Koláč mazarin

Hned první sousto mě ohromilo! Koláč z křehkého těsta s marcipánovou náplní a ovocem chutnal neodolatelně. Často tak moc nejásám, když zkouším nový recept, ale tentokrát ano.

---

Hledala jsem totiž nedávno něco zajímavého s rybízem a kromě vylepšení tvarohem, sněhem nebo pudinkem na mě juknul i mazarin, jenže jsem si netroufla hned první pokus upéci pro návštěvu.

Tento severský koláč se, možná, jmenuje po rozmařilém kardinálu Mazarinovi ze 17. století, ale možná taky ne. Existuje mnoho variant od malých koláčků zdobených citrónovou polevou po všelijaké druhy s ovocem či čokoládou, vždy ale jde hlavně o ty mandle - někde se dávají rovnou do těsta, ale jako náplň se mi to zdá lepší. Ta je vlastně stejná jako frangipane v Tříkrálovém koláči. Může se udělat z mletých mandlí nebo z marcipánu. Ten jsem právě použila já.

Na běžnou kulatou formu stačí křehké těsto z 225 g hladké mouky (použila jsem i třetinu špaldové), 100 g másla, špetky soli a 1 vejce. Dala jsem i pár lžic vody, vše smíchala v robotu a uložila na chvíli do lednice. Těsto jsem předpekla 20 minut na 180-200 stupňů, místo pečících fazolí ap. jsem ho jen pěkně propíchala vidličkou, ani se nehnulo.

Na náplň jsem umíchala 80 g másla s dvěma lžícemi cukru, přidala na kostičky pokrájený marcipán (200 g) a potom postupně 3 vejce. Nakonec 3 lžíce rumu. Dohladka to úplně nešlo, nějaké kousky marcipánu tam zůstaly. V upečeném koláči to však znát vůbec nebylo, to tedy není třeba řešit. 10-12 meruněk jsem vypeckovala. Nevypadaly valně, byly celkem bez chuti, ale tepelnou úpravou se značně vylepšily.

Mírně vychladlé těsto jsem naplnila marcipánovou směsí, pokladla meruňkami a pekla dalších asi 20 minut. Náplň se mi zdála uprostřed ještě málo pečená, měkká (zkusit bodnout nožem, špejlí), meruňky dost mokré, a tak jsem ještě koláč trochu oroštovala zhora a holt jsem to poněkud přehnala :)

Chuť však opravdu báječná, určitě bude i vhodným prezentem k různým příležitostem.

Představovala jsme si, že bych mohla použít ostružiny, jsou pikantní i dekorativní. A k nim ještě něco, co bude. Ostružiny v lese rostly příhodně na stromě, tak jsem neváhala. Dokoupila jsme k nim pár nektarinek, stačily dvě. Těsto jsem ani nepředpekla (protože jsem zapomněla, njn) a nevadilo to. Peču v plechové formě, v keramické by se asi dobře nepropeklo. Taky jsme chtěla vyzkoušet náplň z mandlí. Dala jsem jich 150g, předem jsem je spařila a vyloupala. V robotu jsem je umlela najemno, přidala 120 g cukru, 2 vejce, 100 g povoleného másla, 2 lžíce rumu, trochu citrónové kůry a umíchala. Byla jsem zvědavá, jestli bude lepší než z marcipánu.

Pekla jsem asi půl hodiny na 180 stupňů a nechala ještě dojít. Koláč dopadl moc hezky, ale nějak mi ten marcipánový přišel lepší-mandlovější...nicméně obojí je možné. Ovšem ty ostružiny se do něj hodí skvěle.

Tříkrálový koláč - Galette des Rois

Koláč z listového těsta s mandlovou náplní-frangipane připomíná svým kulatým tvarem a zlatavou barvou slunce...

---

Další legendy a pověry spojené s tímto koláčem najdete tady nebo tady nebo si vygůglete více. Chystala jsem se ho péci již několikrát, ale přišel na řadu až letos. Nevadí, že později, ve Francii se obvykle prodává do začátku února.

Připravit ho není nic obtížného. Těsto můžete koupit (můj recept tady) a smíchat pár ingrediencí na náplň dokáže snad každý. Potřebujete mleté mandle či mandlovou mouku, já si to trochu ztížila: měla jsem ještě hodně celých neloupaných mandlí, tak jsem potřebné množství spařila, vyloupala a namlela na bubínkovém mlýnku. Drcení v mixéru se mi moc neosvědčuje, buď je to moc hrubé nebo kaše.

