středa 7. října 2009

Císařská vaječná nádivka

"Můj pán je takový kavalír, že raději vidí spokojené své sluhy než sebe. A tak on a jeho druzi žádají po svém hostiteli pouze císařskou vaječnou nádivku."
Zeptal se mne, z čeho se taková nádivka připravuje. Řekl jsem mu, aby dal přinést jedno vejce, jedno právě vylíhlé holoubě, dva vozíky uhlí a poslal pro ševce s hořčicí a provazy a pro hrobníka s motykou a že se uvidí, čeho bude ještě zapotřebí k její přípravě.
Hospodář, celý zaražený a přestrašený, šel shánět, čeho bylo třeba na nádivku. Zanedlouho přinesl všechno, kromě dvou vozíků uhlí. Vzal jsem od něho vejce a holoubě, a rozpárav holoubě nožem z vlastního připraveného náčiní, vložil jsem do něho místo vnitřností vejce a řekl:
"Sledujte, vašnosto, přípravu této nádivky, neboť se podobá hře kočky s myší: toto vejce vložím do holouběte, holoubě přijde do koroptve, koroptev do kuřete, kuře do kapouna, kapoun do bažanta, bažant do krocana, krocan do kůzlete, kůzle do skopce, skopec do telete a tele do krávy. To všechno musí být omyto, oškubáno, staženo z kůže a prošpikováno, kromě krávy, která má zůstat ve své kůži. A až bude naskládáno jedno do druhého, jako anglická pouzdra, aby nic nevyklouzlo ze svého místa, švec to musí zašít dvojí dratví, a když všechno bude zalátáno v kůži a břichu krávy, hrobník musí vykopat hlubokou jámu a hodit na její dno jeden vozík uhlí, potom krávu a na ni nasypat druhý vozík uhlí a asi čtyři hodiny krávu péci. A až ji vytáhne, bude z ní velice chutný a oblažující pokrm, který v minulých dobách pojídali císařové o dni své korunovace. Z toho důvodu, a též proto, že vejce je základní složkou této pečeně, byla nazvána císařskou vaječnou nádivkou."

Estebanillo González - Život a skutky Estebanilla Gonzáleze, úryvek z knihy:
Jiskrová, Jindra:
Kuchařské recepty vypsané z krásné literatury, Praha: Odeon, 1989

Žádné komentáře:

Okomentovat