Rybí polévka, zvaná norská

Neodbytná chuť udělat konečně žemlovku znamenala, že k vytvoření použitelné večeře bude třeba ještě uvařit nějakou polévku.

Z neznámých mně příčin nevařím polévky moc často, proto si občas uložím to změnit a vařit ji aspoň jednou týdně. Ne že by v tom byl nějaký problém, ale nějak na to málokdy zbyde čas, nebo na polévku zapomenu, nehodí se chuťově k dalšímu jídlu či právě nemám po ruce vše potřebné, jaksi polévky snadno ztrácím ze zřetele… A bude to už dle vybledlosti písma dost dlouho, co jsem si na ledničku, aby byl po ruce, sepsala asi pětici zajímavých polévek, které bych chtěla v blízké budoucnosti uvařit - o některých jsem už i psala, o řecké čočkové a té s drožďovými knedlíčky, ale trvalo mi to, než jsem je konečně uvařila! Tak teď mi padl zrak na další ze seznamu, norskou. Těším se na ni dlouho, vážně, jen jaksi pořád nic. A hle - najednou její čas přišelJ

Tahle polévka je na hony vzdálena vánoční rybí-kapří polévce. Je samozřejmě z mořských ryb, tedy nejspíše kousku filé, případně z tyčinek tzv. krabích.

K tomu poznámka: To znamená, že nejsou Z kraba, ale maximálně S krabem. Je jich více druhů, ty běžné obsahují jen krabí výtažek. Složení bývá psáno hodně malým písmem. Jedna kamarádka objevila, že opravdu krabí tyčinky se u nás dostat nedají, maximum myslím bylo 17% krabího masa. Ale mají je třeba ve Francii, a to že je chuťově úplně jiný zážitek! Ráda věřím. Udělat tedy polévku z těch našich ochucených není žádný luxus…

Dala jsem do hrnce to, co obvykle na polévku dávám: asi litr vody, cibuli, nové koření, pepř, jeden zeleninový bujón, sůl, půl sáčku mražené zeleniny - dobrá je mrkev-kukuřice-hrášek, ale dala jsem směs s paprikou, bylo to hezky barevné. Jen mrkve se jim v mrazírně nadávkovalo nějak moc, tak jsem přikrájela ještě kousek celeru. Když se zelenina chvíli vařila, přihodila jsem asi 200g na větší kusy pokrájené mražené ryby, pak jsem přilila tak půl litru mléka a nakonec přihodila kousky tyčinek, aby se moc nerozvařily. Zahustila jsem lžící instantní jíšky, dochutila muškátovým oříškem a zjemnila máslem - pokusila jsem se na sběračce naaranžovat všechny její barvy. Ehmmm…skoro jako norský svetr