České menu

Na večeři domů přišla kamarádka s manželem, bez dalších členů výpravy, byli jsme jen čtyři. Přesto jsem už déle přemýšlela, co bych tak asi uvařila, aby to bylo dostatečně české, a přece jiné než v hospodě, hlavně trochu lehčí.

Odlehčila jsem proto předkrm a moučník. Polévku jsem zavrhla kvůli teplému počasí (na konci září).

Hlavní chod jsem určitě chtěla připravit na pivě. Navíc mi nahrálo i to, že návštěva si během několika dnů v Praze rychle oblíbila černé pivo, tak jsem ho mohla hned předvést i v další podobě. Když se použije libovější maso, není výsledek nijak přetučnělý.

Becherovka

Brynza v paprice, červená řepa, toust

Vepřové na houbách a černém pivě, žemlový knedlík

Černé pivo

Hruška ve víně se smetanou

Moravský muškát

Káva

Krom toho bylo třeba vzhledem k dalšímu programu mít větší část menu připravenou s předstihem.

Na předkrm jsem den předem umíchala pomazánku z brynzy, mleté papriky, pepře, pomazánkového másla, naplnila do užších kapií a dala zatuhnout do lednice. Zdobila jsem další zeleninou - salátem a doma naloženou červenou řepou, protože k hlavnímu jídlu se už salát nehodil.

Maso jsem napůl upekla taky den předem, pivo a houby už mám vyzkoušené. Měla jsem pěkný kus krkovice. Lépe je péci vše pomaleji a déle.

Žemlové knedlíky jsem si nachystala ještě dříve - asi o čtyři dny, a nechala je v lednici. Poměr hlavních surovin (cca 8 porcí) jsem si upravila takto: 1 kg toustového chleba, 1 máslo, 10 vajec. Chtěla jsem kamarádce taky předvést, že může udělat dobré knedlíky i bez hrubé mouky.

Hrušky ve víně jsem uvařila rovněž s předstihem, týden dva proležení jim neuškodí.Podávala jsem s tučnější zakysanou smetanou.

V den návštěvy stačilo jen včas dát chladit nápoje (becherovku vyloženě namrazit), dopéci hodinku maso a nakrájet ho, připravit stůl, napařit knedlíky, naaranžovat předkrm a popřát dobrou chuť...

Samozřejmě se najde ještě plno jiných drobností, které je mezitím třeba vykonat, tak se mi osvědčuje nenechávat vaření na poslední chvíli.

Myslím, že to všechno klaplo.

Kamarádka se těšila na jídla našeho mládí, ochutnala tu několikrát bramboráky, chlebíčky, utopence i rybí salát. Večeře v navštívených vinohradských i jiných hospodách se sobě nabídkou hodně podobaly, kachna se zelím, svíčková, guláš, pečené koleno a podobně, není to moc chuťově rozmanité, když to máte jíst několik dnů za sebou! Jídla jsou hodně hutná, tučná, někde lepší, jinde slabší, záleží na provedení.

Cizozemci nechtěli jíst u nás nic italského nebo čínského, ale dali by si něco lehčího. Byli překvapeni, že se v hospodách většinou kouří. Pivo však bodovalo, nejvíce Plzeň a černé z klášterního pivovaru Strahov nebo Kozel ve vinohradské Sokolovně.