro lepší barvu. Pekla jsem na 200 stupňů v troubě předem předehřáté. Za necelou půlhodinku je upečeno a skutečně to vypadá jako štrúdl.

Pro bezlepkáře, alergiky na vejce, dietáře bez tuku a cukru - ideál. S krájením jsem radši počkala. Stejně jsem ho nesla hlavně na lekci háčkování, tak jsem jen ochutnala od kraje - nebylo to špatné, ony se vločky upečením dosti vylepší, navíc trochu roztaveného cukru navrch je dobře dochutilo. Taky by se mohl pokapat soleným karamelem nebo topinkem, případně rozpuštěným máslem...ale to už bych to zase moc vylepšovala. Takže ano, nepříliš pracný a levný štrúdlík doporučuji pro běžné denní použití, žádná bomba to není. Lepší chutná čerstvý, než jablka rozmočí vločky.

Čokoládový dort ze 2 ingrediencí

Prostě jen čokoláda a vejce: něco jako brownies?

165 g hořké čokolády se rozpustí v mikrovlnce nebo ve vodní lázni a postupně se do ní vmíchají tři žloutky. Z bílků se ušlehá sníh a opět postupně smíchá. Nedělá se to úplně dobře, čokoláda nesmí být příliš teplá ani studená a mícháme opatrně, aby sníh nespadl. Ale čokožmolky nakonec nijak nevadí...Hmotu vlijeme do menší dortové formy s papírem na pečení a při 170 stupních pečeme asi půl hodiny. Korpus vyskočí, pak zase spadne, skutečně je brownies velmi podobný, je méně tučný a že v něm chybí jakákoli mouka, vůbec nevadí.

Šlehačka by se k němu moc hodila.

Japonský bavlněný dort (tvarohový) ze 3 ingrediencí

O tomto dortu se facebookem nesou ódy, to je mi vždy trochu podezřelé, zavání to reklamou - další důvod, proč ho vyzkoušet. No jo, místo cukru a másla bílá čokoláda - bude to lepší? Mohl by chutnat jako samotná upečená náplň do cheesecaku či lepší tvarožník. A že nemám ráda malé zbytky, tak jsem poměr upravila na jeden tvaroh: 1 tučný tvaroh ve vaničce, 5 vajec, 200 g bílé čokolády.

Čokoládu jsem rozpustila a zašlehala do ní žloutky. Sníh z bílků jsem vmíchala postupně a vše navršila do menší formy (15x20), vymazané máslem. Pekla jsem podle návodu 15 min. na 170 stupňů a po vypnutí nechala v troubě dojít do vychladnutí. Propečení se těžko poznává, těsto bez mouky se nelepí. Mohlo tam být déle, takže tak 20 minut, bylo ho přeci jen víc než v původním rozpise. Na středu bylo pečené trochu málo.

Dort měl "bavlněnou" strukturu, to ano, a chutnal jako tvarožník. Pro bezlepkáře ok, ale trocha mouky by mu prospěla, aby získal hladší texturu. Čokoláda ho osladila víc, než bych sladila já. Navíc po ní zůstávala slabá pachuť-nechuť, co bílá čokoláda mívá. Použila jsem na rady z FB tu obyčejnou z Lidla, tak nevím, pro bílé čokolády moc nehoruju. Úplně nás to tedy neuchvátilo. Dobré, ale ne vynikající. Nahradit bílou čokoládu tmavou by ještě stálo za vyzkoušení, případně použít máslo a cukr, vždyť "jen 3 ingredience" je jen trik, když jedna se skládá z pěkné řádky položek...

Nejlepší, chuťově nejluxusnější je podle mě čokoládový dortík. U vločkového zas můžu ocenit láci a základní nápad, ale na tvarožníky-cheesecaky použiju radši jiné recepty.

Kaštany

Jedlé kaštany mi v dětství ukazovali jako vzácnost, pár stromů po Praze rostlo. Ale nepamatuju, že bychom je někdy sbírali, spíš to bylo v době květu.

---

Pak někdy v šedesátých letech se prodávaly pečené kaštany na ulici, stejně jako se to vyprávělo o dobách ještě dávnějších. Měly hřát v kapse a být pochoutkou. Kaštany byly trochu připálené, horké, špatně se loupaly a těžko se dobýval násládlý vnitřek.

