Koláčky narychlo podle Anuše Kejřové

Mám pro vás další článek, který vznikl ve spolupráci s nakladatelstvím Motto a je zároveň na jeho blogu - odkaz najdete i pod obrázkem kuchařky vlevo.

Nalistovala jsem si recept, který mi připadal zajímavý - používá do těsta droždí, taky trochu kyne, ale spíš se podobá "cukrářským" těstům, třeba mým oblíbeným koláčkům. Je v něm trochu jiný poměr surovin, méně tuku, více žloutků.

Těsto jsem zadělávala rovnou v míse, nejprve sypké suroviny s máslem vytvořily jakousi drobenku (ano, podobá se to anglosaským postupům, třeba na muffiny), do ní jsem zapracovala mléko (místo smetany) smíchané se žloutky.

Jeden bílek jsem chtěla dát do tvarohu, jeden (místo žloutku) na potření těsta a jeden mi zbyl.

Vařečkou i rukama jsem vše prohnětla, až se těsto nelepilo na mísu. Příprava to nebyla nijak složitá, opravdu docela rychlá.

Pak jsem si připravila plech na koláčky. Tedy dva plechy, na jeden bylo totiž těsta moc, na dva zas málo, Anuše asi měla jiné plechy! Tak to pro příště přepočítám suroviny na půl kila mouky, to bude šikovnější.

Poměr na 500 g hrubé mouky: 170 g másla, 70 g cukru, 4 žloutky, 30g droždí, 200 ml smetany

Dělala jsem kuličky velikosti pingpongového míčku a rozmáčkla je příhodně velkou skleničkou do tvaru koláčku a nechala kynout. Nevykynuly mi za tu půlhodinku moc, ale těsto bylo přece jen o poznání nafouklejší.

Mezitím jsem si připravila náplně, jednu dobrou zavařeninu a trochu tvarohu se zbylým bílkem a rozinkami, rumem, cukrem a pudinkovým práškem.

Troubu jsem včas předehřála.

Stačilo už jen koláčky potřít bílkem a naplnit, pečou se nejvýše dvacet minut.

Vypadaly docela hezky. První den trochu sypké na chuť (že by ta chybějící smetana?), druhý den se více rozplývaly, a když je viděla kolegyně, jak jich v mikrosáčku pár vytahuji z tašky, hned se ptala, odkud je mám, jestli máme někde novou pekárničku?

Možná se dají udělat ještě o něco menší, jak se komu líbí. Těsto je téměř nesladké, to nám vyhovovalo. Mohly by být s drobenkou, ale není nutná, ušetří to práci. Ještě jsem je na tuku trochu ošidila, což taky nevadilo. Určitě jsou o mnoho jednodušší než kynuté a snadno se tvoří, to se o zmíněných cukrářských říci nedá.

Vydržely do čtvrtého dne (v mikrotenu, ale volněji), těsto beze změn, tvaroh trochu vyschl.

Tenhle recept má velkou šanci uspět u milovníků koláčků a pro svou jednoduchost i u jejich kuchařek!