...tak sebou musíte hodit. Nejvíc toho "nadělám" za první dvě hodiny prací "vědnom kole", pak už to jde s přestávkama. Zrovna dneska jsem ale se sebou byla docela spokojená. Když ručičky ukazovaly deset hodin, měla jsem už v troubě upečená tři jídla, umyté nádobí a ložní prádlo se točilo v pračce. Mohla jsem si dát pauzu.
Na chleba jsem zadělávala večer a moc se mi nechtělo. Rozkvašeno už jsem měla od předchozího večera, původně jsem totiž chtěla péci včera odpoledne, ale šla jsem k mladým. Kvásek jsem tedy šoupla do lednice.
Recept na chleba nyní používám takovýto: 150 g žitné mouky, 150 ml vody, 2 lžíce kvásku na rozkvašení a doplním 450 ml vody a 900 g různých muk (asi tak 600 g obyčejné hladké a po 150 g žitné a celozrnné pšeničné), lžíce soli, lžíce kmínu, půl lžíce fenyklu). Zadělá stroj a těsto kyne přikryté v míse robotu.
Sotva jsem ráno otevřela jedno oko v dobu jako do práce, šla jsem těsto přeložit a utočit. Po všelijakých pokusech a návodech naolejuju skleněné prkno a ruce a stočím bochník nebo dva menší a nechám volně dokynout. Předtím ještě jsem přidala dvě hrstě slunečnicových semínek. Taky jsem zapnula troubu, ovšem jsem do ní strčila i hrnce-železňáky, aby se vyhřály. Pak jsem si na necelou hodinku ještě zdřímla a po osmé šla na to. Chleby jsem šoupla do hrnců, přiklopila a dala péci. Než jsem vyřídila hygienu a snídani, byly skoro upečené. Protože chlebové těsto je lepivé, řídím se teploměrem na pečení - když je uvnitř bochníčku 90-95 stupńů, je hotovo, funguje to skvěle. Konečně jsem taky našla nějaké rozumné využití toho teploměru!
Než se vybarvila kůrka, rychle jsem zamíchala v robotu jednoduché muffiny. Pekli jsme je v týdnu i s kluky, co za nimi občas chodím, a tak jsem si uvědomila, že jsem už dávno žádné nedělala a že se na svačinky budou hodit i mně. 1/4 litru mléka, 3 vajíčka, 100 g cukru (hnědého), 80 ml oleje, trochu vanilkové esence se zamíchá a přisype se 300 g hladké mouky a celý prdopeč, používám ten s vinným kamenem kvůli lepší chuti. Do toho rozinky nebo nalámaná čokoláda. Při pečení mi pěkně vyskočily.
Ještě jsem si musela udělat trochu místa v kuchyni a umýt nádobí, abych mohla vytáhnout z lednice mleté od řezníka a upatlat nějaké karbanátky, dala jsem do nich i zbytky jako ovesné vločky a pár bílků, taky trochu strouhaného sýra, aby byly kypřejší. Chci je podávat k omáčce, čili sekaná svíčková - kdo pamatuje tyhle příšerné konzervy? Tak moje verze bude snad jiný level, se žemlovými knedlíky. Obé je v mrazáku od svátků.
Zbylé karbanátky budou samotné s nějakou zeleninou na další dny. Což mi připomíná ještě jednu chlapskou chuťovku, kterou bych někdy ráda zkusila, ale nějak nikdy nemám ty zbylé karbanátky: menší karbanátky nebo koule se naloží jako pečenáče nebo utopence do sladkokyselého nálevu s cibulí.
Zdržela jsem se s fotkami, je dnes málo světla. Jdu na to prádlo a potom na vylíčený oběd, foto možná dodám.
Jinak zase spěchám, tak jestli si ode mě chcete počíst více, zkuste knížky - stačí kliknout na příslušnou obálku vlevo a máte info. A připomínám, že obě jsou ke koupi i v elektronické verzi (e-knihy) - levnější a bez poštovného, což je zvlášť vhodné pro zájemce z dalekých krajů (ve statistice se mi objevují i čtenáři z USA či Japonska!).
Žádné komentáře:
Okomentovat