Na kurzu se Zdeňkem Pohlreichem v Prakulu jsme knedlíčky všichni ohromně chválili a já jen čekala na příležitost, kdy je vyzkoušet doma. Karlovarské z housek jsou taky výborné, tyhle ještě o něco luxusnější. Recept jsem si trochu upravila, výsledek vyhovoval, tak popíšu svou variantu.
500g toustového chleba jsem z kůrky neokrajovala, jen jsem odstranila krajní plátky. Byla totiž tak slabá a měkká, že to nemělo význam. Nakrájela jsem kostičky co nejmenší, o hraně 0,5 až 1 cm. Dala jsem rozpustit 100g másla a odstavila ho. Jednu cibuli a dvě hrstě žampiónových nožek pokrájených nadrobno jsem orestovala na lžíci másla a oleje a přidala k chlebu. 100 g šunky (stačilo by i 50 g) pokrájené na 0,5 cm čtverečky putovalo za nimi. Něco soli, pepř, muškátový oříšek.
Do vlažného másla jsem natloukla pět žloutků, přilila asi 1 dl mléka a prošlehala. Mléka je lepší dát raději méně, může se pak přidat - vejce zvlhčí chléb víceméně sama.
Nalila jsem směs na pokrájený chléb. Ušlehala jsem sníh z 5 bílků a vše prohnětla na vláčné těsto, ochutnala. Ještě pěknou hrsť petrželky nadrobno. Utvořila jsem dvacet knedlíčků do dlaně. Vařila jsem je na páře asi deset minut, na porci stačily 3 - 4.
Napodruhé jsem zkusila dát vejce vcelku a ušetřit si šlehání sněhu - zdá se, že se nic nestalo. Petržel nebyla, ale se zelenou cibulovou natí byly taky výborné.
K nim jsem podávala kuře na víně (růžovém stolním), do kterého se také dávají žampiony, tak vše chuťově ladilo. Ale samy knedlíčky v sobě mají chutí hodně, stačilo by k nim i jakékoli dušené maso s přírodní šťávou. Úplně jsem jim propadla a zkouším další varianty. Naposledy se mi zdálo, že ani ze dvou balíků toustového chleba a deseti vajec není knedlí dost - ale skončily v mrazáku, odkud v pravý čas budou povolány k záchraně nějakého fádního oběda jak legendární vojska:))
Žádné komentáře:
Okomentovat