Jestli letos přidám k velikonočnímu menu něco nového, bude to zas až po svátcích - ale tradiční jídla se opakují, tak nabízím k inspiraci něco ze svého archivu.
Nejprve trochu duchovní potravy, připomínka
Následují jidášky,
pečivo pokroucené jak Jidášův charakter (to se mi zdá tak pěkně vyjádřeno, že název článku opakuju).
V sobotu se peče a jí
velikonoční nádivka, plná lidové magie.
Sváteční menu obsahuje jako hlavní chod telecí kýtu.
Chystám se určitě na nádivku. Ještě nevím, jaké maso si vyberu k hlavnímu jídlu, zda jehněčí nebo telecí - ale možná ani to ne, určitě však bude se špenátem a nějakou bramborovou přílohou. Plánuju i jarní dort, mazanec asi dostaneme.
Jak to dopadlo?
SO: Samozřejmě na chuť dobře!
Podařilo se mi koupit v blízkém farmářském řeznictví selečí plec, tu budu péci zítra. Doufám, že bude stejně výborná jako tahle dle Kejřky. Ještě měli hovězí líčka, tak to jsem jako Pohlreichova fanynka nemohla nekoupit! Aspoň jeden kousek na zkoušku.
A v pátek odpoledne jsem si naordinovala menší kuchyňský maratón. Myslela jsem, že to stihnu o něco dříve, ale nakonec to byly tři hodiny a ještě se jídla půl hodinky dopékala a dusila. Ale kuchyň už byla uklizená.
Pracovala jsem "proudovou metodou", čili jsem "jela jak fretka" -prostě od jednoho k druhému, víceméně mi vše navazovalo, žádné technologické pauzy nevznikaly...
Zahájila jsem vařením masa na nádivku, to jsem šoupla do papiňáku. Pak jem se pustila do štoly z tvarohu, cukr s máslem a vejci jsem našlehala mixérem - nejdéle mi trvalo pohledat všechno ovoce dovnitř. Když byla štola v troubě, nakrájela jsem lilek na kolečka a nechala potit. Maso už se uvařilo, dala jsem ho chladit. Očistila jsem si nasbírané bylinky, to taky je piplačka, kopřivy spařila a vše posekala. Chystala jsem ingredience na nádivku a postupně vše krájela, ale nechala jsem kvůli úspoře vlastních kostí větší kusy, prostě jsem se s tím nemazala! Ani krájení těch 12 rohlíků netrvalo tak dlouho. Polila jsem je ještě teplou polévkou z masa, přidala i vajíčka, droždí a vše ochutila. Nádivku jsem nechala kynout.
Cibule a česneku jsem si nakrájela hned víc, abych měla na lilky a na ta líčka. Lilky jsme osušila a pekla na pánvi a mezitím si umíchala ze smetanového jogurtu marinádu, do které jsem je potopila - recept. Očistila jsem líčka, opekla prudce a chystala jsem se do papiňáku vhodit kus mražené kořenové zeleniny - ouha, žádnou jsem nenašla. Musela jsem nakrájet čerstvou, ale trvalo to chvilku, nepotřebovala jsem jí mnoho. Líčka jsem podlila i vínem a dala dusit. Štola, kterou jsem mezitím hlídala, jak se peče, už byla dost, tak jsem ji vytáhla a potřela rozpuštěným máslem a cukrovala. Připravila jsem si formy na nádivku a dala ji péci. A skoro bylo hotovo.
Malé kafe jsem si zasloužila a domyla jsem nádobí, zastrkala použité suroviny, větší kusy sklidila. Líčka jsme odstavila a za chvíli zkusila, ale byla ještě tužší - k čtyřiceti minutám jsme přidala ještě patnáct.
Setřela jsem podlahu a vydechla si - stálo to však za to. Mám vpodstatě navařeno na svátky. Sele budu péci v neděli, na pondělí nechám ta líčka. Nádivka bude základem večeří, salát k ní mám, na moučník štola postačí. Ještě asi udělám vajíčkovou pomazánku, ale to nic není.
Neodolala jsem a ochutnala později, když vychladly, jak štolu, tak nádivku - báječné, velmi uspokojivé.
A jestli chcete podpořit špekové knedlíky dle mého receptu v soutěži Jak chutná Praha, hlasujte prosím zde:
P.S. Byla jsem tam ve čtvrtek dopoledne: Staromák přetéká turisty, trdelníky a velice nevkusnými kraslicemi a dalšími již "tradičními" nešvary - nic pro našince! Před jedenáctou se u stánku se soutežními recepty ještě nic nedělo, ale prý tam odpoledne bývá plno. Knedle tam vyjdou na 85 Kč a tři tvarohové taštičky na 55.
Žádné komentáře:
Okomentovat