Citrónové kuře s rýží v 1 hrnci

Přidávám zas jedno jídlo z kategorie šikovných, vařila jsem ho poprvé a krásně se povedlo, dokonce fotky se velice podobají těm na Pinterestu :).

---

Recept jsem našla opět při hledání řeckých jídel do své nové knížky a nakonec jsem ho vyzkoušela místo kuřete na paprice...na tu smetanovou omáčku bylo nějak moc dusno.

Nejlépe se hodí horní kuřecí stehna, počítám tak dvě na porci, čili zhruba kilo na 4 porce. K tomu 2-3 citróny a 3 sběračky rýže.

Maso se dá aspoň chvíli namarinovat, tj. promne se s ostrouhanou kůrou ze 2 citrónů, solí, pepřem, tymiánem a 2 lžícemi citrónové šťávy. V pekáči nebo velké pánvi, co jde strčit do trouby, jsem nejprve maso opekla, aby mělo kůrku, pár minut po každé straně. Dala jsem pod něj trochu oleje a másla. Porce jsem vyndala a dala orestovat jednu cibuli a asi tři stroužky česneku vcelku, na to nasypala rýži, nadrobila bujón (mám svoji zeleninovou pastu, ale hodí se i kostka), nalila zbylou marinádu a 6 sběraček vody, osolila a počkala, až začne vše vařit. Pak jsem navrch rozložila opečené kousky masa a k nim přidala citrón na kolečka.

Zakryla jsem poklicí a dala do trouby 180 stupňů teplé. Můžete taky zakrýt alobalem, nemáte-li vhodný pekáč s víkem. Pekla jsme tak 40 minut, to byla rýže ještě dost mokrá. Bez víka jsem pekla na vyšší teplotu shora ještě asi 15 - 20 minut, až se kuře podobalo těm fotkám u receptu... A to je vše. Navrch se může nasypat trochu něco zeleného pro ozdobu.

Osolené jsem to měla dobře, možná mohlo být více té kůry a česneku. Rýže byla citrónově nakyslá, ale dost šťavnatá, kuře ok.

A komu se ta rýže nezdá, tak doporučuju prakticky stejný recept, ale s bramborami. Tam se může dát více koření (paprika, byliny) a namarinovat vše i s klínky brambor a péci hned najednou.

Zase červnové inspirace

Hledala jsem si svůj recept na bezový sirup a našla celý článek červnových nápadů. Je to dva roky, a tak poněkud oprašuju a doplňuju. Na bezinky se chystám tento týden.

---

Chřest mám ráda orestovaný (na obr.s lososem), v risottu, v koláči nebo polívku, vše bylo.

Černý bez mě zlákal k uvaření sirupu a mrkvového mázu. To je taková středověká marmeláda, kterou jsem připravila na budoucí dárky.

Sirup jsem zkusila podle nového receptu a bez kyseliny citrónové. Doporučuji. Svařila jsem nejdřív 1 litr vody a 1 kg cukru a nechala chladnout. Pak jsem zašla do lesa pro 30 květů. Ostříhala jsem co nejvíc stopek, vybrala těch pár broučků a bez omývání namočila do studeného sirupu. Přikrájela jsem 4 citróny a nechala přikryté louhovat. Může se nechat i 2 až 3 dny. Citróny se musí hodně vymačkat. Nálev jsem přes gázu v cedníku přelila do jiné nádoby, ještě trochu přikyselila a naplnila do lahví a větších sklenic s víčkem Twist of. Krom jedné lahve ke spotřebě jsem je zasterilovala tak 20 minut. Už to mám vyzkoušené z čistě citrónového sirupu, chuť se uchová beze změny.

Vloni jsem vyzkoušela i smažené kosmatice - bezové květy v těstíčku, je to jídlo spíš pro zábavu. Třeba děti by to mohlo pobavit.

