Vyzkoušela jsem obojí.
Což mi BTW připomnělo jeden starý vtip.
Nad vchodem do synagogy se objevil nápis: Vstoupíš-li s nepokrytou hlavou, jako bys zcizoložil.
Někdo k tomu připsal: Zkusil jsem obojí, ale nedá se to srovnat.
Rajčata se snad porovnávat dají, ale přece jen, ať si každý vybere dle momentálních chutí. Už je chladno, tak bych spíš sázela na teplou variantu. Někdy je plním masem a rýží, jindy kuskusem s cuketou, ale taky sýrovou náplní.
Na tu stačí smíchat jakýkoli strouhaný sýr, vajíčko, tvaroh a ochutit třeba cibulí a paprikou, kari. Může se přidat i kousek šunky.
Naplněná rajčata jsem poskládala do pekáče vytřeného olejem a i je jsem navrch trochu poolejovala. Plnila jsem hodně, náplně jsem měla dost - a samozřejmě se mi poněkud roztekla. Byla to však vada pouze estetická, chutově to nijak nevadilo!
Druhá varianta se skládala z rajčat syrových a z vajíčkové pomazánky, kterou jsem vyrobila z pomazánkového másla a asi lžíce majonézy. Rajčata jsem měla měkčí, což na chuť bylo lepší, ale špatně se plnila.
Obě varianty jsme měli k lehkým večeřím, ale dají se použít i jako předkrm nebo menší občerstvení.
O nedávné dovolené v teplejších krajích jsem si oblíbila úplně obyčejně pečená rajčata jako přílohu k čemukoli - celý vtip byl v tom, že byla mnohem vyzrálejší a sladší než cokoli, co se pod názvem rajata prodává u nás :( Byla jen napůlená a naskládaná na plechu, slabě zakápnutá olejem, stačilo přisolit. Jak je vidět, pravidlo: vezmi co nejlepší surovinu a udělej s ní toho co nejméně, to zase potvrdilo. Když jsou zkrátka suroviny horší, musíme vymýšlet složitější postupy, jak je "zpoživatelnit".
Žádné komentáře:
Okomentovat