Podle pana C. se letos čeká bomba, hit - divoce rostoucí jedlé rostliny. Pravda je, že jsem už nějaké dění v tomto smyslu zaznamenala, sama jsem již přispěla využitím divokých bylinek tady. Lístky i kvítky udělají parádu v zeleninovém salátu nebo jako přídavek do různých nádivek a pomazánek.
Ke konzumaci darů přírody se přidává třeba Šárka s cukrovými fialkami, polévkou z kopřiv a se smrkovým sirupem, Klára z kopce s pampeliškovými kapary, pampeliškový med je běžně k vidění. Hodně letos frčí i medvědí česnek - najdete ho třeba u Pavlíny.
Co je tak zhruba u nás na výběr?
Občas někdo dělá špenát z kopřiv nebo polévku ze směsi bylinek - tu jsem vařila podle Kejřky i já. Bývá i jen šťovíková.
Už se těšíme na květy černého bezu, bezinková limonáda či šumivé víno, sirup nebo smažené kosmaticenasladko i naslano patří k oblíbeným receptům. Obalují se i jitrocelové lístky. Všelijaké byliny vhodné na čaje samozřejmě rostou už teď, bývá k mání i divoká máta, dobromysl, kmín. Na sirupy, spíše čistě zdravotní, se používá třeba jitrocel. Ovšem nasbírat dostatek drobných bylinek či poupat, aby z toho bylo několik porcí jídla, to dá trochu práce, čištení, proto asi větší rozšíření "nehrozí", konzumace divokých rostlin je spíš zajímavostí.
Na jarních výletech jsme nacházeli i bodlák - pupavu, musel se opatrně vykrojit střed velké růžice s květem, píchalo to, a pod ním se našlo jedlé lůžko - kousek dužiny s chutí košťálu.
Připomenout musím i křen, který roste divoce docela běžně, ale vykopat větší kořen dá docela zabrat...
Je to hodně nebo málo?
Objevila jsem ještě další tipy - v extrémní kuchařce Podyjí. Nezkusíte třeba dušený netřesk? Matně vzpomínám, že v mládí, kdy jsme s divokými rostlinami v oddíle taky experimentovali, ho jeden kamarád vyzkoušel a následky to mělo prý strašné..málem se mu zamotala střeva :) Tak nevím, kde byla chyba.
Probrala jsem ještě svoje staré kuchařky, co z darů přírody se využívalo. Našla jsem jen nějaké byliny, pak kaši i zavařeninu z růžových lístků, naložený kořen cikorije (čekanky). Nejzajímavější byl recept na zadělávaný chmelíček - mladý chmel, který roste i divoce. Recept je ještě v kuchařce spolku Domácnost 110 let staré.
Očišť chmelíček, totiž lehce od hlavičky svrchní kůžičku sloupni nožem a tvrdý kořínek odřízni, vyper v několika vodách, nech vykapat a zavař ve slané vodě. Můžeš přidat do té vody též trochu octa, pak ho proceď. Udělej máslovou jíšku, zalij smetanou a zakapej citrónovou šťavou. Nech zpěnit půl cibule s máslem, dej na to chmelíček, zalij šťavou, přidej pepř, zázvor, a nech to zavařit. Než ho neseš na stůl, můžeš přilíti smetany.
Až přibudou houby a různé plody, bude možností využívat jedlé dary přírody více. Ale na ty už jsou osvědčené způsoby zpracování stále živé.
Žádné komentáře:
Okomentovat