Postní období je v plném proudu, k tomu jarní počasí i s pěknými výkyvy teplot a potřebným deštěm. Konečně to zas po letech vypadá na normálnější jaro, ne na náhlý skok ze zimy rovnou do léta. Už se dá i nějaké to mladé lupení pohledat.
K tomu jsem se sice ještě nedostala, ale mladé lístky již narostly do té správné velikosti - můžete je přidat do salátu, polévky, pomazánky, nasypat na brambory.
Co vaříte vy?
Nepředložím vám dnes nic famózního, ale snad o to víc pobídek k všednodennímu vaření.
Začala jsem za uplynulý měsíc vybírat jídla s větším podílem zeleniny. Snažím se o vyvážený přísun živin - moučných a bramborových jídel je sice hodně, ale dnešním představám o zdravějším jídelníčku moc neodpovídají, doporučuje se více bílkovin. Ne že bych nemohla k večeři častěji bramborák nebo placky, lívance a buchty! Ano, přesně tak se jedlo. Dostaly se mi do ruky ruční zápisky z 30. let z úřednické rodiny: maso se vařilo v neděli, jinak semtam vejce nebo uzenina, ale hlavně bezmasá jídla, brambory na všechny způsoby, i sladká jídla a vodové polévky celý týden. Ale k tomu se vrátím jindy.
Chuť na nějakou zeleninu by už vzhledem k počasí byla - nemůžeme však čekat, že by už něco vyrostlo, leda v teplých krajích nebo v hydroponii. Mladé cuketky se už objevily, na klasiku s mletým a rajčaty (z plechovky) jsem se těšila. Opakovala jsem pečené kapustičky. Jen pro sebe jsem z nostalgie vařila květák se smaženou strouhankou.
Taky pórek vypadal pěkně, dělala jsem z něj i salát - jen jsem ho spařila na cedníku a po vychladnutí trochu ochutila, byla to dobrá příloha. Další jsem dala k masu, zvolila jsem krůtí, ale na zhruba 3/4 kg jsem přidala dva velké póry skoro se celou natí, pokrájené na nudličky asi 4 cm dlouhé. Ač toho byl zpočátku plný kastról, k masu to vyšlo akorát. Stačilo kořenit pepřem a plátky masa předem důkladně opéci. Podávala jsem s bramborovotvarohovými šiškami.
V posledních chladných dnech se hodil i segedin, který byl "nastaven" sójovým masem. K němu jsou nejlepší houskové knedlíky, to je jasné. Ale zkusila jsem svoje běžné žemlové udělat z celozrnného toustového chleba, ne bílého, dala jsem do nich méně vajec i másla a byly rovněž výborné: na 4 porce stačilo 500 g tousťáku, 2-3 vejce nebo bílek navíc (sníh), trochu mléka a 80 g rozpuštěného másla, ostatní dle receptu). Dělám je vždy z dvojité dávky, vydrží, nebo se zmrazí.
I ten uzený jazyk jsem už uvařila, co jsem plánovala od zimy. S povidlovou omáčkou se mi zdál geniální, navíc je to vpodstatě rychlovka: stačí do vývaru (který už je sám od sebe vším důležitým okořeněný) zamíchat povidla, rozdrobené perníčky, přidat trochu vína a lehce dochutit pepřem, solí, cukrem či citrónem.
Zbyly mi ještě sušené houby, to je hned další dobrá volba na omáčku, tedy spíše šťávu, nezahušťovala jsem ji. Dá se do ní přidat jakékoli maso, i přílohy se můžou prostřídat. Vařila jsem ji jednou s hovězím a jednou s kuřecím masem.
Před Vánoci jsem si koupila i burákové máslo, tak přišlo na řadu kuře ara, je to zas trochu změna. Krůtí paličky se musí dělat dlouho a je v nich plno tuhých šlach, ale šťáva ze sekaných rajčat a žampiónů nebo kaparů jim dodá dobrou chuť, ať už se doplní rýží, nudlemi nebo kuskusem. Do obědových krabiček si ho připravuju vždy, když mi dojdou přílohy.
Drúbeží maso není špatné ani s řapíkovým celerem, který také udělá dosti jedlou šťávu, zvlášť s trochou hořčice.Ze vší té drůbeže taky bylo dost kostí na polévky.
A jednou, ale to i k nedělnímu obědu, jsem smažila řízky, bylo to první smažení od Vánoc. K nim jsem udělala hodně zeleninový bramborový salát s majonézou skoro jen z bílků.
Teplé večeře prokládám studenými. Prim má čerstvý salát, do kterého kombinuji aspoň tři ingredience. K tomu pak nějaká šunka, sýr, pomazánka, domácí paštika. K snídaním vede stále domácí lučina a pomerančová marmeláda. Sladké pečení taky bylo, to teď vynechám. Z ovoce nejvíc jablka, ta méně valná se hodí výborně na pečení:
A další plány? Dýně, dršťky s rajčaty, hubník, kyselo, plněné žampióny, čočka.
Žádné komentáře:
Okomentovat