Za poslední dva měsíce jsem více vařila pro několik větších návštěv. Copak něco malého studeného nebo ke kávě či jeden člověk ke stolu navíc, to nemyslím, ale když jde o celé teplé menu, dá to přece jen trochu práce a vymýšlení, organizování a hledání optimalizací. Naštěstí právě to mi připadá zajímavé a vzrušující, a sama si chystám nikoli ty nejsnadnější a nejrychlejší recepty, ale něco, co by mě bavilo.
Odhadnete, které z jídel je na fotce?
Vařím vždy radši více porcí, aby něco zbylo do obědových krabiček nebo i k zmražení, tedy kolem šesti až osmi, jak se to vejde do hrnců :) Jídla připravovaná déle a pomalu se výborně dají nachystat předem a podle času je v den oslavy jen dopéci. Znamená to ale i nakoupit vše dostatečně brzy.
Nejvíc práce je s přípravou, než se suroviny "strčí do hrnce", pokrájí a předpečou. Pak už je to čistá práce a může se mezitím taky uklidit v kuchyni, aby bylo kam dávat použité nádobí od stolu. Na den návštěvy si nenechávám už moc vaření, ještě je třeba počítat s časem na přípravu stolu a po skončení návštěvy mít síly na závěrečný úklid.
Co mám vyřešen velký stůl a sezení i nádobí až pro osm lidí, je to mnohem snazší. Prostírám různě, není třeba moc dekorací - už jen dvoje sklenice a všechny příbory a talíře s miskami nebo malými talířky udělají parády dost. Papírové ubrousky vše barevně doladí. Ale další ubrus bych si ráda pořídila, zatím se mi žádný nelíbil.
Zapomínám někdy na nápoje. Většinou se pije víno, pivo, voda s citrónem i nějaká minerálka nebo čaj, něco ochuceného.
Narozeninové menu pro syna (osm osob):
Naložený balkánský sýr
Kuřecí polévka s drožďovými knedlíčky
Hovězí po burgundsku, svítek
Čokoládový dort z červené řepy
Sýr nakládám s olivami a sušenými rajčaty, stroužky česneku, pepřem a olejem, normálním slunečnicovým. Vydrží dlouho. O řepném dortu bude extra článek, zatím tu mám jen řepné muffiny.
Menu pro letošní švýcarskou návštěvu jsem vybrala takto:
Další návštěva přišla na kolena, bylo nás šest. Polévku jsem pro velký úspěch zopakovala. Tedy řeknete si, co je na ní tak extra - snad jen to, že se nějakou dobu vaří, obírají kůstky, a na to není normálně čas.
Kuřecí polévka s drožďovými knedlíčky
Kolena pečená na hořčici a pivě, šťouchané brambory
Vývar jsem jednou použila zmražený, knedlíčky taky. Dopředu se dají dobře udělat i žemlové knedlíky. Snesou i mražení. Brambory zase šťouchám i se slupkami, tak ušetřím práci s jejich loupáním. Všechna masa jsem připravovala ve dvou dnech. Hrušky ve víně jsem měla zavařené ve sklenici již z televizního zavařování, čekaly jen na svou chvíli. Rybízový koláč i lilek s čokoládou jsem jen rozmrazila.
Kombinací všech těchto postupů jsem přípravy optimalizovala, i když s investicí vlastní práce je nutno počítat. Akorát ten rybízový koláč byl letos kyselejší, rybíz jsem neměla tak pěkně vyzrálý jako vloni. Pak jsem si vzpomněla, že vloni byl z másla, čímž měl o dost lepší chuť... Ale čokolilek celkový dojem vylepšil.
Další příležitosti se rýsují, tak se těším, až si zas pořádně zavařím. Však já si už nějaké důvody najdu.
Žádné komentáře:
Okomentovat