Víceboj aneb vaření předem, aby bylo na pak

Je to docela maratón chtít rychle uvařit několik chodů zároveň, jasně že to nejde samo, ale zase - za dvě až dvě a půl hodinky se toho navaří spousta. Hlavně aby mi nic nechybělo, všechno jsem uhlídala a využila dobře ty technologické přestávky! Baví mě právě to vymýšlení, které je samozřejmě pokaždé jiné. Co nachystat předem, co nechat až na pak a jak práce seřadit?

Abych měla více času o víkendu, v pátek večer jsem se pustila do dvou jídel po asi osmi porcích a přípravy jednoho dalšího, je to taková moje lehce adreanalinová záliba

Kýty jsem měla 1,2kg a chtěla jsem nachystat řízky předem. Aby byly měkké a šťavnaté, maso jsem místo do trojobalu naložila do hořčice, a to hned odpoledne, že je potom večer obalím ve strouhance a osmažím.

Když jsem se dostala k vaření, bylo půl deváté. Co dřív? Vymýšlela jsem různé varianty, aby práce navazovaly, ale nešlo mi to tentokrát moc od ruky. Nejdřív jsem chtěla usmažit řízky s hořčicí, přece jen hned, aby s tím v sobotu nebylo tolik nepořádku… Do strouhanky jsem si ještě nadrobila corn flakes a obalovala a kladla je rovnou na dvě pánve do směsi tuku a sádla.

Stejně mi to padalo všude kolem, protože v mikrotenu se záhy od CF udělala díra, jak jsem je ručně drtila…Řízky se smažily pěkně, ne moc zprudka, ale pak z nich při neopatrném otáčení nebo i během chladnutí začala strouhanka opadávat…co s tím? Na chuť byla výborná, ale po dvou soustech už moc mastná. Hm, po chvíli akorát tak zvlhla a loupala se dál…jakžtakž jsem to zachránila, ale nakládala jsem s řízky jak s malovanými vejci - dokonale obalené asi tedy nebudou!

I na zem mi samozřejmě padalo plno mastných drobků, jak jsem maso
přemisťovala. Ale chtěla jsem se té nevděčné práce co nejdřív zbavit, teď už mi smažený řízek nepřipadal jako dobrý nápad! Však je darmo nedělám tak zřídka, sice to lze důvěryhodně vysvětlit nezdravostí smažené stravy, pravý důvod je však ten, že odjakživa nerada obaluju! Kapra a klobásu na Vánoce a ještě tak jednou dvakrát do roka!

Tuk ovšem naprskal všude kolem, tak zas je co uklízet, ale dál! Zapnula jsem troubu na 200 stupňů.

K chystané rajské jsem totiž měla 1kg výběrového mletého, vypadalo skutečně o hodně libověji než normální, k tomu cena akčně stejná - to beru. Jen jsem ho osolila a opepřila, přidala jednu cibulku nadrobno, žádné vejce ani housky, a kouličky rozložila na mírně pomaštěný plech. Chtěla jsem vypečenou šťávu pak přidat do omáčky, tak jsem nepoužila pečící papír.

A abych se přiznala k nešikovnosti, taky jsem vzápětí rozsypala celý džbánek s vařečkami, které mi napadaly rovnou do dřezu, kde právě stála jedna pánev s ještě horkým tukem! No, zanadávala jsem si, dala do pořádku, vydýchala další zdržení…a to už bylo v oboru katastrof celkem všechno.

Ještě to nádobí domýt, pak se pustím do omáčky a na konec si nechám náplň do šneků, jen zatím podusím špenát. Aha - cibulku udusím do špenátu i do omáčky najednou a rozdělím, to by šlo.

Na omáčku, přesněji hodně omáčky, jsem na zbylou cibulku nalila 500g protlaku a jednu plechovku sekaných rajčat. Kdepak ji jen mám, ááá, výborně, je tu i jedna s bazalkou, tak to vůbec nevadí, spíš je to příjemné překvapení, už jsem na ni zapomněla! K rajčatům ještě nějakou vodu, aspoň litr, ale spíš litr a půl, a rovnou přihazuji i dvě nadrobené
kostky bujónu, sůl a nechávám přijít k varu. Hm, vida, ona tahle omáčka ani moc dlouhou přípravu nepotřebuje, copak dělají masové kuličky? Voní dobře, šťáva tu nějaká je, tak výborně. Nechala jsem je ještě v horké troubě dojít - ale to byla další věc, kterou jsem dělat neměla! Pochopitelně jsem na ně zapomněla, a když jsem se rozpomněla, byla šťáva pryč a plech poněkud připečený! Naštěstí se odmočil docela snadno, tak aspoň to.

K zahuštění omáčky jsem použila opět rumové perníčky s cukrovou polevou - stačí trochu rozdrobit, nebo pak odolávající kousky lehce promixovat tyčovým mixérem, to je maličkost, odolávaly hlavně ty špičky
Nejdřív se mi zdál celý balíček až moc, ale nadrobila jsem tam celý, bylo to akorát, však bylo omáčky hodně. Byla jsem zvědavá na její chuť, pozorní čtenáři si všimli, že dosud jsem tam nedala žádné koření!

První ochutnání vypadalo slibně, jen přisolit, trochu pepře…chutná božsky! Lahodná rajská se všemi chutěmi, okořeněná skvěle perníkem, přitom lehká…zjemním kouskem másla a mám hotovo! Byla to docela rychlovka - když jsem tedy nepoužila čerstvá rajčata a vynechala přípravu domácího bujónu. Celé spektrum strávníků jí bylo nadšeno, tak zdravím Šárku a Papayu a děkuji za inspiraci!

Nyní již jen nastrouhám do misky k dušené cibulce sýr Niva, přidám vymačkaný špenát s česnekem, tři vejce, tvaroh a zamíchám…asi dám ještě druhý tvaroh, je to až moc zelené, přisolím, ještě květ, pepř, škrobu trochu a to je vše.

Stačí veškeré pokrmy sklidit, domýt nádobí, otřít, co je třeba včetně podlahy, a mám to za sebou, jen si dojím ten grep, vyloupaný v mezičase! A kolik je na hodinách? Tři čtvrtě na jedenáct? Tak to je dobrý čas, přes všechna zdržení.

Začala jsem si to všechno psát, upravovat fotky, ale to už jsem odpadla…avšak pocit to byl dobrý, víkend snad dík tomu proběhne už bez kuchyně.

P.S. Vyšlo to - krom pečení špenátových šneků jsem ještě na přání upekla pár jablek (nakonec myslím pět) v těstíčku ze dvou vajec, trochy mléka - asi deci, byl to zbytek J, lžíce rumu, špetky soli a tolika hladké mouky, aby z centimetrových plátků jablek nestékalo. V moučkovém cukru se nemusí obalovat moc silně. Dá se k nim podávat i vanilkový krém, ale samotná též hned zmizí…

Řízky byly s brambory a míchaným salátem, rajskou jsem v neděli podávala s italskými noky. Polévka (od čtvrtka) z krůtího masa menu doplnila.