čtvrtek 30. června 2011

Něco o jahodách aneb Dva karavany

Jahody na všechny způsoby se odevšad valí - přidám tip v knižní podobě, na léto jak dělaný:

Zážitky několika ztracenců z východní Evropy, kteří si do Anglie přijeli vydělat sběrem jahod, se čtou jedním dechem. Žádná romantika to není, příběh však nabízí více úhlů pohledu a překvapivý humor, zdaleka to není jen o jahodách. Místy dost drsná líčení se ale týkají jídla - proto jsem ho vybrala pro blog. V zcela provizorních podmínkách si dovede polská brigádnice poradit i s vařením:

"Milé dámy, mám pro vás něco, co by mohlo večeři poněkud vylepšit."
...
Marta popadne zajíce a ostrým nožem rozřízne jeho chlupaté bříško. Stáhne ho a nakrájí na malé kousky, které nahází do pánve s trochou omastku z párků a pár lístky tymiánu a divokého česneku. Po poli se line příjemná vůně. Na poslední chvíli tam přidá i opečené párky, hřiby a brambory a také plechovku Vitalijova piva, aby se udělala pěkná omáčka, ze které se budou jen sbíhat sliny. Špičkou jazyka to všechno ochutná a pak přivře oči s uspokojením vskutku schopné polské ženy.

Taky se dostane na práci do drůbežárny:

Kuřata, která vybírá, i když jsou tedy mrtvá, vypadají spokojeně a mírumilovně a mají taky pěkně naducaná prsa.
Ubíjí čas tím, že vymýšlí chutné recepty jídel, kvůli nimž se důstojně dostanou na onen svět. Například by mohla dostat nádivku z ovsných vloček, estragonu, citrónu a česneku nebo z brusinek, hnědého cukru se sušeným ovocem a máslem nebo kaštany a ještě - ale kaštany jsou dobré už samy o sobě. Pak by je naložila do papriky a jogurtu nebo do křenovo-medové marinády, ale nesmí být toho křenu moc, je příliš štiplavý, nebo třeba jen do pepře, celých pepřových kuliček, které vám křupnou v zubech, když do nich kousnete, a trochu majoránky, ta je s bílým masem vždycky dobrá.

Marina Lewycká: Dva karavany aneb Dobrodružné putování z jahodového pole v Kentu do města měst Shefieldu, 2008 BB Art, 978-80-7381-322-2


Žádné komentáře:

Okomentovat