Ta v Řecku mi chutnala, i když to bylo na různých ostrovech, navrch s vysokou jogurtovo-sýrovo-vaječnou vrstvou, krásně zapečenou. Jinde to nebylo ono.
Ani jsem se o musaku nepokoušela, ale nabízeli zrovna nedávno v Albertu jednodušší recept, který se mi zdál dosti podobný, v mase taky mrkev a samé lilky, žádné brambory, žádný bešamel.
Existuje totiž spousta variant a složitějších i jednodušších postupů, tohle je něco mezi.
Navíc jsem právě plánovala připravit si více opečených lilkových plátků, protože těch se mi vždy nedostává, jakmile se pro nějaké jídlo rozhodnu: parmigiana, lilky v jogurtu i v čokoládě, na nic z toho jeden lilek nestačí. Koupila jsem jich hned pět a nebylo to přehnaně moc, i když plná velká mísa plátků se zdála ohromná!
Dala jsem osolené a částečně oloupané (slupku měly dosti tuhou) lilky vypotit a potom je vyskládala na plechy, potřené olejem. Upekla jsem je, jak to šlo, a to hned ve třech patrech, plechů bylo celkem taky pět. "Co s tím budeš dělat?" se s patrným zděšením tázal osoba blízká, když jsem vysvětlovala, že v té nové troubě je pečení náramně výhodné. Opékat je na pánvi, do toho bych v tomto množství nešla. Dohněda se mi to nezdařilo, ale chutnaly dobře.
Parmigiana byla pak už brzy a větší množství plátků jsem si nechala na později, že ještě uvážím, co s nimi. Naložit do toho jogurtu a donést matce, nebo ji obdarovat polotovarem, ať si sama zavaří ? Nebo se pokusit o další čokoverzi?
Konečně jsem si vzpomněla na zmíněný recept i na to, že je na něj třeba lilků hodně - a ty já mám, tak se můžu do musaky pustit!
Tedy, trvalo to ještě další dva dny, než jsem dokoupila suroviny, a taky konečně přišla domů za světla a začala vařit.
Lilky byly připravené, ale ragú se mělo dusit 50 minut a stejně dlouho vše zapékat. Postup jsem si přečetla ještě víckrát, až mi začala v hlavě vyskakovat nějaká zjednodušení.
Cibuli s česnekem jsem rychle pokrájela a začala restovat, nastrouhala k tomu tři mrkve a po chvilce přidala maso. Měli jen směs hovězího s vepřovým, ale ve výsledku vyhovovala. Pak jsem vše podlila zbytkem vína, sice červeným, ale i to je možné, bílé holt nebylo. Osolila jsem (dost), opepřila, přidala trochu pálivé papriky a skořice, byliny a plechovku sekaných rajčat a půl plechovky vody, nechala dusit. Na co ještě protlak, tomu nerozumím, tak jsem ho vynechala, rajčatovou chut už dodala rajčata. Dusila jsem směs tak půl hodinky, až byla mrkev měkká, déle se mi zdálo zbytečné, ale ještě jsem dosolovala a pepřila, přidávala byliny, skořice bylo dost.
Mezitím jsem si smíchala smetanový jogurt s vajíčky a škrobem, přidala strouhaný parmazán. Skleněnou velkou mísu jsem potřela máslem, ale šlo by to i bez něj, protože na dno se dává vrstvička masové směsi, to je dobrý trik. Pak jsem pokryla lilkem ve dvou vrstvách, rozložila na něj masovou směs a navrch zalila jogurtem s vajíčky. To už bylo jasné, že ho bude málo. Dala jsem vše zapékat asi na 3/4 hodiny, to se ošidit nedalo.
Musaka voněla i chutnala výborně, jen ta vrchní vrstva mě zklamala, hlavně množstvím. Příště zkusím lepší jogurt nebo zakysanku a taky fetu, s bešamelem si nejsem jistá. Jinak to byla ta pravá chuť, co jsem si pamatovala. Myslím, že jsem trefila i tu mrkev, které jsem dala trochu míň, než je v receptu.
Použila jsem:
3 lilky, 480 g mletého masa, 2 lžíce oleje, 1 cibuli a 3 stroužky česneku, 3 mrkve, necelou 1 dl vína, pepř, sůl, pálivou papriku, skořici, tymián, 1 plechovku sekaných rajčat (400 g), dobromysl, tymián (petržel). Na vrchní vrstvu 400 g smetanového jogurtu, 2 vejce, 50 g parmazánu, 1 lžíci škrobu, což vystačilo na dobrých pět porcí. Ohříváním se musaka ještě zlepší. Je to i důvod, proč jsem do ní nedávala brambory, ty mi takhle nasáklé omáčkou ohřívané nechutnají, dala jsem je jako přílohu zvlášť. Když nasáknou lilky, to je jiná. Výsledkem je skvělá chuť, u strávníků uspěla.
Může se podávat na stůl v zapékací míse.
Musaka je jídlo, u kterého si pěkně zavaříte, ať už zvolíte jakoukoli variantu. Našla jsem jich plno, liší se hodně i použitými surovinami, tak si vyberte tu pravou, co právě vám sedne, dokud je na ni sezóna.
Žádné komentáře:
Okomentovat