Škola kuchařská

Na téma škola

Co jiného mě může napadnout, než spojení škola kuchařská? Hned na očích mám nejméně dvě knihy, které právě díky kuchařským školám vznikly. Obě vycházely mnohokráte a velkými náklady.

Jedna z nich je Kuchařská kniha spolku Domácnosť, která vyšla poprvé r. 1891. V tříměsíčních kurzech se dívky měly vyučovat v umění kuchařském i všech oborech domácího hospodářství, aby své znalosti uplatnily zejména v rámci rodiny, která má být pro ženu tím pravým povoláním. Ačkoli se i v předmluvě píše, že škola bude vychovávat také profesionální kuchařky, zaměřovala se spíše na dívky z měšťanských rodin. Spolek měl vlastní výstavnou a moderní budovu. Více vč. fota zde

Druhá kniha je původem zhruba o generaci mladší, vyšla prvně r. 1909, a také odkazuje na pořádání tříměsíčních kuchařských a hospodyňských kurzů. Ano, majitelkou jiné koncesované kuchařské školy byla Anuše Kejřová, která pořádala i kočovné kurzy, v nichž sama vyučovala.

Nám, co rádi/y vaříme, se zdá ta doba velice romantická a krásně bezstarostná, když dívky mohly chodit do kuchařské školy a učit se vést domácnost.

Ale to jen proto, že si stěží dovedeme představit všední život před těmi sto lety. I když zkoušíme vařit podle starých kuchařek, i když nás zajímá, jaké osudy naše předchůdkyně potkaly, jsou to jen střípky, směs faktů a představ.

A jaká může být kuchařská škola dnes? V Prakulu vaří kuchařské hvězdy, začínají jim vydávat kuchařské knihy. Ale třeba můžete hostit i kurz kuchařky Nadi ve své kuchyni! Jsou to vlastně tytéž formy jako před sto lety, jen vybavení je jiné...

Když se začínalo létat do Vesmíru, předpovídalo se, že budeme brzy chodit v umělých kombinézách a jíst něco z tuby. Místo toho je poptávka po přírodních materiálech a po tradičním, doma připraveném jídle. Technologie se vyvíjejí závratnou rychlostí, ale lidská měřítka jsou stejná.