Na náplň (frangipane) jsem v robotu najednou smíchala 2 vejce, 100 g cukru, 100 g mletých mandlí, 100 g změklého másla, trochu vanilkové esence a 2 lžíce rumu. V receptech se poměry surovin mírně liší, já bych asi ubrala cukr cca na 80 g. Někdy se přidává pomerančový likér nebo voda nebo kůra.

Z vyváleného těsta jsem vykrojila dva kruhy velikosti běžné dortovky. Na jeden jsem navršila náplň (uvedené množství stačí na 500 g těsta) a nechala přes dva centimetry volný okraj. Ten se navlhčí vodou. Než se náplň zakryje druhou plackou, vkládá se ke kraji fugurka nebo fazole nebo celá mandle pro štěstí. Na tu jsem si ovšem vzpomněla, až když byl koláč zkompletovaný a potřený vajíčkem! Nechala jsem to tedy už tak, to by se mi vše roztrhalo. Ozdobila jsem zářezy a vytvořila pár komínků na odchod páry.

Pekla jsem v rozehřáté troubě tak na 190 stupňů, až byl koláč pěkně dozlatova. Při chladnutí se trochu splaskl, jak je obvyklé. Nejlepší je vlažný, ale je dosti jedlý i druhý den, jen ho nechte volně, aby nezvlhl. Návštěvníkům dosti chutnal, a tak jsem ho určitě nepekla naposled.

Letošní vánoční tipy

Sama mám letos pečení cukroví zakázané (kvůli zdraví), s dopomocí ženské osoby blízké jsme ale vyzkoušely jeden nový recept, který mě zaujal v albertím magazínu (tedy byl to snad jediný za celý rok...).

Kdo ochutnal, byl mile překvapen, tak doporučuju:

---

Makové důlkové koláčky s povidly

125 g změklého másla, 1 vejce, 100g moučkového cukru, 150 g hladké mouky, 130 g mletého máku jsem pouze naházela do robotu a zpracovala těsto, které jsem dala odležet do lednice. V mojí DIA verzi jsem použila místo cukru tekuté sladidlo, máku mi tam padlo o něco více :). Umíchaly jsme rovněž můj vlastnoruční DIA džem z arónie s rumem a skořicí, v originále jsou povidla či jiná pikantní marmoška. Tvořily jsme kuličky a prstem udělaly důlky, naplnily. Barva byla dosti dekadentní :), ale vzhledem k světlu stejně jiná než na fotkách.

Koláčky se pečou na cca 160-170 stupňů asi 15 minut. Je jich jeden plech, neroztekly se ani jinak nenapučely. Podle barvy se nepozná, zda jsou už dost, podebraly jsme tedy jeden odspodu a byl lehce zahnědlý, pro jistotu jsme i ochutnaly a ok.

Díky náplni nejsou suché a zajímavě doplní chuťovou paletu ostatního cukroví. Když ho normálně peču, snažím se dát hodně chutí, aby to nebylo "na jedno brdo". Makové jsem doteď žádné nedělala. Upečené jsou o něco světlejší, ale já tam taky mám víc toho maku.

Ještě přidám jednoduché cukroví původem od mojí babičky Vilemíny, kupodivu ho na blogu ještě nemám. Je tota kytička s ořechem v levém dolním rohu.

Ořechová kolečka s bílkovou polevou

Na 1 várku lineckého z 300 g mouky dám hrst mletých ořechů a propracuju. Vykrájím kolečka nebo kytičky, upeču do růžova a lžičkou zdobím kopečky polevy ze 2 bílků, 180 g mouč. cukru a 2 lžic citrónové šťávy. Navrch pokladu půlkami ořechů.

Příjemné prožití adventu při vánočních přípravách, nepodceňujte tradice: lidová magie žádá devět druhů pokrmů (nověji cukroví) na štědrovečerním stole, uklizenou domácnost, tj. očištěnou od všech zlých a škodících sil, není to zbytečné. Další zvyky slouží k zajištění prosperity a zdraví pro následující rok.