Letos jsem se s nimi bavila několikrát, tak ještě než skončí zima, pospíchám s článkem.

Nevydrží nekonečně dlouho, do dvou týdnů od nákupu je dobré je zpracovat. Zkoušela jsem je vařit i péci, zdá se mi lepší to vaření. Slupka změkne a jdou loupat o něco snáze. Upečení by muselo být důkladnější, a to zase se příliš patlají a drobí. Moc pěkně mi to stejně nešlo, asi je na to ještě jiný grif, zatím jsem ho nenašla. Z horké vody jsem tedy po dvacetiminutovém vaření tahala postupně kaštany a dávala je i přihřát, jak vychladnou, vnitřní slupku z nich nedostanete.

Směs vydloubaných kousků a drobků jsem zalila mlékem a vařila, po chvíli rozmixovala na pyré. To je báječně nasládlé a má skvělou kaštanovou chuť :) Chtěla jsem ji nechat vyniknout, a tak jsem pro začátek zvolila jen lehké ochucení a pyré použila do "žaluzek" z listového těsta. Trochu jsem ho přisladila, přidala rum, skořici a muškátový oříšek.

Žaluzky nebyly špatné, ale po upečení kaštany chutnaly o poznání fádněji, tu skvělou chuť ztratily.

Druhý koláčový pokus z předpečeného těsta jsem doplnila kaštanovočokládovou nádivkou bez pečení. Pyré jsem ještě zahorka dochutila stejně jako výše a k tomu čokoládou, která se v něm pěkně rozpustila. Tak to byl koláček již luxusnější.

Ještě jsem zkoušela kaštanové kuličky - lanýže, to kakao to chce, taky máslo, ale pak zase se hůř udržují. Recept s piškotovými drobečky se mi moc neosvědčil, kuličky chutnaly moc obyčejně a nevýrazně. A ještě po pár dnech začaly kysnout, nevydrží dlouho.

Recepty, kde se kaštany přidávají do těsta, jsem nezkoušela, nemyslím, že by tam chuťově byly víc znát. Ovšemže existuje i kaštanová mouka.

Kaštanové pyré ale lze výborně zmrazit a použít potom třeba do nádivky drůbeže. Aby se chuť prosadila, musí být kaštanů dost. Když budete mít pěknější kousky kaštanů, přidávají se celé i do šťávy k masu, najdeme je i v náplních slaných koláčů.

To všechno jsem dělala poprvé, ovšem předem jsem si vše pečlivě nastudovala na různých webech, a pak postupně vyzkoušela. Užila jsem si to, mně kaštany chutnají, ale moc dalších nadšenců jsem nenašla, zdály se jim mdlé a že to za tu práci nestojí.

Jiný dort z červené řepy a nenarozeninová večeře

"Tak takovéhle neslavení narozenin se mi líbí," pravila matka (87), když zvedala sklenku s růžovým sektem. Pozvání na večeři s mladými přijala, ale sama slavit nechtěla, tedy přelož si: nechtělo se jí nic chystat, vymýšlet, shánět, uklízet nebo vybírat a platit hospodu.

---

Když jsem ji zvala na králíka na smetaně, radila jsem se s ní, jestli si dáme i nějaký předkrm, všechno se nám zdálo moc hutné - navrhla však švestky pečené ve slanině, že je to takové malé a že to někde jednou měla a moc jí chutnaly. No nesplňte přání stařence. Stejně tak její stesky, že neví, co pořád k tomu chlebu...dárkový balíček tedy obsahoval lahůdky dle jejích chutí, vždyť ty švestky se slaninou jsou ze stejného ranku: domácí paštika, naložený sýr s olivami, utopence.

Moje chystání na tu nenarozeninovou večeři zabralo dost času. Měla jsem v plánu dortík, chtěla jsem taky uplatnit poslední balíček fondánu z propagační zásilky. Váhala jsem mezi několika variantami, nakonec se mi zalíbila kombinace kakaového těsta s čokoládovým krémem a lákavou ovocnou směsí. Viděla jsem onehdá takový jako měšec z fodánu a v něm kopec něčeho: to bych mohla zvládnout i při své nezručnosti, no a z ovoce s želatinou udělat ten kopec.

