Aspoň jeden aktuální příspěvek po delší době přidávám, jak jsem vyšetřila čas a síly.
Vařím i nové pokrmy a kombinace, a to mě samotnou po deseti letech blogu překvapuje. Ovšem starší známá jídla musí být také, čili mám pořád co vařit.
Černý bez mě zlákal k uvaření sirupu a mrkvového mázu. To je taková středověká marmeláda, kterou jsem připravila na budoucí dárky.
Sirup jsem zkusila podle nového receptu a bez kyseliny citrónové. Doporučuji. Svařila jsem nejdřív 1 litr vody a 1 kg cukru a nechala chladnout. Pak jsem zašla do lesa pro 30 květů. Ostříhala jsem co nejvíc stopek, vybrala těch pár broučků a bez omývání namočila do studeného sirupu. Přikrájela jsem 4 citróny a nechala přikryté louhovat. Může se nechat i 2 až 3 dny. Citróny se musí hodně vymačkat. Nálev jsem přes gázu v cedníku přelila do jiné nádoby, ještě trochu přikyselila a naplnila do lahví a větších sklenic s víčkem Twist of. Krom jedné lahve ke spotřebě jsem je zasterilovala tak 20 minut. Už to mám vyzkoušené z čistě citrónového sirupu, chuť se uchová beze změny. Další várku jsme už ale nestihla, a tak jsem zase nevyzkoušela ani kosmatice v těstíčku smažené.
Masové koule v rajské se dají dělat na mnoho způsobů. Použila jsem vepřové, problém je najít trochu tučnější maso, jinak je to drobivé a nedobré. Třeba holanďani z plece se mi vůbec nepovedly, jak bylo maso libové... tentokrát jsem vybrala to nejobyčejnější mleté a vyšlo to. Do omáčky jsem orestovala i řapík celeru a mrkev, pak sekaná rajčata z plechu a trochu středomořského koření. Lehce jsem promixovala.
Klasikou je i restovaná cuketa s rajčaty k těstovinám, ale byly i plněné masem, pak i žampiony s náplní sýrovou nebo masovou, zapečený pórek s bešamelem, masové nudličky na pórku jako čína, kachna na jablkách, klasické šunkofleky, bramboračka, smetanová žampionová omáčka...to jen kdybyste hledali další tipy.
Ze sladkých jídel nechyběly lívance s jahodami. Nemám totiž ráda tepelně upravené jahody, tedy v koláčích či knedlíkách, na lívancích (kváskových, kefírových) nebo v cheesecaku chutnají nejlépe.
Konec května až začátek června byl pro mě v minulých letech ve znamení velkých akcí, ale ty jsem už letos musela vynechat. Ale příležitostí k vaření je pořád dost, taky nechybí pravidelné pečení chleba. Však já zas snad v dohlednu něco sesmolím...
Žádné komentáře:
Okomentovat