pondělí 3. prosince 2012

Ovocné hořčice jako jedlé dárky

S touhle novotou přišla letos na podzim moje švýcarská kamarádka - přivezla mi totiž z Ticina několik regionálních specialit, což i tam právě frčí, a mezi nimi i ovocné hořčice, skutečně se tak jmenují.


Není to čatní, spíš ochucená marmeládička velmi jemné struktury, sladkokyselá s lehounce ostřejším nádechem. Dostala jsem hruškovou a fíkovou. Podle etikety jsou určené k studeným masům, vařeným i pečeným, ale hlavně k sýrům, jak mi kamarádka doporučila a hned jsme vyzkoušely - inu symfonie chutí, takový vyzrálejší "starý" sýr, doplněný nasládkou jemnou hořčicí, je lahůdka. Oživí i sýr poněkud fádnější nebo sýr s bílou plísní.
Inspirace to je náramná - v létě jsem rozvařila hrnec mirabelek bezvýznamné chuti, že z nich bude to čatní - ale nakonec jsem výsledek pozměnila a připravila svou vlastní ovocnou hořčici.
Nejprv jsem tedy ovoce dusila s cibulí, česnekem, pepřem a solí, přidala jsem i ocet a daší koření. Když se vše trochu svařilo, rozmixovala jsem na hustší kaši.
Tu jsem nyní vrátila do hrnce, dosladila, dochutila práškovou anglickou hořčicí a ještě jednou umixovala, aby byla dost jemná. Malinko jsem pyré zahustila maizenou a výsledek - skvost. Opravdu z toho byla ovocná hořčice.


Chcete-li si nějakou zkusit, použijte třeba jablka, těch je pořád dost. Nebo nějaký fádní kompot, není-li moc sladký, by šel bez šťávy zpracovat. Ovoce duste s cibulí, česnekem, solí, cukrem, pepřem, octem nebo citrónem a dalšími druhy koření nebo přidejte trochu hořčice. Je-li rozmixovaná směs moc řídká, přidejte trochu škrobu. Kořeňte více, rozleží se.


Připravovala jsem i další vhodné pochutiny, nejdůležitější je asi zajímavé zabalení. Dávám si práci s etiketami i s obalením víček - že jsou skleničky různých tvarů, vůbec nevadí. V celofánovém sáčku vše pěkně vynikne, je do něj možné přidat i něco jiného, ozdobu či jinou osobní maličkost.
Vytisknout si etikety problém není, osvědčilo se mi úplně jednoduché pojetí. Hlavně můžete dobře vysvětlit, co za poklad ve skleničce je, jaké má složení a přibližnou trvanlivost. Ale jak je na sklo nalepit? Přišla jsem na oboustrannou pásku "bez nosiče" a brzy jsem zjistila, že stačí dát jen proužky na kratší okraje, není třeba lepit etiketu celoplošně. Je to jednodušší než třeba tisk na samolepky.


V minulých letech jsem na víčka dávala ubrousky s vánočním vzorem, pak červené, letos jsem zkusila žluté. První rok jsem se mořila s látkovými kolečky, ale čtverečky byly hezčí a ubrousek poddajnější než látka. Na podobné dekorace nejsem právě zručná, ale tenhle postup jsem si už přizpůsobila a vychytala. Dárečky jsou originály a pro mě je i mnohem snazší je připravit doma než něco nápaditého hledat v obchodní síti.

Žádné komentáře:

Okomentovat