Letos nově vyzkoušeno

V pondělí 11. prosince ještě dávám vánoční přednášku s ochutnávkami v MKP na Mariánském (učebna-vedle sálů, 15,30), tak jsem hledala i vhodné recepty na cukroví - letos něco bez másla a vajec? Nu, mám takových pár, nejlépe vyhovují sádláčky, a to skořicové.

---

Dalším novým druhem (už bez požadavku na omezení surovin momentálně dražších) mohou být citrónové palcové sušenky, zdobené bílou polevou:

Na těsto jsem zpracovala: 200 g másla, 120 g cukru, 1 vejce, 300 g mouky, 3 lžíce citr. šťávy, kůru z 1 citrónu, špetku soli, vanilkové aroma. Kuličky jsem rozplácla prstem a naplnila předem uvařeným lemon curdem (můžete dát i koupený, např. z M&S).

Jednoduchý recept na lemon curd:

šťávu ze 4 citrónů (3/4 hrnku), hrnek cukru, špetku soli a 3 vejce za stálého míchání zahříváme na mírnějším ohni, hodí se hrnec se silnějším dnem. Přidáme 1/2 hrnku (asi 125 g) másla na kousky a kůru ze 2 citrónů, mícháme do zhoustnutí. Po odstavení ještě během deseti minut průběžně občas zamícháme, aby se neudělal škraloup. Uchováme v lednici cca 2-3 týdny.

Naplněné palcové sušenky jsem pekla asi 12 minut. Po vychlazení jsem je ozdobila kytičkami z bílkové polevy (na 1 bílek lžíce citr. šťávy a cca 150-200 g moučkového cukru, dobře vyšlehat). Dělám ji elektricky, sněhovou metlou, což trvá jen chvíli. Polevu jsem plnila do klasické zdobičky, šikovné jsou jednorázové sáčky s úzkou koncovkou, ale zrovna jsem je neměla. Zbylá poleva ve skleničce s víčkem mi vydržela v lednici taky několik týdnů, stačilo ji trochu před použitím promíchat.

V nové kuchyni jsem zprovoznila mikrovlnku, a tak jsem mohla vyzkoušet vtipný recept na pusinky. Tip na využití bílků se vždy hodí. Ovšem pozor: z jednoho bílku je pusinek hromada!

Poměr je totiž 300 g moučkového cukru na 1 bílek, tedy 1 : 10, kdybyste měli bílky uchované už zvlášť a vážili je.

Stačí chvíli hníst a jednolitá hmota, asi jako plastelína, je na světě. Z ní jsem vytvarovala malé kuličky, asi 1,5 cm v průměru. Hodně naskočí.

Na talíř, který se vejde do MW, jsem dala papírový ubrousek a na něj 4 kuličky do rohů. Zkoušela jsem to i bez dalšího talíře, rovnou na skleněný v MW, ale to se nevedlo, pálilo.

Vlnila jsem 1,5 až 2 minuty naplno. Ubrousek jsem tak po dvou várkách měnila. Pusinky jsou celé pevné, ale hodně křehké. Zkoušela jsem i mrňavé, že by šly přidat k cukroví, ale ty se mi moc nevedly.

Jsou samozřejmě hodně sladké, takže co s nimi dál? Samotné jsou velmi trvanlivé a překvapilo mě, že neměly sklon k vlhnutí.

Jako bezé jsem je plnila čokoládovou šlehačkou (ganache). Na tu jsem zahřála kelímek smetany na šlehání, nalila na 100 g čokolády a rozmíchala dohladka. Nemusí mít příliš procent, stačí kolem 40, případně namíchat s mléčnou, aby nebyla hořká moc, to podle chuti. Mně to se samotnou kvalitní hořkou nechtějí strávníci jíst. Vychlazenou ganache jsem vyšlehala a pusinky opatrně naplnila. Vydrží tak 2-3 dny (v lednici).

Na druhý způsob podávání mě inspirovala pavlova. Pusinky jsem ozdobila šlehačkou a kompotovanými brusinkami. I tato kombinace byla vynikající.

