Jablkové knedlíky

Trochu jsem pauzírovala - spíš kvůli vedru a návalu práce, ne že bych neměla žádný materiál nebo zanedbávala své věrné čtenáře. Už se snad zase k pravidelnosti vrátím.

Když jsem tuhle dostala nějaká jablka, došlo i na vyzkoušení jablkových knedlíků, opravdu to bylo poprvé.

Co se do nich dává?

4 jablka

250 g měkkého tvarohu

60 g másla

2 vejce

cca 200 g hrubé mouky

1/2 lžičky skořice

1 prášek do pečiva

špetka soli

skořice, cukr a zakysaná smetana k podávání

Dala jsem 400 g jablek - šest malých. Oloupala a nastrouhala nahrubo. V jiné míse jsem promíchala tvaroh se změklým máslem a vejci, přidala mouku s práškem a solí, dala skořici a nakonec jablka. Mouky jsem musela dost přidat, aby těsto drželo pohromadě, hodně lepilo. Uplácala jsem koule asi čtyřcentimetrové, vařit se měly v osolené vodě 12 minut - to odpovídá, ale mohly by být i menší. Prášek je asi lepší vynechat či ho dát půlku, moc těsto nadouvá, knedle pak praskají.

Podávat se měly se skořicí, cukrem a zakysanou smetanou - dost nuda. Byly takové nijaké - neslané a nesladké (obé radím přidat), jablka nevynikla.

S rybízovou zavařeninou a zakysankou chutnaly lépe. S jahodami divné, tedy barevně, jinak jahody to přehlušily.

Ještě jsem provedla pokus dát je jako přílohu k masu - ale to by chtěly trochu osolit a skořicí šetřit, jinak by se to k výraznější šťávě dalo použít.

Pak jsem si říkala, že mi to ani za tu zkoušku nestálo - a že jsem podvědomě věděla, proč ten recept, získaný bůhvíodkud, tak dlouho odkládám, minimálně tři roky - přitom jablka jsou dostupná stále. Možná to někdo zná jinak, mně se podle receptu původně taky líbily, ale vařené béžové těsto (připomínalo mi možná moc moje pokusy o celozrnné knedle tak před 25 lety) mě nenadchlo.

R E H A B I L I T A C E !

Aneb vaření je alchymie: knedle jsem vařila asi před měsícem a šoupla jsem jich dvě porce do mrazáku, jak jsem na ně byla naštvaná - dnes (v sobotu) jsem je vytáhla, už jsem na ně málem zapomněla, ale překážely mi tam. Na napařené jsem dala kus másla a pěkně pocukrovala - a věř nevěř, chutnaly velmi dobře! Jablková chuť se odležením zvýraznila, možná jim prospěla i další tepelná úprava, ale hlavně omaštěné (nejen zakysaná) chutnaly zcela jinak. Tak je beru na milost, ještě někdy zkusím. Never say never more...