Pečivo pokroucené jak Jidášův charakter

Pečivo patří mezi obřadné - kynuté těsto v lidové magii podporuje pučení a růst všeho, nejen obilí, ale i majetku. Tvary jidášů jsou krajově rozdílné a roztodivné, neb je to pečivo pokroucené jak Jidášův charakter! Tedy, tahle definice mě vyloženě nadchla , tak ji opakuji.

Chtěla jsem mít těsto o něco lepší, tučnější než v původním receptu,. Prohlídla jsem tedy různé poměry surovin i ve starších kuchařkách, až jsem recept na 1 kg hrubé (!) mouky upravila takto: 200g medu, 5 žloutků, 300g másla, 60g droždí, asi 4 decilitry mléka.

Část mléka přihřeju, nadrobím jeden a půl kostky droždí, přidám lžíci cukru a rozmíchám, nechám stát.

Máslo se dává do jidášů rozpuštěné, med nahřátý, ne moc horký - to udělám ve vodní lázni. Malou nerez misku si na váze vynuluji, odvážím med a položím do kastrolku s vodou.

Do velké mísy jsem pak nasypala mouku, rozklepla vejce - co budu dělat s tolika bílky? Aha, když nevymyslím nic lepšího, přidám je do nádivky, jeden použiju na potírání, však ono se to užije.

Přilila jsem vzešlý kvásek i další vlažné suroviny a ještě zbylé mléko, opravdu ho bylo tolik.

A nezapomenout trochu osolit,! Pak už jen propracovat do hladké a pružné koule…je to chvíli fuška.
Když máte pomocníky, kteří se u hnětení střídají a přidržují mísu, aby se dalo zabrat oběma rukama, určitě je povolejte - je to legrace a společné hnětení utužuje vzájemné vztahy! Pro dobrý výsledek je to nejdůležitější fáze. Kdo má domácí pekárnu, může se tomu vyhnout, ale myslím, že víc jak půl kg mouky se tam nevejde. Ruční zpracování těsta (a všech potravin) má údajně i další magické rozměry, které stroj nenahradí!

Těsto je dost tučné, mísy se nechytá, ale mělo by být i uvnitř stejnorodé. Tohle ještě není ono:

Ale takhle by to už šlo:

Posypala jsem ho navrch moukou a zakryla utěrkou. Kynulo asi hodinu a půl, až ho byla plná mísa:

Oblíbili jsme si nejrůznější točenice a dvojité spirály smotávané z hádku těsta. Symbolizují nekonečnost, rozvoj, mnohost a přeneseně štěstí a přízeň všech magických sil, v křesťanském smyslu zase i Jidášův osudový provaz, na němž se oběsil.

Tak jsem i letos dělala spirály a ptáčky, potírala bílkem a ještě nechala tak čtvrt hodiny kynout, než jsem je dala do trouby.

Pečou se krátce, podle velikosti do 20 minut. Tvary v troubě vypučí, nerovnosti zmizí. Jidášů byly skoro tři plechy.

Půvabní ptáčci se povedou i podprůměrně zručným a šikovným rukám, stačí uzlík na jednom konci rozmáčknout a na druhém zašpičatět do zobáčku...má symbolizovat přílet zpěvného ptactva a vítat tak jaro.

Jidáše se pečou na Škaredou středu a jedí následující den potřené medem , to pro zdraví a oblíbenost. Med měl chránit i před hadím uštknutím či vosím bodnutím, ale jen když se jedl na Zelený čtvrtek za úsvitu. Novodobější živý zvyk obdarovávat jidášem muže v okolí s podtextem: Všichni jste stejní zrádci a nevěrníci! byl odpozorován na Semilsku:)

Jidáše jsou stejně jako vánočka dobré i uleželé, když nevyschnou. Zkusím je letos i s pomerančovou marmeládou.