Když jsme v dobách mládí jezdili do přírody a vařili na ohni či semtam "změkčile" na propan-butanovém vařiči, měli jsme dosti malý výběr surovin, které by byly dostupné, dobře přenosné, nekazily se a ještě k tomu trochu chutnaly. Zaujal mě proto recept, kombinující něco méně obvyklého. V tábornických podmínkách vypadal Kološvár takto: na uvařenou rýži naservírovanou v ešusu se do pomylsných čtvrtin naložilo ohřáté vepřové z konzervy a kyselé zelí. Toto jídlo se mnohým zdálo značně neobvyklé, ale zelí s rýží a masem představovalo novou chuť.
Nedávno jsem se dočetla i o konzervě tohoto pokrmu a o jeho výskytu v závodkách. Obojí mě minulo.
Když jsem si ověřovala, zda se má Kolozsvár psát spíše Kološvár (častěji v českých textech) či Koložvár (spíše ve slovenštině), k žádnému výsledku jsem nedospěla. Český překlad by byl Klužské zelí. Rádi všelijak cizí výrazy počešťujeme v pravopise i výslovnosti a často vedle sebe žije více podob. Oficiální zdroje se k tomu nevyjadřují, tak se přikláním k častější podobě se š, nejbližší výslovnosti.
Pak jsem si našla mnohé recepty na Kološvárské zelí a jsou si hodně podobné, jen s tou tábornickou verzí to nemělo příliš společného.
Uvádí se obvykle poměr 1 kg kysaného zelí, 100 g suché rýže, 1 cibule, mletá sladká paprika, 500 g mleté vepřové plece, 200 g klobásy (uzené), 200 ml kyselé smetany, sůl.
Někdo radí vařit rýži předem, mě zaujal recept, kdy se dusí společně se zelím. To se mi zdálo šikovné.
Do 2 lžic sádla jsem dala dusit zelí a vařící vodou propláchnutou rýži, podlila doporučeným malým množstvím vody a dusila pod pokličkou. V druhém kastrolu jsem na orestované cibulce s paprikou opekla mleté maso, osolila a chvíli dusila. Ale čekala jsem na rýži - změknutí jí trvalo dlouho, nejméně půl hodiny, a musela jsem dosti podlévat - nějaká trocha vody na to nestačila.
Pak jsem tedy ještě pokrájela klobásku a připravila si zakysanou smetanu.
Toho nádobí kolem se mi zdálo dost, ale zelí se dusilo ukázněně, nepřipalovalo se, tak jsem kastrol od něj použila na zapečení. Dvě třetiny jsem přemístila do misky a začala vrstvit. Nic na tom není. V receptech je zakysaná smetana navrchu, ale to se mi moc neosvědčilo u minulého opusu dle Kejřky. Dala jsem ji pod zelí.
Pekla jsem dalších 40 minut, přikryté i odkryté. Zdálo se mi vše moc mokré.
Asi by bylo lepší dát o něco více rýže a uvařit ji zvlášť. Masa by mohlo být zase méně - ač bylo mleté libovější, výsledek byl dosti mastný.
Kološvár byl lepší druhý den, studený i držel trochu pohromadě, tak aspoň foto pro představu:
Žádné komentáře:
Okomentovat