Masové koule v rajské se dají dělat na mnoho způsobů. Použila jsem vepřové, problém je najít trochu tučnější maso, jinak je to drobivé a nedobré. Třeba holanďani z plece se mi vůbec nepovedly, jak bylo maso libové... tentokrát jsem vybrala to nejobyčejnější mleté a vyšlo to. Do omáčky jsem orestovala i řapík celeru a mrkev, pak sekaná rajčata z plechu a trochu středomořského koření. Lehce jsem promixovala.

Klasikou je i restovaná cuketa s rajčaty k těstovinám, ale byly i plněné masem, pak i žampiony s náplní sýrovou nebo masovou, zapečený pórek s bešamelem, masové nudličky na pórku jako čína, kachna na jablkách, klasické šunkofleky, bramboračka, smetanová žampionová omáčka...to jen kdybyste hledali další tipy.

Ze sladkých jídel nechyběly lívance s jahodami. Nemám totiž ráda tepelně upravené jahody, tedy v koláčích či knedlíkách, na lívancích (kváskových, kefírových) nebo v cheesecaku chutnají nejlépe.

Chleba peču stále, ale málokdy mi trochu nepraskne. Pořád totiž nemám dost trpělivosti nechat ho opravdu dokynout. Jednou mi zas překynul a splaskl, tak to taky nebylo ono...

Frappé

Dnes se podělím o jednoduchý receptík na řecké frappé, studenou našlehanou kávu. V létě se to bude hodit, a když letos z cestování mnoho nebude, může nám aspoň připomenout někdejší řecké dovolené.

---

Možná jste si tento nápoj stejně jako já oblíbili a zkoušeli ho napodobit. Já to zažila před cca patnácti lety, ale nějak to nebylo ono, na netu ještě nic použitelného nebylo. Shodou okolností nám po dalších letech jedna kolegyně s nadšením předvedla frappé ušejkrované v zavařovačce, to bylo celkem zábavné a nějakou dobu jsem to tak dělala. Ale doba pokročila a najde se vše.

Dopisuju teď totiž třetí pokračování svých vzpomínek na jídlo a vaření a tam je docela dost cestování, a tak jsem při hledání řeckých receptů našla i tenhle skvělý recept a hned ho taky vyzkoušela: jak prosté, milý Watsone, chce se dodat.

V nabídce je i plno speciálních frapovačů v cenách od asi čtyř stovek do šesti tisíc, ale není to podmínka nutná. Taky se prodává speciální instantní Nescafé na frappé. Nápoj vznikl prý omylem:

Počátky frappé sahají do roku 1957, kdy bylo náhodou vytvořeno během mezinárodní výstavy v Soluni. Zástupce firmy Nestlé Yannis Dritsas zde vystavoval nový čokoládový nápoj pro děti připravovaný z čokoládového prášku a mléka protřepáním v šejkru. Dritsasův zaměstnanec Dimitris Vakondios si chtěl o přestávce připravit svou instantní kávu a neměl k dispozici teplou vodu. Rozhodl se tedy do šejkru přidat studenou vodu a instantní kávu. Takto náhodou vzniklo frappé, nápoj populární především v Řecku, odkud se později rozšířil do dalších zemí světa. Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Frappé

Původně je tedy frappé nápoj z rozpustné kávy, ale připravuje se i z vychlazeného espressa.

Stačí vzít vyšší sklenici, do ní nasypat lžičku a půl instantní kávy, přidat tak centimetr ledové vody, kdo sladí, dá i 1,5 lžičky cukru a vše se protřepe nebo promixuje na pěnu. Použila jsem malou vrtulku na mléko a šlo to skvěle. Může se použít i šejkr nebo mixér. Doplní se podle chuti studenou vodou a mlékem. Mně se zdá nejlepší jen trošku vody, tak 2 cm, a více mléka. Přidá se pár kostek ledu a je hotovo. Frappé se podává s dlouhou lžičkou a brčkem. Může k němu být i šlehačka nebo zmrzlina, zdobí se i skořicí nebo nastrouhanou čokoládou.

Nevěřila jsem, že by se jen káva s vodou dala našlehat, proto mi recept přišel jako dobrý nápad. Mnozí to už třeba dávno znáte, ale někoho snad potěší.