Vloni jsem prvně vyzkoušela medovníkové koule ( 500g hladké mouky, 2 vejce, 2 lžičky jedlé sody, 60g rozpuštěného másla, 4 lžíce medu, 200 g moučkového cukru)

Zábavné je, že s těstem se není třeba nijak párat. Proti receptu jsem do něj ještě přidávala 2 lžíce rumu, zdálo se mi až moc suché. Po vychladnutí se nadrobí nebo podrtí v mixéru a smíchá s krémem z jednoho Salka a jednoho másla. Část drobečků je potřeba odložit na obalení. Kuličky se lépe tvarují po odležení v lednici.

Letos do krému chci dát svůj solený karamel, Salko mělo trochu takovou pachuť. Receptů je plno, mám osvědčený tento: upražíme na karamel 300 g cukru s pár lžicemi vody, vmícháme opatrně 200 ml šlehačky a 75 g másla, až se vše rozpustí, nakonec lehce posolíme mořskou solí (2 špetky).

Úsporná varianta, kterou jsem nedávno někde četla, je prý podle Mistra Vrabce: perníkové či medovníkové drobečky spojit povidly a rumem, obalit v cukru.

Letošní kolekce cukroví ještě není definitivní, vždy tedy předvádím tu loňskou:

uprostřed medovníková koule, vanilkový rohlíček vpravo je jasný, od něj po směru hodinových ručiček: čokoládový rohlíček, ořechové linecké s bílkovou polevou, miništólička, linecké, skořicový sádláček s čokoládou, švestka v čokoládě, ořech s krémem.

Domácí listové těsto

Když jsem vařila v mládí, byla jednoduchost a rychlost jasným příkazem, i když mě to bavilo i tenkrát. Dnes si pro zábavu naopak vybírám různé pracnější a složitější recepty, zejména ty, o nichž jsem vždy tvrdila, že tohle tedy NIKDY doma dělat nebudu.

Třeba KREMROLE a VAŘENÝ SNÍH!

---

Posledním pošťouchnutím byly pěkné kovové trubičky, které jsem podědila po vzdálenější příbuzné. Na oplátku jsem jim chtěla ty kremrole upéct.

Vím, že se listové těsto dělá ze dvou - tukového a nudlového/vodového, která se pak válí a překládají a mezitím ještě chladí a nechávají odležet. To mě moc neinspirovalo.

Jak lehce kdokoli zjistí, naopak receptů na kremrole je více, doporučují se těsta velmi různá. Našla jsem jedno rychlé na Pinterestu, tam se místo tukového těsta dával jen samotný tuk, kterým se pomazala ta první placka a překládalo se normálně. Přišlo mi to jako dobrý nápad, pustila jsem se do toho a nebylo to úplně špatné, asi jako celkem známý závin z těsta s nastrouhaným tukem. Umotala jsem jednoduše jen rohlíčky s čokoládou a přemýšlela, jestli zkoušet něco dalšího.

Pak u kamarádky přišla na to řeč a ona mi dala recept po své babičce a matce. Zaujal mě tím, že se do něj dává ne ocet, ale droždí, tím se podobá plundrovému, ale tam je postup ještě o hodně jiný: dle tohoto receptu se nic se nenechává kynout, chladit ani odpočívat...to se mi líbilo.

První pokus se mi moc nevyvedl, udělala jsem ho z půlky: hlavně to vodové těsto bylo strašně mokré, i když jsem ještě plno mouky přidala. Ale nějak jsem to spatlala, jen to moc nelístkovalo. Obalovala jsem jím chřest a pracovalo se mi s ním dobře. Na chuť to taky ušlo.

Na kremrole jsem tedy vzala poměr trochu upravený, ale při dalším pokusu jsem ještě přidala víc tuku. Jeho množství v poměru k mouce se totiž v různých receptech značně liší, a to až dvojnásobně...těstem bylo podajné, doslova jsem byla nadšená. Použila jsem ho už několikrát nasladko i naslano.

Dobré domácí listové těsto:

300 g hladké mouky, 350 g másla (nebo částečně 100% tuk) a špetku soli krátce zpracujeme, nejlépe v robotu.

