Ač počasí si s náma letos docela zahrává, přece jen přišly dny, kdy houby konečně vyrašily - a ne jen tak ledajaké, ale rovnou i ty tak oceňované bílé hřiby.
Souhrou okolností jsem byla zrovna na správném místě, tak i na mě pár hříbků v lese počkalo.
Pravda, prolezla jsem toho dost, ale stálo to za to. Část jsem jich dala do dušené směsi k zmražení (aby bylo na vánoční hubník) a ty pěkné vybrala na omáčku. Už jsem ji dlouho neměla - vynikne v nich vlastní chuť hřibů, a to je nám zatím vzácné. Až bude-li hub více, sáhnu po nějakých rafinovanějších úpravách...
Hřibová omáčka se smetanou je zcela jednoduchá. Větší kousky hub jsem orestovala na másle, pak posolila a popepřila, zakryla poklicí a nechala dusit ve vlastní šťávě. Mám naučené z domova, že stačí houby nechat pustit vodu, pak ji vydusit, a jsou hotové. Hřiby jsem ale ještě trochu podlila, aby bylo omáčky víc a aby houby byly měkčí, ne však rozvařené na padrť! Omáčku jsem vylepšila dvěma kostičkami mraženého bujónu, ani by nemusel být. Hlavně nedoporučuju žádný masox, to by hřibovou chuť spolehlivě zabilo.
Na zahuštění jsem přidala kelímek smetany ke šlehání a půl lžíce instantní jíšky. A to bylo vše.
Omáčku ještě báječně pozvedly žemlové knedlíčky. Měla jsem várku připravenou u ledu, tentokrát nebyly se žampiony ani se šunkou, ale jen se slaninou a petrželí. Udělala jsem je záměrně chuťově ne tak výrazné, aby se daly snáze kombinovat s nějakou omáčkou - a jejich den právě přišel. Ohřála jsem je na páře.
Chuťově luxusní hřibová omáčka posloužila výborně jako nedělní oběd. Tak čistý kastról od omáčky jsem snad ještě neměla...kdyby zbylo, přidala bych omáčku do dušeného masa, třeba. Dobrou přílohou jsou i těstoviny, jiný knedlík. Ani ze žampiónů není špatná...
Žádné komentáře:
Okomentovat