Výlet na sever znamenal i příležitost najíst se v nějaké hospodě pro pocestné, bez přípravy a dlouhého vybírání, na které zkrátka nebyl kvůli nabitému programu čas - zastavili jsme se tedy rovnou na frýdlantském náměstí a vybrali ze tří restaurací v zorném poli tu, kde bylo na zahrádce nejvíce lidí, návštěvníků z okolních zemí. Zahrádka byla vybavena standardně, obsluha rychlá, nabídla nápojů široká.
Bylo již kolem druhé, čili po obědě, ale v Snack baru Nábytek nám ještě nabídli všechna hotová jídla. Nevypadalo to nijak nápaditě:
Ale co to vidím, ta koprovka je s uzeným? A karlovarským knedlíkem? No vida, že by přece jen nějaká regionální rázovitá specialita? Hm...tak tedy sem s ní, uvidíme, jaká bude!
Snad by to i šlo, vždyť smetanová křenová omáčka se k uzenému dává...a kopr je i v okolních zemích (Lužice, Polsko) v kuchyni hojně využíván, ba i dále na sever, ve Skandinávii...tak to mi celkem zapadalo do kontextu.
Knedlík byl docela povedený, maso - nějaká rolka jen ohřátá, ale ta omáčka, ta tedy byla nějaká práškovitá, z čerstvých surovin určitě nebyla.
Dovedu si ji představit lepší, tohle byla taková zcela laciná, hospodská verze. Ale najedli jsme se, o to šlo, a já aspoň zkusila pro mě neobvyklou kombinaci a dovedlo mě to i k seznámení se s lužickou a polskou kuchyní...
Uvnitř restaurace jsme ani nebyli, ale při pohledu na fasádu nad slunečníky se mi zdálo, že původní název Nábytek tam k rozeznání je, což tedy vysvětluje onen podivný název podniku...
Žádné komentáře:
Okomentovat