Jak se vařilo v První české škole kuchařské spolku Domácnosť (1. část)

Ano, Domácnosť s Ť, jak se v r. 1905 ještě uvádí v jednom z mých pokladů, Kuchařské knize vyzkoušených předpisů, vydaných péčí tohoto spolku. V četných poděkováních, předmluvách a seznamech výborů najdeme tak vážená jména jako Krásnohorská, Podlipná, Holinová, Randová, Křižíková, Lužická, Tyršová…Spolek byl založen k 100. výročí narození Magdaleny Rettigové v roce 1885, "aby umožněno bylo vychovávati české dívky v onom povolání, jímž jejich pramatky se proslavily, zůstavivše jménu české hospodyně pověst nejskvělejší." Tehdejší rozmach se projevoval ve všech oborech, a tak i spolku se vedlo dobře, neb si mohl nechat vystavět na rohu Lazarské a dnešní M. D. Rettigové vlastní budovu, dokončenou v r. 1900. Nyní v ní sídlí banka.

Žákyně se přijímaly na tři měsíce. Vyučovací doba trvala od deváté ráno do jedné odpoledne. Krom kuchařek a hospodyně vykonávaly dvě dámy z výboru každý den dozor. Odpoledne se občas konaly přednášky a vycházky přístupné i veřejnosti.

Spolek žil z členských příspěvků, školného, odprodávání pokrmů uvařených ve škole, zakázek na jednotlivá jídla i celé hostiny a zábavy, zejména však z vydávání knih, hlavně oné kuchařky, jejíž osmé, rozmnožené vydání vlastním.

Už to ukazuje na její oblibu a rozšířenost. Obsahovala "to nejlepší z kuchyně měšťanské" i předpisy kuchyně velké, "sestrojené", aby sloužila hospodyňkám i profesionálkám. Krom toho najdeme i "hospodyňskou část", tedy teorii. Byla určena všem "ctěným a milým spolusestrám ve vlastech českoslovanských", podporovala lásku žen k této "domácí činnosti, tomuto základu štěstí spokojenosti v rodinách", ba i zdraví: "Kde dobrá kuchařka, tam netřeba lékaře!"

Autorky nabádají nepřeskakovat úvod, jak se často činívá - to by mě ale nenapadlo, je totiž neskonale půvabný. Vždy mě nechtěně pobaví, když vážně vykládá o vaření, historii a významu:

"V ruce žen od pravěku vložen důležitý a velevýznamný úkol, pečovati o výživu člověka."

"Umění kuchařské učí nás, kterak lze syrové a nezáživné látky zpracovati a pomocí ohně upraviti z nich pokrmy výživné, zdravé, syté chutné. Úpravou pokrmů působí tudíž žena velmi účinně a blahodárně v zátiší domu na rozvoj lidstva a dobývá si tím zásluh neocenitelných i o stoupání kultury."

A co taková pěkná odborná definice:
"Jedny látky zhoustnou a stuhnou při ohni, jiné vypustí šťávy a změknou. Tyto výkony a přeměny nazývají se: vaření, pečení, dušení, smažení, sušení, udění."

V Úvodu dostaly velký prostor i nejrůznější dobré rady, kde byste je jinde našli?

"Pořádek kráčí ruku v ruce s čistotou, a spořivost sídlí zase tam, kde je pořádek."
"Přimlouváme se však vřele, by v každé kuchyni byly: hodiny, váhy, umyvadlo."
"Spořivost jest duší kuchařství. Nesmíme však upadati v opačnou chybu přílišného šetření a lakotění v kuchyni."
"Ženy sebe samy rády zdobí. Proč by neměly také něco málo lásky a trpělivosti věnovati k výzdobě stolů, mis a jídel?"

"Která nemyslí při vaření, pro tu však není ani naučení ani předpisův!"
"Které jest kuchyně mučírnou, z níž nejraději prchá, ta ať raději do ní nevchází! Povrchnost zaviňuje nezdar v každém případě!"

"Jsoutě v praktickém vaření rozmanité výkony, které tradičně od jednoho pokolení na druhé přecházejí a kterým se každé děvče má již v domě své matky naučiti. Z pravidla se proto kuchařské knihy ani o tom nerozepisují."

Podobně i MDR, o 100 let dříve u jakéhosi složitějšího receptu, se vyjádřila takto:
"To každá zkušená kuchařka sama usoudí, a nezkušená se beztoho takovými věcmi zabývat nebude."

A my, po další stovce let, potřebujeme zpravidla polopatické popisy, obrázky i videa, protože životní styl se změnil tolik, že příležitost vidět jiné ženy, jak se v kuchyni otáčejí, je pomalu vzácností…umíme zas jiné věci, to ano, ale i když se o vše spravedlivě podělíme, zůstane každému nejméně polovina z úkolu zajistit výživu jen na něm :)