Vaření v penzionu

Opět jsme na dovolené ve stejných podmínkách jako vloni - minikuchyňka se základním vybavením, lednička, dvě plotýnky, varná konvice.

Tentokrát jsem si s sebou vzala pánev, brousek na nože, tácek. Mísu na salát jsem zapomněla, musí stačit hluboký talíř nebo dóza od guláše.

Přivezla jsem si totiž domácí gulášek z kližky, měli jsme ho třikrát - dvakrát s koupeným knedlíkem, z toho jednou obohacený několika houbami udušenými zvlášť, potřetí zase s rajčaty a s bramborem.

K večeřím a snídaním střídám vejce, sýry, uzeniny - a saláty. Zálivku jsem si namíchala doma, tak tady zeleninu jen přeliju. Půllitrová petka na to stačila.

Větší vaření přišlo na řadu, až když se rozpršelo - připravila jsem si sojové maso a k němu dušenou zeleninu. Sojové nudličky uvařím se zeleninovým masoxem.

Měla jsem s sebou lilek, přikrájím i pár paprik, rajčat, cibuli a česnek.

Rajčata jsem přidala až po chvíli a nakonec uvařené sojové maso.

Osolit, opepřit - hm, jde to, dnes si směs dáme s bramborem, zítra k ní uvařím těstoviny.

Pak ještě sekaná (vakuovaná) a brambory, salát. Brambor pár zbylo, tak jsem je opekla a slanince, přidala udušené houby a zalila vejci - typicky prázdninová večeře, k níž lze přikousnout chleba i rajče.

Jiná pánvička obsahovala zeleninu - cuketu, papriky, rajčata a klobásu, kupodivu hodně masovou, ostravskou se 70% masa. Doma bych ji opekla zvlášť, ale na druhé plotýnce se vařila rýže.

Jedno teplé jídlo bylo v restauraci, a to kus masa, to kupovat a vařit nebudu - ale do hospody, nabízející Játra mrtvého pošťáka, jsme nešli! Dali jsme si klasicky plněnou drůbeží kapsu a vepřové medailonky s brusinkovou omáčkou.

Houby jsme někdy našli a někdy jsme našli houby...

Směs růžovek a pár hřibovitých byla ideální na jednoduchou smetanovou omáčku.

Stačí houby podusit, osolit a opepřit a zalít šlehačkou - použila jsem rostlinnou a bylo to akorát husté, asi tři porce. Nic víc už omáčka nepotřebovala, byla dokonalá - a byla hned! K tomu široké nudle, lepší jsou vaječné.

Pomazánku z nastrouhané Nivy s lehkou majonézou stačilo lehce opepřit.

A ještě jednu pánvičku s houbami jsem udělala, se zbylou zeleninou a zbytkem bavorské sekané vyšla jednou s chlebem, podruhé s rýžovými nudlemi - těch stačí 150g na bohaté dvě porce.

Nijak fádní to nebylo, ale na té pánvi se vařilo fakt nejsnáz. Jsou to vlastně variace na sprint zeleninové nudle z rychlovaření, ale čas jsem tak přísně nehlídala.

Není to vyčerpávající soupis všech jídel za dva týdny, spíš výběr. Vařit mě bavilo, nebyla to pro mě žádná újma a strávníci byli rádi, že nejsme závislí na hospodách. Chtěli jsme do nich chodit více, ale uvařit si bylo příjemnější.