"Tak takovéhle neslavení narozenin se mi líbí," pravila matka (87), když zvedala sklenku s růžovým sektem. Pozvání na večeři s mladými přijala, ale sama slavit nechtěla, tedy přelož si: nechtělo se jí nic chystat, vymýšlet, shánět, uklízet nebo vybírat a platit hospodu.
Když jsem ji zvala na králíka na smetaně, radila jsem se s ní, jestli si dáme i nějaký předkrm, všechno se nám zdálo moc hutné - navrhla však švestky pečené ve slanině, že je to takové malé a že to někde jednou měla a moc jí chutnaly. No nesplňte přání stařence. Stejně tak její stesky, že neví, co pořád k tomu chlebu...dárkový balíček tedy obsahoval lahůdky dle jejích chutí, vždyť ty švestky se slaninou jsou ze stejného ranku: domácí paštika, naložený sýr s olivami, utopence.
Moje chystání na tu nenarozeninovou večeři zabralo dost času. Měla jsem v plánu dortík, chtěla jsem taky uplatnit poslední balíček fondánu z propagační zásilky. Váhala jsem mezi několika variantami, nakonec se mi zalíbila kombinace kakaového těsta s čokoládovým krémem a lákavou ovocnou směsí. Viděla jsem onehdá takový jako měšec z fodánu a v něm kopec něčeho: to bych mohla zvládnout i při své nezručnosti, no a z ovoce s želatinou udělat ten kopec.
Jeden den jsem pekla chleba, dělala žemlové knedlíky, pekla králíka na zelenině (jako svíci), z kostí a hlavy vařila vývar, mlela jsem a ochucovala maso na sekané řízky pro odpírače králíka, nakládala sýr a buřty a nakonec ještě jsem obírala kosti z vývaru a nezapomněla naložit sušené švestky do alkoholu, no šichta.
Nechtělo se mi proto už vařit řepu na těsto, tak jsem ji nastrouhala syrovou a použila stejný recept jako s řepou vařenou, výsledek byl fajn. Zase jsem průměrovala víc receptů a použila tento poměr: 250 g nastrouhané syrové řepy, 250 g hladké mouky, 3 vejce, 100 g cukru, 120 ml oleje, panák rumu, 45 g kakaa, špetka soli, 1 prdopeč (dávám ten s vinným kamenem). Korpus o průměru 20 cm vypadal dobře, byl vysoký tak akorát. Peču v posunovacím kruhu, tak jsem ochutnala i trochu těsta, které podteklo, dobré bylo. Svařila jsem 300 ml smetany na šlehání a v ní rozpustila 150 g čokolády na krém a dala chladit.
Druhý den jsem dokončila omáčku, tedy měkké maso jsem vyndala z pekáče, vytahala koření (no jo, nějaké tam zůstalo, holt je nepočítám...), rozmixovala, přidala bílé víno, dvě smetany a omáčku jsem dovařila. Mleté řízky jsem uplácala a upekla na plechu. Však se budou hodit i v týdnu nebo dám zbytek zmrazit.
Nastal čas na sestavení dortu. Nejdřív jsem si vyválela fondán na pruh o délce obvodu dortu. Skutečně jsem, snad poprvé v kuchyni, použila geometrický vzoreček! Poměřovala jsem i tkaničkou, vyválenou z fondánu na zavázání toho měšce, protože se mi to zdálo moc dlouhé, ale bylo to kolem 60 cm, nakonec jsem to poměřovala i jinak. Ovšem fondánu, který má stačit na celý dort o průměru 24 cm, bylo málo, pruh jsem měla teninký a tu tkaničku jsem musela zapracovat taky... Prokrojila jsem korpus, vyšlehala jsem krém, necelou půlkou jsem dort potřela, přiklopila a navrch a kolem potřela spíš slabě. Víc krému jsem dala jen na střed. Fondánový pruh jsem připlácla kolem dortu, to ještě šlo - pak začal praskat a nahoře nedržel, pokládal se, no byla to jedna hrůza - musel by být pořádně silný, ale to šlo, trochu jsem vše upravila do zamýšleného tvaru a dala zatuhnout, vcelku nespokojená. Svařila jsem pak mražené ovoce s dortovým želé, ukázalo se, že jedno bylo málo. Jak chladlo, začínalo tuhnout, ale pak se to nějak zvrtlo a směs zůstala jen trochu zahoustlá. Navršila jsem ovoce na dort, hned vypadal o dost líp. Pak hustá šťáva na pár místech vyloženě umělecky stekla dolů, to nebylo špatné.
Mohla jsem už umýt kuchyň a prostřít. Chystala jsem i po delší době promítání starých diáků na ruční promítačce, taková retro zábava.
Zbývalo mi nastrkat do švestek mandle a zabalit je do slaniny, upevnila jsem vše párátkem. Opekla jsem je až před příchodem hostů. K tomu jsem podávala ještě zeleninu (žampiony, olivy, ředkvičky) a kousek chleba.
Všechno bylo dobré, i promítání s tradičními závadami: zaseklé obrázky, rozsypané diáky při zakládání do přístroje, zaostřování...ale syn si pochvaloval, že takhle právě to má být, že to k tomu patří.
Dort vypadal dobře a chutnal výborně, tedy až na ten zpropadený fondán, ten jsem nejen já nejedla. Ale kombinace těsta s řepou, čokolády a ovoce byla rafinovaná, nic přeslazeného. Příště ho udělám v nějaké jiné formě, ale ty suroviny zachovám. Tedy možná - protože dorty dělám párkrát za rok, tak kdo ví, kdy na opakování dojde řada, je tolik možností...
Žádné komentáře:
Okomentovat