Jeden den jsem pekla chleba, dělala žemlové knedlíky, pekla králíka na zelenině (jako svíci), z kostí a hlavy vařila vývar, mlela jsem a ochucovala maso na sekané řízky pro odpírače králíka, nakládala sýr a buřty a nakonec ještě jsem obírala kosti z vývaru a nezapomněla naložit sušené švestky do alkoholu, no šichta.

Nechtělo se mi proto už vařit řepu na těsto, tak jsem ji nastrouhala syrovou a použila stejný recept jako s řepou vařenou, výsledek byl fajn. Zase jsem průměrovala víc receptů a použila tento poměr: 250 g nastrouhané syrové řepy, 250 g hladké mouky, 3 vejce, 100 g cukru, 120 ml oleje, panák rumu, 45 g kakaa, špetka soli, 1 prdopeč (dávám ten s vinným kamenem). Korpus o průměru 20 cm vypadal dobře, byl vysoký tak akorát. Peču v posunovacím kruhu, tak jsem ochutnala i trochu těsta, které podteklo, dobré bylo. Svařila jsem 300 ml smetany na šlehání a v ní rozpustila 150 g čokolády na krém a dala chladit.

Druhý den jsem dokončila omáčku, tedy měkké maso jsem vyndala z pekáče, vytahala koření (no jo, nějaké tam zůstalo, holt je nepočítám...), rozmixovala, přidala bílé víno, dvě smetany a omáčku jsem dovařila. Mleté řízky jsem uplácala a upekla na plechu. Však se budou hodit i v týdnu nebo dám zbytek zmrazit.

Nastal čas na sestavení dortu. Nejdřív jsem si vyválela fondán na pruh o délce obvodu dortu. Skutečně jsem, snad poprvé v kuchyni, použila geometrický vzoreček! Poměřovala jsem i tkaničkou, vyválenou z fondánu na zavázání toho měšce, protože se mi to zdálo moc dlouhé, ale bylo to kolem 60 cm, nakonec jsem to poměřovala i jinak. Ovšem fondánu, který má stačit na celý dort o průměru 24 cm, bylo málo, pruh jsem měla teninký a tu tkaničku jsem musela zapracovat taky... Prokrojila jsem korpus, vyšlehala jsem krém, necelou půlkou jsem dort potřela, přiklopila a navrch a kolem potřela spíš slabě. Víc krému jsem dala jen na střed. Fondánový pruh jsem připlácla kolem dortu, to ještě šlo - pak začal praskat a nahoře nedržel, pokládal se, no byla to jedna hrůza - musel by být pořádně silný, ale to šlo, trochu jsem vše upravila do zamýšleného tvaru a dala zatuhnout, vcelku nespokojená. Svařila jsem pak mražené ovoce s dortovým želé, ukázalo se, že jedno bylo málo. Jak chladlo, začínalo tuhnout, ale pak se to nějak zvrtlo a směs zůstala jen trochu zahoustlá. Navršila jsem ovoce na dort, hned vypadal o dost líp. Pak hustá šťáva na pár místech vyloženě umělecky stekla dolů, to nebylo špatné.

Mohla jsem už umýt kuchyň a prostřít. Chystala jsem i po delší době promítání starých diáků na ruční promítačce, taková retro zábava.

Zbývalo mi nastrkat do švestek mandle a zabalit je do slaniny, upevnila jsem vše párátkem. Opekla jsem je až před příchodem hostů. K tomu jsem podávala ještě zeleninu (žampiony, olivy, ředkvičky) a kousek chleba.

Všechno bylo dobré, i promítání s tradičními závadami: zaseklé obrázky, rozsypané diáky při zakládání do přístroje, zaostřování...ale syn si pochvaloval, že takhle právě to má být, že to k tomu patří.

Dort vypadal dobře a chutnal výborně, tedy až na ten zpropadený fondán, ten jsem nejen já nejedla. Ale kombinace těsta s řepou, čokolády a ovoce byla rafinovaná, nic přeslazeného. Příště ho udělám v nějaké jiné formě, ale ty suroviny zachovám. Tedy možná - protože dorty dělám párkrát za rok, tak kdo ví, kdy na opakování dojde řada, je tolik možností...

Zvláštní smutek citronového koláče a něco navíc

Ten zajímavý název patří knížce, která se mi dost líbila, a to minimálně do tří čtvrtin...

