čtvrtek 3. listopadu 2011

Dýňová omáčka

Sluníčko žádné, tak aspoň ta dýně ho barevně zastoupí, vždyť v ní musí být nakumulováno slunečního svitu mnoho hodin...
Měla jsem zrovna neurčité plány, že se pustím do nějakých dýňových jídel, k tomu v papiňáku již odpočívalo pěkné dušené hovězí jen s trochou mrkve a celeru, které čekalo, jak ho kreativně vylepším.
Letošní dýňová inspirace na mě jukla z obyčejného albertího letáku - ale proč ne.
















Dýni hokaidó jsem tedy upekla rovnou celou, aby se mi nezkazila. Zvenčí jsem ji dobře umyla, protože se neloupe. Ale i krájení dá fušku. Poloviny jsem vydlabala a nechala jsem dužinu na měsíčky, však se to pak rozmixuje. Pekla jsem ji asi 40 minut nasucho na plechu, to se mi zdá nejlepší.
I pro jiné recepty se používá pyré, tak jsem se do upečené dýně pustila tyčovým mixérem. Krásně oranžové pyré jsem zčásti použila do omáčky a zbytek uschovala do sáčku třeba na polévku, koláč, muffiny. Dýně byla hodně sladká a chutnala dobře.


Ze šťávy po dušení masa jsem vytáhla hovězí plátky a přidala dýni, rozmixovala se zbytky zeleniny, doladila trochou mléka a smetany - podle chuti, doporučuji použít klidně šlehačku, aby byla omáčka jemnější. Stačilo ještě trochu dosolit, připepřit a bylo to. Chuťově prý skoro jako svíčková, tak to je na dýni dobrý výkon, ne?

Doporučené dýňové placky jsem už nedělala, to už se mi zdálo moc. Dá se použít i jiná příloha, pár žemlových knedlíků, co se v mrazáku našlo, s omáčkou ladilo výtečně. Dýňová omáčka mi ještě zbyla, šťávy i pyré jsem totiž měla hodně. Použila jsem ji ještě k dalšímu masu, dušenému kuřeti - po proležení chutnala dokonce lépe! Opět byla i dalším okruhem strávníků velmi kladně hodnocena :) Krom knedlíku se k ní hodí i nějaké nudle či rýže.

Žádné komentáře:

Okomentovat