pátek 7. listopadu 2008

Krkovice na hořčici, krkovice na šlehačce

Nejjednodušší je hodit kus masa na pánev, říkává s oblibou matka a je to venkoncem pravda, nedá to moc práce a hladové nejlíp nasytí. A pečené maso chutná snad každému masožravci.

Když tedy se mi žádné jiné, sofistikovanější pokrmy zrovna nezdály, nebyla chuť ani suroviny po ruce, sáhla jsem v obchodě po kusu krkovice v krabici. Ještě cestou domů jsem přemýšlela, jak si s ní poradím, že bych snad i obalené řízky mohla udělat, naposledy byly před pár měsíci, a to ještě kuřecí… Při krájení a klepání masa jsem se rozhodovala, zda radši neudělat ty řízky přírodní, plátky na kmíně, obalit ve strouhance, ale místo vajíčka dát hořčici…sáhla jsem do ledničky a hle - byla to zrovna kremžská a takový divný zbytek. Ona tam ještě někde byla i jiná, ale když už jsem tuhle držela v ruce, bylo rozhodnuto. Mrkla jsem na hodiny, že mám ještě půl hodinky času k dobru, hořčici jsem napatlala na naklepané a osolené maso v misce a nechala odležet. Mohla jí být tak lžíce na každý řízek.
Připravila jsem si zbytky příloh k ohřátí a pěkně pestrý zeleninový salát. Ještě jsem si stačila vypít půl aperitivu a pak teprve vytáhla pánev, olejem přiměřeně polila a do horkého nakladla maso i se vší hořčicí. Pekla jsem nejdřív zprudka a pak pomaleji, obracela, aby se hořčice nepřipálila. Ke konci se vytvořila přiměřená šťáva a maso lákavě vonělo. Bylo měkké, šťavnaté, velice příjemně ochucené, prostě báječné.
Recept to je tak snadný, že ho zvládne každý, kdo umí číst. Pro ty úplně nezkušené - maso je hotové, kdy z něj nevytéká šťáva červená, ale hnědá. Nebo kousek odkrojte, abyste se podívali, ono se tolik nestane…

Jiný velmi snadný způsob, jak s masem naložit a ještě ohromit kde koho, jsou kotlety na šlehačce. Tento recept znám v ještě jednodušší verzi než gurmánka Šárka, a tak všechny superlativy, jež uvádí, platí tím jistěji! Pro návštěvu je to jídlo ideální, neb před jejím příchodem strčíte plech do trouby, pak vítáte, připíjíte, hovoříte - a hlavní chod se zatím připravuje sám!

Ač v původním názvu jsou kotlety, doporučuji opět krkovici. Na suchý vyšší plech rozložíme naklepané, osolené, opepřené řízky. Lze přidat i kmín, papriku. Syrové brambory nakrájené na tenčí kolečka (bez slupky i s ní) propereme ve vodě, v cedníku necháme okapat a otřeme kuchyňským papírem či utěrkou téměř do sucha. Brambor dáme více než jsou běžné porce, jednak se v troubě vypečou, jednak jsou tak dobré, že nikdy nestačí…Nasypeme na maso, osolíme, opepříme. Zalijeme čtvrtlitrem šlehačky a pečeme, dokud nejsou brambory měkké. Můžeme je jednou trochu obrátit, aby se propekly rovnoměrněji, maso zůstane na dně! Žádné jiné ingredience nejsou třeba, opravdu. Hlavně odolejte pokusům nahrazovat smetanu ke šlehání něčím jiným, méně tučným - vyjde z toho nechutná hmota a maso podrážka!

Žádné komentáře:

Okomentovat