---

Závěr byl už nějak moc vyšponovaný do nereálna, ale prý se to teď tak dělá, aby to bylo zajímavější, no nic.

Hlavní hrdinka zjistila, že v jídle pozná emoce těch, co ho připravovali. Koláč jí chutnal smutně, neb z něj cítila nějaký nelad či dokonce zoufalství, kterým ho poznamenala její matka, když ho pekla. Ale byl to jiný druh koláče (třené těsto s krémem), než do jakého jsem se pustila já.

Chtěla jsem už od léta péci tarte au citron, koláč z křehkého těsta s citronovou náplní, samotnou známou též jako lemon curd. Poměry surovin na tu náplň jsou vskutku různé. Taky se v receptech prolínají dva způsoby přípravy, v jednom se uvaří náplň na páře a dá do upečeného těsta jen zatuhnout, v druhém se těsto předpeče a se syrovou náplní dopéká, případně se obé kombinuje.

Lepší, jaksi autentičtější, se mi zdá postup s pečením syrové náplně. Někam jsem si už dříve jeden recept uložila, ale zaboha jsem ho nemohla najít. Tak jsem hledala znovu, porovnávala poměry surovin a nakonec jsem se přidržela tohoto rozpisu: těsto z cca 125 g másla, 250 g mouky a 3 lžic studené vody se nechá odležet v lednici - dávám chladit přes noc, v robotu jsem ho připravila z celého másla, že budu dělat pak i slaný koláč.

Na náplň se umíchá 200 g krupicového cukru a kůra a šťáva ze 3 citronů, přidají se postupně 4 vejce a asi půl lžičky vanilkové esence. Nakonec se přimíchá 100 ml smetany ke šlehání. Vše se mi zdálo děsně tekuté - i když jsem náplň šlehala tyčákem, nic se nezměnilo. Ale co, vždyť i v jiných receptech to tak vlastně je, napadl mě clafoutis, olivový chlebíček, třívrstvá buchta... jen na to nejsem asi zvyklá.

Než jsem náplň nalila na předpečené těsto (nemusíte dávat na zatížení fazole, když ho pořádně propícháte vidličkou nebo špičkou nože), ještě jsem si vzpomněla na Pohlreichovu radu - dát pečící formu na plech kvůli lepší manipulaci. Taky jsem měla obavu, že z rozkládací koláčovky někudy náplň vyteče, což i nastalo, ale dík plechu bez větších škod.

Pekla jsem na 180°, až náplň zatuhla. Ano, opravdu zatuhla. Dala jsem koláč vychladit, ale při sundavání formy se mi stejně trochu pochroumal, těsto se přece jen místy přilepilo proteklou náplní. Ale rozmočené nebylo. Koláč je dosti osvěžující, asi příště použiji těsto s cukrem a vejcem, může ho být i silnější vrstva.

Prima je, že takový čerstvý ovocný koláč se dá dělat celý rok.

Jako bonus přidávám i slaný koláč, na náplň jsem tentokrát orestovala na pěkné slanině žampiony a pórek, aby těsto, opět předpečené, dobře pokryly. Zalila jsem vše jednou zakysankou s dvěma vejci a trochou nastrouhaného sýra, vše jsem solila a pepřila. Koláč chutnal vlažný i studený a byl dost vydatný. Docela dobře se dal ohřát i na pánvičce, a to chvilku i tou vrchní stranou dolů, přežil to...v mikrovlnce to totiž moc nejde.

Vařím teď nějak hodně, často ty nové recepty ani nestihnu nafotit. Chleba nyní peču co týden, víckrát to nedám. V pátek večer rozkvasím, v sobotu ráno zadělám a kolem poledne peču, mám sobotu většinou vyhraženou na domácí práce. Pak v horké troubě ještě upeču něco dalšího, včera to byly sušenky z arašidového másla a ještě plátky lilků, které naložím. Dělala jsem další paštiku do formy pro návštěvu, tak jsem ještě kousek jater použila na játrové knedlíčky do polévky z žebra, jako hlavní jídlo byly mleté kuličky v omáčce, a tak bych mohla pokračovat... ale přes týden to bude slabší, navařeno je. Některé nové recepty ještě zopakuju a zveřejním později, patří k nim i bác, dýňové lívance či pastiňákový koláč.