Do 150 ml vody rozmícháme 1 vejce, čtvrt lžičky soli a 1/2 droždí (20-30 g), zapracujeme 300 g hladké mouky (nebo více), až se těsto nelepí. Trochu rozválíme, navrch dáme bochánek tukového těsta, na který přehneme přečnívající vodové těsto (klasicky jako obálku) a zase rozválíme, stačí na asi polovinu plochy. Přeložíme na třetiny a zase na třetiny, rozválíme a složíme ještě dvakrát. Vrstvy by měly zůstat zachované, nemělo by se zpracovat do jednolité hmoty. Pak již můžeme vyválet dle potřeby a péci vždy v horké troubě (200 stupňů). Můžeme také odložit těsto do ledničky až na dva dny, nevadí, že trochu nabude.

Množství vystačí na 4 placky (4 štrúdly, 40 kremrolí).

Kremrole

Pásky těsta 2 cm široké natáčíme na suché trubičky (nemusí se mastit) od užšího konce, aby se mírně překrývaly. Konec dobře přimáčkneme, položíme spojem na plech. Kremrole trochu nabudou. Potřeme je rozšlehaným vejcem a pečeme. Z trubiček opatrně stahujeme až po vychladnutí.

Náplň z vařeného sněhu vydrží. Dělá se dvěma způsoby - buď šleháme oslazený sníh nad párou nebo použijeme do sněhu svařený cukr. Zvolila jsem tento způsob, neb pro cukr na nitku mám slabost. Na uvedené množství jsem použila 7 bílků (Dobrý tip na jejich přebytek! Máte-li je ve skleničce nebo zmrzlé, na váhu to dělá 23-25 g), ušlehala v robotu, přidala 150 g cukru moučka a potom pomalu až do zchladnutí zašlehala cukr, svařený předem na nitku: 120 ml vody a 300 g krupicového cukru se vaří na sirup - nitka se tvoří, když mezi dvěma nasliněnými prsty roztáhnete kapku cukru. Když cukr svaříte málo, náplň bude řídká a už se s ní nic neudělá.

Výsledný krém jsem přendala do cukrářského sáčku a kremrole naplnila z obou stran - musí se pečlivě, aby uprostřed nezůstala mezera. Nechala jsem je volně zaschnout, aby moc nezvlhly. Vydržely nejméně tři dny a sklidily u všech pochvalu, že jsou jako od té jejich babičky.

Štrúdly dělám zapletené ze všech těst, jsou to pro mě nejméně pracné tvary. Z tohoto těsta byly taky výborné.

A slané pečivo si nechám na samostatný článek.

Kakaová zrcadlová poleva a taky madlenky, aneb nové sladkosti

S koncem masopustu jsem ještě vyzkoušela dvě novinky.

---

Znáte aspoň z obrázků takové ty barevné a úžasně lesklé polevy? Jsou buď přímo z prášku nebo se do nich dává kondenzované mléko či bílá čokoláda a nějaká barva. To se mi moc nelíbí, tak jsem po karamelové polevě vyhledala fungující a dosti snadný recept z "normálních" surovin.

Potahované dorty nemám moc ráda a tohle je pro mě přijhatelný způsob, jak nějaký ten narozeninový dortík ozvláštnit. Momentálně vyhrávají nepečené cheesecaky, protože nejsou suché a zas ani tolik tučné a hutné jako dorty s krémy a šlehačkou. Jsou snadné přípravu, když už máte vychytané poměry surovin. A na dekoraci je zrcadlová poleva ideální.

Kakaová zrcadlová poleva vznikne svařením 75 g vody, 30 g kakaa, 60 g šlehačky a 90 g cukru. Pět minut mírně vaříme a zatím si namočíme 3 plátky želatiny do vody, po odstavení ji vymačkanou vmícháme do kakaové omáčky a už jen občas během chladnutí zamícháme. Polevu je možno přecedit, kdyby v ní byly nějaké kousky, ale nebylo to třeba. Bublinky se při chladnutí taky ztratily. Nalévat na dort se má při 35 stupních, aby nestékala a ani moc rychle netuhla, a to naráz.

Taky se může nechat vychladnout a uskladnit v ledničce a před použitím ohřát např. ve vodní lázni (zas cca na teplotu těla). Množství by mělo vystačit na jednu normání dortovku.

Cheesecake jsem vytvořila na podkllad ze sušenek (150 g rozdrcených BeBe, 5 lžic rozpuštěného másla a pár lžic rumu nebo mléka) smícháním 1 tučného tvarohu, 400 g zakysanky a trochy cukru. Ochutila jsem karamelem z 3 vrchovatých lžic cukru, rozvařených po upražení trochou vody. Použila jsem želatinový ztužovač na 700 g hmoty, taky lze dát plátkovou želatinu (6 plátků).

