Letos jsem krupicové kuličky udělala spíš z nostalgie - neměli jsme je již dlouho a vzhledem k tomu, že jsem je uvedla v knížce Cukr na nitku, pár lidí se mě už na ně ptalo. A taky je to jedno z cukroví, ke kterému není potřeba mít troubu!
"Ve 3. třídě jsem v družině začala chodit do kroužku vaření. Vedla ho statná, zkušená žena důchodového věku, nepochybně též zocelená bídou válečnou i poválečnou. Tam jsem se naučila zajímavý recept na cukroví - krupicové kuličky. "Děvčata, tu krupičku do žluta, ne do růžova!" Bylo asi nutno mnohokrát tuto instrukci opakovat, když se mi nadobro vryla do paměti, včetně stoupavé intonace. Cukroví bylo levné a docela dobré, tak jsme ho domů převzaly a několik let na Vánoce dělaly.
Krupicové kuličky
250 g dětské krupičky
250 g moučkového cukru
100 g másla
1 vejce
1-2 lžíce rumu
kakao nebo kakaová poleva a mletý kokos
Na másle opatrně opražíme krupičku dožluta, ne dorůžova. Sejmeme z plotny a vmícháme cukr, vejce a rum, dobře promícháme. Z teplé hmoty tvoříme kuličky a obalujeme v kakau, nebo máčíme v polevě a obalujeme v kokosu. Necháme uležet nejméně do druhého dne. Vydrží dlouho.
Nu, dnes by asi nikdo nadšený nebyl, ale zas takové z ničeho NĚCO, už to se musí obdivovat. Kroužek bohužel neměl dlouhého trvání, snad jen jedno pololetí. Stály za tím nějaké ideové důvody, v roce 1964 ještě stačilo podezření na maloburžoazní praktiky."
Pamatuju ještě, že čerstvé kuličky nechutnaly zrovna valně, ale po proležení překvapily.
Krupičku jsem měla už takovou pěkně nažloutlou zasyrova, tak jsem tedy byla zvědavá, jak chytnu ten správný odstín dožluta - na středním plameni jsem ji pražila raději déle, krupička nesmí zůstat syrová. Když začala u dna pánve chytat lehce béž odstín, míchala jsem pilněji, aby se propražila všechna. Celkově to trvalo nejméně deset minut. Je to jako u jíšky nebo smažení strouhanky, musí se hlídat, aby "neshořela", dlouho to vypadá, že se nic neděje. Taky se to pozná po vůni, že už je krupička upražená. Pokud bude ochutnávat, tak pozor - jde o směs s rozehřátým tukem, je tedy dost horká!
Krupičku jsme odstavila a ještě trochu míchala, než jsem přidala ostatní suroviny. Ale hmota byla stále hodně sypká, jako vlhký písek, tak jsem zvýšila několikanásobně dávku rumu a hned to bylo lepší. Vařečkou šla už celkem tvarovat, do ruky byl pořád moc horká. Obohatila jsme ji ještě trochou vanilkové esence, tím se nic nezkazí, a nechala ji chvíli chladnout. Mezitím jsem si opražila asi dvě hrstě mletých ořechů na obalení.
Pak jsem se pustila do tvorby kuliček - chce to trochu trpělivosti, hodně mačkat hmotu k sobě a koulet v dlaních jen zlehka. Kuličky jsem obalené nechala odležet. Skutečně byly už druhý den docela dobré. Pak jsem litovala, že jsem je přece jen raději nenamočila do čokolády, to by je hodně pozvedlo. Ale doma jsme to nikdy nedělali, obalovali jsme je spíš jen v kakau.
Žádné komentáře:
Okomentovat