Mám víceméně hotovou první etapu příprav na Restaurant Day, a to zavařování: budou to omezené edice paštiky a vinného želé, které ji skvěle doplňuje, a jeden nový druh marmelády, pomerančová s mrkví. Nyní počítám, kolik surovin na zamýšlená množství jídla tam budu potřebovat...

Fazole s vejci jinak... a taky jahody

Znáte to: když vás vaření a pečení baví, najdete nějaký zajímavý recept, někde ochutnáte, okouzlí vás obrázek na Pinterestu nebo na vás jukne na FB. Umíníte si, že ho co nejdřív vyzkoušíte. A jaksi stále není čas, příležitost, musíte péci něco jiného na přání, objevíte sezónnější recept...prostě nedá se to stihnout!

---

---

Pekla jsem na akce, pak na objednávku: kombinaci rebarbory a jahod jsem uplatnila v cobbleru. Tento dosti mokrý nákyp chutná báječně, ovoce se totiž připravuje s štědrou dávkou brandy. Recept zde. Koláč mě sice trochu zlobil, dělala jsem si starost, zda jsem té šťávy nedala až moc, ale do rána si vše pěkně sedlo, a tak šel dobře nakrájet a prý i chutnal. Jestli ho budete zkoušet, nebojte se, že koláč utopíte, je to tak správně! Ani na foto jsem nevzpomněla, tak s jinou kombinací:

U příležitosti svátků Petra a Pavla jsem tedy už opravdu plánovala fazolový dort. Dvakrát jsem si už nachystala na linku plechovky fazolí a dvakrát je zase uklidila...snad to vyjde do třetice! Fazole nasladko, podivuje se někdo? V dobách nedostatku se často používaly jako náhražka mouky, navíc luštěniny jsou zdravé, výživné, třeba v moučníku někoho přesvědčí... Recept je jednoduchý.

Fazolový chlebíček/dort

2 plechovky červených fazolí (v jemném sladkoslaném nálevu)

8-10 lžic javorového sirupu (med, cukr)

6 vrchovatých lžiček karobu nebo kakaa

4 vejce

75g sušeného ovoce

hrstka kešu oříšků (i jiných)

Fazole dáme na cedník, propláchneme a necháme okapat. Pak je rozmixujeme s vejci a karobem na jemnou kaši. Přidáme ovoce a oříšky a nalijeme do máslem vymazané a mletými oříšky vysypané formy. Pečeme v troubě při 170°C po dobu 30-35ti minut. http://www.rutina.cz/fazolovy-kolac-p163

Může se přidat i lžíce CZ mouky.

Dala jsem kakao, rozinky namočené v rumu a podrcené ořechy. Pekla jsem o dost déle a na vyšší teplotu, než je v receptu, těsto by nemělo lepit na nůž nebo špejli. Na rozdíl od jiných kakaových těst radím péci spíše déle, když v něm není mouka. Těsto se mi nalepilo i na papír na pečení, chce ho nechat zchladnout, aby se dalo sundat bez rozdrobení. Chuť také neposuzujte hned, ale až druhý den, kdy se proleží a bude soudržnější...pak teprve fazolový chlebíček získá kladné body. Mohl by se podávat i se smetanou nebo zmrzlinou. Kdo se chce vyhnout mouce, bude nadšen.

A jahody? Mám zkusit želé, kombinovat s cheesecakem, nebo nějak jinak? Hledala jsem podle obrázků, co mě zaujme. Jahodami se dá zdobit krásně, když jste dost zruční. Ale mně se zalíbila kombinace s čokoládovým krémem, něco takového jsem měla na mysli. Náhoda, že jsem se podle obrázku strefila na recept jedné kolegyně, která odešla za koňmi... Než jsem se pro něj rozhodla, ještě včas jsem si vzpomněla, že snaška kombinaci ovoce s čokoládou zatím na chuť nepřišla, i zvolila jsem bílou variantu, že by se čokoládová omáčka mohla podávat i vedle. Takže něco jako cheesecake.

Těsto "cukrářské" se mi osvědčilo i na jiné koláče: 250 g hladké mouky, 100 g másla, 80 g moučkového cukru, 2 vejce, špetka soli, 1 lžička instantního droždí a hned péci, korpus se musí pořádně propíchat nebo zatížit. Dobře se v dortovce vytvaruje namočenýma rukama. Pokladla jsem ho půlkami jahod (asi 3/4 kg celkem) a zalila směsí z velké zakysanky a jednoho tučného tvarohu, oslazené a ochucené rumem a vanilkovou esencí s želatinovým ztužovačem.

