Jak se praví ve starých kuchařkách, postní doba není pro pořádání hostin vhodná a připravujeme je opravdu jen v nutném případě...(viz e-knihy Domácí rádci, ). Ovšem dle současných církevních pravidel není půst povinný a hlavně má širší význam - zříci se něčeho, co máme rádi či jsme na tom závislí, nejde jen o to, nejíst maso.
Půst od masa jsem vzala spíš jako inspiraci pro trochu jiné menu. S částí rodiny, té přiženěné, jsme totiž našli společný termín k setkání jen o adventu a ještě v pátek:
Bobří ocas i šneky jsem vynechala. Krom rybích jídel a raků, zeleniny, hub či luštěnin ještě lidová tradice připouští klobásy, zejména vinné. Trochu jsem to rozšířila i na jiné, a bylo menu na světě:
fazolová mexická polévka s klobásou
jihočeský bác
rohlíčky z tvarohového těsta s bílou klobásou
falešná humrová pomazánka ze surimi a domácí majonézy
naložený hermelín
domácí chléb
tvarohová štóla
pivo, víno, džus
káva
Přípravu jsem si rozložila do více dnů. Ve středu jsem založila polévku: do velkého hrnce (5 l) jsem dala opéci cibuli, česnek, mrkev, petržel, přidala pár brambor, řapíky celeru, koření, sůl a vařila, pak jsem vhodila plešku sekaných rajčat a 2 plešky různých fazolí, pokrájené paprikové klobásy a za chvíli odstavila. Je lepší rozleželá, zahustím ji a dokořením v pátek. Ještě jsem si střihla plech čokoládových rohlíčků, které je nutno vykrájet zatepla, ani horké, ani studené, ale vyplatí se to, jsou tak dobré...
Pak jsem upekla tvarohové štóly: ze 400 g mouky, 1 tvarohu, 2 vajec, 200 g másla a 120 g cukru, 1 prdopeče, 100g mandlí, 100 g rozinek a 100 g brusinek v rumu naložených jsem utvořila dvě menší. Navrch se potírají rozpuštěným máslem a sypou moučkovým cukrem. Taky jim prospěje proležení. Zdálo se mi, že je to tak známý recept, že ho ani nikde na webu nemám, je však v Zatraceném kyselu.
A zbývalo naložit ten hermelín, není v tom žádná věda, ale měla jsem ho už trochu měkčí, no snad vydrží do pátku, když bude v lednici - rozteklý v tom oleji nevypadá pěkně, ale chuť je samozřejmě i tak výborná! Dávám česnek, olivy, sušená rajčata a slunečnicový olej, trochu koření.
Ve čtvrtek jsem ráno dala rozkvasit kvásek na chléb, odpoledne jsem nejdříve zadělala těsto, aby mělo čas kynout. Pak jsem nastrouhala kilo brambor na bác, a to ve stroji. Šlo to ráz na ráz. Sice to je na velké nudličky a měly by být spíš malé, ale ruční práci jsem si potřebovala ušetřit. Stroj mi usekal taky surimi na pomazánku, no já vím, že to není zrovna super potravina, ale holt na pravé kraby se nezmůžu a bude to pořád víc rybí chuti než humr z mrkve... Majonézu dělám domácí a taky byla hnedle. Stačí trochu citrónové šťávy, soli, cukru, pepře a pomazánka je hotová. Ještě jsem robotem umíchala tvarohové těsto (250g tvarohu a tuku, 300 g mouky a 1 vejce, sůl) na rohlíčky s klobásou, je lepší ho nechat odpočinout.
Bác zatím vykynul a šel do trouby, dala jsem pod něj místo máku pěkně škvarky. Z toho množství ho byl plný velký buchtový plech. Měli jsme ho už k večeři a ty velké nudličky vůbec nevadily. Osoba blízká měl nějaký těžký den, tak chtěl i polévku. Trochu jsem mu jí dovařila zvlášť. Je jí dost, tak proč ne.
Chlebu se moc kynout nechtělo, překládala jsem kolem sedmé, do trouby sázela až po půl deváté. Ale pak už vyskočil v pohodě a do rána ke snídani už byl k použití...
Mezitím jsem ještě stihla i jiné věci, trochu poklidit (nádobí průběžně), nechat odečíst spotřebu vody a ty další maličkosti, co jich je nekonečně.
V pátek jsem ráno nezapomněla dá chladit nápoje. Odpoledne zbývalo upéci ty rohlíčky, dokončit polévku a dát přihřát do trouby i bác. Pak už jen trochu prostřít a otvírat hostům. Jídla jsem naservírovala na separátní stolek, aby si každý bral sám.
Byla to dobrá volba, se servírováním nevznikaly žádné zádrhele, měla jsem čas se věnovat i zábavě. Jídla byla pochválena, nová knížka taky, povídalo se zajímavě a ve shodě. Že nekecám, dokazuje i pozdní hodina odchodu...pro mě moc příjemný večer, tak jsem vůbec nelitovala těch příprav.
Žádné komentáře:
Okomentovat