Tak tenhle moučník mě láká chuťovou kombinací kakaového těsta a tvarohové náplně. Je to takový poměrně rozšířený recept, myslím, že ho mám od bývalé sousedky ze Severu a najdete ho i na videokuchařce.
Na velký plech 30x40 cm je potřeba náplň ze ¾ kg tvarohu, tohle množství asi má doma málokdo jen tak do foroty - už několikrát jsem část tvarohu použila na něco jiného dřív, než jsem se dostala k pečení koláče - a bylo to (tedy odloženo ).
To se mi prostě stává.
Tentokrát bylo vše pohromadě a já se pustila do těsta:
250g hery, 400g hladké mouky, 150g moučkového cukru, 2 vrchovaté lžíce kakaa, vanilkový cukr a 1 vejce jsem hnětla v míse dosti dlouho, než se z tolika sypkých surovin stalo tvárné těsto. Rozdělila jsem ho na dvě části, přibližně v poměru 2 : 3.
A tím jsem se vyhnula formulacím jako nestejné poloviny - však si ještě pamatuji ten dávný vtip, jak pančelka kárá žáky: "Kolikrát vám mám říkat, že obě poloviny jsou stejné!? Ale to je tím, že větší polovina třídy nedává pozor!"
Uložila jsem těsto na chvíli do mrazáku (nemusí být zmrzlé na kost, stačí vychladit) a zapnula troubu.
Připravila jsem si náplň z 750g tvarohu - použila jsem tvaroh na pečení ve střívku. K tomu tři vejce, jeden vanilkový pudinkový prášek, cukr a rum dle chuti. Náplň by měla být řidší, rozředit lze samozřejmě krom rumu i mlékem!
A teď přijde ta zábava se strouháním těsta: na velký plech jsem rozložila pečící papír a co možná rovnoměrně jsem na něj nastrouhala větší kouli, samozřejmě na ty hrubší nudličky. To jde velmi dobře, ale větší kupičky je třeba rozhrnovat hned, než těsto zase zteplá a slepí se! Hodí se k tomu prsty i vidlička…na těsto jsem nalila tvaroh a navrch zase pokryla nastrouhaným těstem z druhé koule.
Na kakaovém těstě nikdy pořádně nevidím, zda je už dost upečené, ale tak půlhodinku to trvalo. Nudličky těsta se v troubě trochu zmenšily a spojily, tvaroh byl u kraje lehce ožehnutý. Krájela jsem po vychladnutí. Koláč není moc tučný ani přeslazený, tvaroh svou mírnou nakyslostí dobře vyvažuje kakaovou chuť těsta. Hodí se k všednodennímu použití, pro slavnostnější příležitosti bych dala přednost třeba Terezčinu opusu, ale aspoň v dvojnásobné dávce!
Žádné komentáře:
Okomentovat