Pokusy s mletou želatinou se mi opakovaně nedařily. I když jsem hlídala teploty, míchala malé množství do většího ap., vždy se zcuckovala. Hodí se spíš na nějaký sulc.

Stačí dort vychladit v lednici 1-2 hodiny a polévat. Vyštrachala jsem ještě pár cukrových ozdob pro efekt. Oslavenec byl s dortem navýsost spokojen. Foto moc nevyšlo kvůli světlu, ale jak vidno, byl to lesk jak blesk a dort vypadal krásně jednolitě.

Po madlenkách občas zatouží moje frankofonně orientovaná máti, vždyť ještě v 88 letech učí seniorky francouzskou konverzaci... Tak jsem se konečně rozhoupala k jejich vyzkoušení. Nevlastním madlenkovou formu ani klasické pracny, protože nějak nemám ráda takové jednoúčelové nádobí. Ale mám muffinovou formu, to postačí. Receptů jsem opět prozkoumala několik, základem je použít rozpuštěné máslo. Tím taky těsto získá pěknější barvu. Nejjednodušší se mi zdál postup, jak ho znám např. z brownies, tedy že se vše umíchá rovnou v kastrólu.

Super easy! Do 100 g rozpuštěného másla jsem zamíchala 130 g krupicového cukru, 3 vejce jedno po druhém, špetku soli, lžičku citrónové kůry a potom 150 g hladké mouky s 2 rovnými lžičkami prdopeče. Použila jsem prášek z M&S, taky bude dobrý ten s vinným kamenem. Mám už vyzkoušeno, že obyčejný klasický nedělá moc dobrou chuť.

Těsto se nechá vychladit nebo taky nemusí.

Častěji se doporučuje nachystat mu co největší teplotní šok, aby madlenky hodně vyběhly. Zkusila jsem obojí: chladit přes noc i péci rovnou a rozdíl nebyl příliš patrný, i když v řadě receptů tím byli doslova posedlí. Těsto jsem naplnila do vymazaných formiček tak do 2/3. Tohle množství akorát vystačilo na jednu 12důlkovou muffinovou formu. V předehřáté troubě (200 stupňů) jsem pekla asi 5 minut, až se začne zvedat. Pak se teplota sníží na 150 stupňů a madlenky se dopečou. Mají mít zlaté okraje a uprotřed hrbolek. Chutnaly skvěle a vydrží nejméně pět dnů.

P. S. Pořád nejde přidávat komentáře, aspoň mně tedy, i po opakovaném přihlášení hlásí stále, že platnost formuláře vypršela...

Crazy Cake - moučník z doby Velké krize

Cože? Bez vajec, bez másla, bez mléka? A dobrá buchta? Jen pár ingrediencí? Tak jednoduché? A navíc s příběhem?

---

Podobnými slogany bývá uváděn tento americký recept: šílený a bláznivý, pošahaný...Crazy Cake, Wacke Cake. Jeho historie prý spadá do doby Velké krize (1929), odtud i realističtější pojmenování Depression Cake, kdy ingredience jako vejce a mléko byly drahé. A nebyl potřeba ani mixér, ani mísa - vše se totiž dá umíchat rovnou v pekáči. Název zároveň odkazuje na ty důlky, do kterých se dávkují tekuté ingredience.

Koho by to nenadchlo, že. Tak jsem se konečně dostala k tomu, abych Crazy Cake vyzkoušela. Inspirací mi byly tyto stránky. Recept je dobrý i pro vegany a alergiky, a dá se upéci i z bezlepkové směsi, více zde.

2 hrnky hladké mouky, 1 hrnek cukru (lépe třtinového nebo aspoň část), 3 lžíce kakaa, 1/2 lžičky soli, 1 rovná lžička sody, do důlků 5 lžic oleje, 1 lžička vanikové esence, 1 lžička octa, navrch 1 hrnek vody.

