Poslední roky dáváme přednost penzionu s kuchyňkou. Osoba blízká rovněž odmítá vstávat o dovolené před devátou, takže ani časově příliš nevycházelo chodit na snídaně. Ukázalo se mnohem jednodušší si uvařit snídani vlastní včetně dobrého čaje.
Spokojíme se pak s jedním teplým jídlem za den. Na to si buď někam zajdeme, nebo připravíme ze zásob.
V samotných Jizerkách má stále nejlepší pověst Šámalova chata, kterou už vede druhá generace z rodiny. Obslouží za pěkného počasí neuvěřitelné množství cyklistů a pěšáků nefalšovaných i motorizovaných. Tradičně domácí kuchyně tu byla vždy chutná, teď navíc přišla do módy - denně se tu podává nějaká vydatnější polévka pro turisty, boršč, dršťková nebo zelňačka, gulášovka. Mezi jídly vede vyhlášená zvěřina, třeba jelení stejky nebo srnčí guláš, s náležitě provařenou a okořeněnou omáčkou, k níž se nehodí nic než knedlík. Nabízí se i pár minutek jako srnčí medailonky. Najde se však i něco jednoduššího, třeba rizoto nebo haše s bramborem a zelím, koprovka. Nechybí nějaké sladké jídlo, mohou to být ovocné knedlíky nebo překvapivě žemlovka. Když jsme tu byli, dávali si ji lidé docela často. Ceny mírné, porce velké. Peče se tu i světlý domácí chléb. Zastavte se spíše kolem třetí nebo za špatného počasí, jinak bývá dost plno.
Motoristé mohou navštívit další hospodu původního šéfkuchaře U Poláků v Liberci v Hrubínově ulici. Zde je dobré si místa na oběd rezervovat, kuchyně stojí za to, vyzkoušeli jsme obojí opakovaně!
Zajímavým tipem na oběd, ale jen pro všední dny, může být podnik Papey v Jablonci. Našli jsme ho náhodou, když jsme poblíž parkovali (ulice 28. října vede z Horního náměstí). Je otevřeno jen od 11 do 16, vaří se několik jídel, ale velmi dobrých, domácích, ale poctivých, žádné náhražky a umělé chutě. Menu na celý týden je k dispozici. Dvě polévky, jedno jídlo bezmasé. Cena zpravidla do 100 Kč i s nápojem má nalákat hosty, pracující v okolí. A bylo plno, ač ve vrcholném létě. Mě zaujala na chodníku tabule s nabídkou lososa s koprovkou, to bych v hospodě nečekala. Osoba blízká si dal klasické k-v-z, ale vše domácí, žemlové knedlíky a červené zelí, hromada masa. Všimla jsem si, že se sem chodí i na kávu (Lavazza), a byla též dobrá, což není tak běžné. Interiér je nový, jednoduchý, restaurace v klasické velké vile má i venkovní terasu.
Ještě chci připomenout další výrazný podnik v okolí, a to Boučkův statek v Malé Skále. Opět vede domácí strava, rustikálně omšelé prostředí a ohromná obrátka turistů. Jídlení lístek je napsán na tabulích a i při opakované návštěvě jsme se tu vždy skvěle najedli. Můžete mít přílohu, ale i omáčku v chlebu. Svíčková je tu hodně dobrá, i domácí vývar s masem, zeleninou a knedlíčky. Občas je v nabídce i krajové kyselo nebo kynuté borůvkové knedlíky s tvarohem a šlehačkou, podle mínění více lidí naprosto dokonalé. Tady i naproti ve Vejminku se také vaří dobrá káva. Venku se dá sedět u piva i u grilu. Roubená budova skrývá i výtvarnou galerii Josefa Jíry. Foto v článku Svatba:).
Tak tyto podniky jsme navštívila letos. Všechny hospody jsou tak nějak z podobného těsta, prostě dobrá domácí strava za dobrou cenu, osobité prostředí, pohoda.
Nakoupit na týden jsem se postupně naučila, hodně věcí vydrží a není třeba se uchylovat k sušeným a konzervovaným jídlům. Dnes už i poblíž rekreačních oblastí jsou větší hypersuper, ale přece jen je nejjistější nakoupit v našem osvědčeném doma, v malých obchodech v místě bývá velmi omezený sortiment, omezená otvírací doba i vyšší ceny.
Během dovolené nakoupím jednou dvakrát jen pečivo a případně nějakou laskominu. Krom toho jídelníček mohou obohatit i plody přírody - ovoce nebo houby.
Vozím i nějaké domácí pečivo, letos muffiny z jogurtového těsta, jindy koláčky, tvarohovou bábovku.
Další dobrou službu mi udělá zálivka na saláty, které stačí tak do půllitrové petky, může být koncentrovanější, rozředí se na místě. Je to lepší, než vozit extra lahvičky s octem a olejem nebo saláty kvůli tomu vynechávat.
Beru ještě trochu soli a cukru, koupím sáček pepře a to stačí.
Letos jsem ověřila, že i uvařené jídlo v krabici vydrží v chladu pět dnů - měla jsem dvě várky kuřecích plátků dušených se zeleninou. Na další dvě jídla jsem připravila holandské řízky, jsou dobré ohřáté i studené s sebou a rovněž vydrží snadno dva tři dny. Ještě kupuji vajíčka, ta ale padnou spíš na snídaně. Letos jsem si brala i velkou porci domácí lučiny a obvykle vezeme i pár jogurtů. Ovocem a zeleninou nešetřím. Dá se udělat směs na nudle, využít ty houby, když jsou. Z příloh vařím brambory, nudle, rýži nebo rýžové nudle. Taky kuskus se hodí.
Studenou večeři kombinuji ze sýrů, šunek i trvanlivějších lepších uzenin, doplní ji zeleninový salát. Jednou jsme měli párečky 82% masa, ty osoba blízká miluje. V rezervě je ještě rybí konzerva.
Letos jsme měli na programu i dvě návštěvy, kde nás krmili a vybavili na cestu borůvkovými a rybízovými koláči. Další kamarádka nás navštívila na místě - předložila jsem jí žlutý meloun s pršutem.
A ještě podstatná vychytávka - na týden vozíme i víno v 5litrovém boxu, no a pivo v penzionech bývá k dispozici aspoň lahvové. Vodu jsme dříve také kupovali, ale co byla rehabilitovaná kohoutková, je to jednodušší. Ochuceným nápojům neholdujeme, stačí citrón nebo čaj.
Když jsem s celotýdenním dovolenkovým nákupem začínala, obsahoval mnohem víc položek, ale taky jsem hodně načatých balení vezla zpět. Je vždy dobré si nákup promyslet, přizpůsobit chutím účastníků i možnostem na místě. Platit v hospodě za rozmražené jídlo nebo polotovar v kvalitě levných obědových krabiček postrádá smysl. Nabídka rychlého občerstvení u stánků se mi, jak jsem už psala o koupališti, taky nezdá přijatelná. Vaření o dovolené je jen pokračováním způsobu, jakým vařím doma.
Žádné komentáře:
Okomentovat