Letos jsme si hlavní dovolenou vybrali v podivnou dobu - jeden týden jsem nevylezla z kalhot a dlouhého rukávu, druhý jsem řešila, co všechno si neobléknout, tedy vynechat.
Příjemně překvapila návštěva nové liberecké galerie Lázně (OGL.cz), o které jsme se zmiňovala už minule a kde je i zajímavá kavárna. Spojení starých a moderních prvků působí přívětivě, až radostně. A kafe měli taky dobré, což není v kraji právě zvykem.
Vždycky najdu aspoň nějaké houby, ale letos nic, každý vrtěl hlavou, že to nemá cenu. Předposlední den jsem přece jen šla do lesa, tentokrát sama, a tak díky tomu jsem k svému úžasu, neb jsem se nijak nesnažila, našla postupně tři kováře: považuju to letos za skvělý úlovek! A všechny jsem našla z cesty, i když jsem si taky užila prodírání pichlavou smrčinou, ale tam nerostlo vůbec nic...
Tak to jsou oni.
Houby zrovna výborně doplnily a vylepšily chystanou zeleninovou směs k těstovinám. Na dvě porce jsem vzala jednu cuketu, půl papriky, velkou cibuli, tři rajčata a dva hříbky. Třetí byl červivý. Orestovala jsem vše postupně na oleji tak, aby se přidaná ingredience spíše opekla než rozmočila...jen jsem solila a pepřila, víc koření jsem s sebou ani neměla, ale v téhle kombinaci není víc potřeba.
A že je teplo a sucho až moc i nadále, mi žádnou radost nepřináší. Nějaké extra tipy pro teplé počasí nečekejte - až jsem si říkala, proč vlastně je vymýšlet? Snad v každé hospodě v pohodě servírují svíčkovou, vrabce, guláše a kachnu se zelím a knedlíky. Lidi si povětšinou dávají i tahle vydatná jídla, jak jsem zhusta pozorovala, aniž by jim to přišlo nepatřičné, a večer, jak zas bylo cítit ve vzduchu, to završí pěkně upraženým masem či uzeninou z grilu. Každý takový náraz na realitu mě udiví, holt se pohybuju v jiné komunitě, co se jídla týká. Tak tedy beru na vědomí, že většina obyvatelstva zůstává u klasiky a těch nejproblematičtějších úprav pokrmů, smažení a grilování. Příklad od koupaliště: babička langoš z friťáku (ano, to ještě existuje), cca desetiletá vnučka vrabce se zelím. Dva čtyřicátníci kolisti: svíčková, smažený květák. Výjimek se najde jen málo.
Zas mi to ukazuje, že pořád má smysl propagovat odlehčenější jídla vařená ze surovin i podporovat vaření doma. A to nejsem žádná zastánkyně tzv. zdravé výživy a podobných směrů, to je zas druhý extrém...jde mi o normální, vyvážené jídlo, spíše čerstvě připravené, bez průmyslového zpracování, zbytečně přídávaných dalších látek a bez přepálených tuků...všeho s mírou, občas a výjimečně nic nevadí, nakonec pestrost nás ochrání nejlépe. Howgh.
Tohle rolované pečené selátko od Poláků, doplněné salátem a bramborem, by mohlo patřit k jídlům akceptovatelným oběma tábory...a nová "sámoška" na Královce zase jako přílohu nabízela i zeleninový kuskus.
Žádné komentáře:
Okomentovat