Jahody navrch jsem dávala až před podáváním. Naštěstí jsou dosti fotogenické, holt na to zdobení tak nadaná nejsem.

Trocha pečení: recepty s karobem, tvarohem i černým rybízem

Za poslední čtvrtrok jsme v rodině prožívali hned dvě smutné události, na psaní to proto moc nebylo. Ale pečení je pro mě dobrá terapie, tak nyní předkládám pár zajímavějších moučníků.

---

Brownies jsem už pekla ze všeho možného, krom klasiky třeba s cuketou či avokádem, tentokrát se svatojánským chlebem - karobem. Koupila jsem ho už vloni na podzim v prodejně s čajem, kávou a kořením. Karob se dává místo kakaa: pro někoho výhoda, ale očekávejte trochu jinou chuť. Počítat je třeba i s jeho sladkostí, která pečením více vynikne, takže cukru jsem ještě ubrala. Jednou jsem pekla bez čokolády, podruhé jsem ji přidala, ale nemělo to ten efekt. Stačí tedy bez ní, ale hlídat, aby se těsto nepřepeklo a nebylo suché.

Jednoduše zamícháte (stačí i ručně) 3 vejce a 1/2 hrnku cukru krupice, 100 g rozpuštěného másla (vlažného, ne horkého), 6 rovných lžic karobu, 3/4 hrnku hladké mouky, 1/4 lžičky soli a trochu vanilkové esence. Je to množství na menší formu dortovou či hranatou, stejnou používám na klasické brownies (20x20). Vymazala jsem jen máslem a pekla na 180 asi 15-20 minut.

Když jsem viděla, s jakou chutí posnídala osoba blízká zbylé skořicové rolky, hledala jsem nějaké jiné kynuté pečivo k snídani a vzpomněla si na tvarohové kynuté těsto - bůhvíkde jsem ho viděla, asi v nějaké staré kuchařce, ale nenašla jsem ho, až internet mi pomohl a dala jsem recept dohromady. Obyčejné kynuté je takové jalové (když není hodně mastné) a moc brzy vyschne, chtěla jsem, aby bylo jedlé aspoň pár dnů. A to tvaroh zařídil. Zahřála jsem 250 ml mléka a nechala v něm rozpustit 100 g tuku (másla a sádla celkem). V robotu jsem ušlehala 1 vejce a 1 žloutek se 100 g cukru (= méně sladké, můžete dát i 150 g) a špetkou soli, přidala 125 g tvarohu a asi 600 g polohrubé mouky s nadrobenými 30 g droždí a zadělala mlékem s tukem. Dala jsem vykynout, měla by stačit půlhodina. Mně těsto trochu překynulo, ale nijak to nevadilo. S těstem se pracuje stejně jako s kynutým. Udělala jsem pár buchet s jablkovými povidly a taky pár bulek s rozinkami. Potírala jsem zase máslem a po upečení ještě jednou máslem s rumem (1 : 1), to je krok nutný k dosažení vláčnosti. A pocukrovat navrch. Bulky vydržely další dva dny a dají se pak rozpéci-oživit na tousteru nebo pánvičce:) Docela mě nadchly.

Něco menšího tvarohového s využitím černého rybízu, to byly drobenkové minikoláčky v muffinové formě.

Použila jsem tento recept, ale do drobenky jsem dala i hrst vloček. Do formy s 12 důlky se vejde asi polovina množství. Na dno jsem přimáčkla trochu drobenky, na ni nasypala pár kuliček černého rybízu ze zmražených zásob, zalila jsem tvarohem a posypala drobenkou navrch. V jednotlivých porcích je drobenkový koláč lépe manipulovatelný.

Černý rybíz jsem využila i do crumble, kde jsem ho zkombinovala s jablky a čistě vločkovou drobenkou, množství podle oka. Dá se do ní přidat třeba i kokos nebo zbytek ořechů, já přidala poslední lžíci griliáše.

Dávno už nekupuju žádné sladké pečivo, ani tyčinky či sušenky. Snad i vám budou recepty inspirací, první a poslední jsou na přípravu vyloženě snadné.