Vzala jsem formu velkou tak A4 (20x30 cm), smíchala jsem v ní suché suroviny, vyrobila tři důlky, naplnila - ten ocet se dává kvůli sodě, aby správně zafungovala. Jak je vidět nahoře, začala hned v důlku pěnit! Zalila jsem vše vodou a promíchala. Vážně prosté, i když to vypadalo dost nepravděpodobně, že takto vznikne použitelné těsto. V poměrně nízké formě se musí míchat dost opatrně, aby vše nešplíchalo kolem.

Možná vám připomíná tzv. rychlou kakakovou buchtu, kde je navíc 1-2 vejce, mléko místo vody a trochu másla. To je takové to středně hnědé hodně práškové těsto, drobivé a suché, co nemám ráda, dost bez chuti - pokud nepřevládá chuť prdopeče. Dělá se i s kokosem nebo skořicí.

Pekla jsem na klasických 180 stupňů asi půl hodiny, zapíchla nůž, byl suchý - hotovo.

Navrch se hodí nějaká čokoládová poleva nebo krém z čokolády a pár lžic zakysanky, nebo krém jako na kefírovou buchtu, které se chuťově dost podobá: pět lžic másla, dvě vrchovaté lžíce kakaa, 150 g cukru moučka, 3 lžíce rumu.

Horní strana se trochu vyboulila, jak naběhla, tak jsem si říkala, že by to bylo lepší vyklopit - no ale půjde to, když forma byla studená, nevymazaná a ještě se v ní těsto míchalo? Špachtlí jsem ji objela a zkusmo podebrala, kupodivu se zdálo, že by to šlo...no co, když se roztrhne, něco už s tím udělám, vždyť je to na zkoušku...a pekáč jsem převrátila na tác - světe, div se, vyklopila se velmi dobře. Polevu jsem pro kontrast dala bílou z bílé čokolády a asi 50 g másla, mohlo jí být i více a bez kousků, uznávám. To jak jsem zase už spěchala a neměla jsem máslo dost povolené.

Není to tedy úplný zázrak, ale vzhledem k použitým ingrediencím je Crazy Cake celkem jedlý. Těsto se sodou je lepší další den a další dva jistě vydrží.

V druhém pokusu jsem použila mixér, když ho mám, že bud emíchání snazší. Těsto se stejným množstvím kakaa však bylo o dost světlejší - hm, že by to byl takový rozdíl, naházet do mixéru vše najednou? Upekla jsem navíc na papíru.

A víte, že se mi to vůbec nepovedlo? Buchta zůstala světlá, tvrdší, na papír se přilepila snad víc než na suchý pekáč a stála zkrátka za houby...

V mixéru asi těsto s kakaem ztvrdlo, bylo hned přemíchané, nedoporučuju.

Zkusila jsem tedy ještě třetí verzi, aby potvrdila či vyvrátila předchozí výsledky:

vzala jsem jen poloviční množství, že to bude stačit. A vyzkoušela jsem citrónovou variantu, příchutí totiž existuje mnohem více, třeba skořicová, kávová.

Na Lemon Crazy Cake se dává:

mouky jen 1,5 hrnku, 1 hrnek bílého cukru a ostatní stejně (kakao vynechat!), přidat lžíci citrónové kůry a šťávy, příp. esence

Pekla jsem stejně, jen jsem tentokrát formu trochu vymazala máslem. Sody jsem dala maličko míň. Vypadalo to celkem dobře.

Navrch se hodí máslový vanilkový krém, citrónový led, bílková citrónová poleva nebo tvarohový krém s citrónem. Dala jsem led a ještě na porce oslazenou zakysanku. Tato verze mě opravdu nadchla! Stačí na ni úplně základní suroviny, čili kdo trošku vaří, má je doma vždy po ruce. A ta láce, další bonus.

Je-li třeba udělat něco nečekaně a natotata, může se použít i jako recept do hrnečku (tedy mug cake):

na jednu porci smícháme 5 lžic mouky, 3-4 lžíce cukru, 1 lžíci kakaa nebo jinou příchuť, špetku soli, 1/4 lžičky sody, do důlků 1/2 lžičky octa, 1 lžíci oleje, pár kapek vanilkové esence a nakonec smícháme se 4-5 lžicemi vody. Vlníme dvě minuty naplno, až zůstane jako u klasického pečení špejle (párátko, nůž) suchá. Nezapomeneme na krém či polevu.

Už se těším, jak Crazy Cake upeču naostro pro svoje strávníky.