Po podzimním hodování by mohl být prosinec postně odlehčený, abychom se přichystali na Vánoce. V mojí staré Retišce je oddíl postních jídel: hodně různých ryb, raci, žáby i šneci, houby, vejce, polévky z luštěnin, zelí, hub a brambor.
Koblihy a lívance nebo něco zapečeného taky nechybí. A začínáme cukroví, na fotce miništóličky.
Od MDR pochází i recept na tvarohové koblihy, co smaženou rybu nahradí, dělávala jsem je už v mládí. Každý se tomu vždy smál, ale vysvětlení, proč měly koblihy nahradit rybu, je právě v tom využití i pro postní období.
Na Štědrý den se vaří více takových původem postních jídel: kuba, hubník, kyselo, peciválky, lepenice s bílou klobásou (ta se za maso nepočítala), pověstné šneky a samozřejmě kapr. Polévka rybí, zelňačka, hrachová, jak kde. Tak to je taky inspirace, co uvařit už před svátky.
Začala jsem s prosincem vařit více zelí, se zbylým knedlíkem, s čočkou. Z dalších zelenin došlo na růžičkovou kapustu, ještě i na lilky. S těmi je dosti práce, nakonec místo zamýšlené parmigiany jsem udělala jen lilek s rajčaty k těstovinám, měla jsem ještě kousek parmazánu. Přidávám i jiná bezmasá jídla, kuskus s cuketou a olivami nebo slaný koláč se špenátem.
Hlavním tématem je však v kuchyni příprava svátečních jídel, od začátku prosince se peče cukroví. Moje představa je, že bude dobré, že se druhy budou od sebe chuťově lišit a že budou trochu luxusnější než jindy. Hledám vždy nějaké super cukroví, nový druh, co by zazářil, ale nakonec málokdy něco tak oslní: umělé tuky neberu vůbec, prášek do pečiva taky spíš ne, kokos výjimečně. Nemám ráda suché těsto málo upečené a obalené silně cukrem...jeden takový druh úplně stačí, cukroví s vínem bylo hodně máslové, ale letos ho nedělám. Pak nechápu, proč v skoro každím těstě je trochu ořechů a trochu kakaa - všechno potom chutná stejně a nijak. Někdo zas všechno polévá čokoládou, jiný si neodpustí nastavované krémy, barvené bílkové polevy nebo rovnou kupované tubičky a ozdoby...díky, na Vánoce určitě ne. Jsem ráda, že už nemusím dělat ani cukroví z nastrouhaných tatranek (místo ořechů) a že mandlové či ořechové dorty nejsou převážně ze strouhanky! Jako třeba tyto ořechové kostky.
Na míse má být tradičně devět druhů cukroví, původně se na venkově dávalo na štedrovečerní stůl devět jídel. cukroví je už taky symbol. Devítka jako nevyšší jednociferné číslo symbolizuje dostatek, mnoho, tedy má zajistit dost jídla po celý rok.
Když trochu projdete staré kuchařky, zjistíte, co je a není náhražka: ty se drží úporně, protože v 20. století přišla dvojice válek proložená krizí, pak 50. léta nedostatku, a tak dvě až tři generace kuchařek musely šetřit. Do toho se rozmohly novodobé praktiky, jak potraviny vyrobit průmyslově co nejlevněji, a tak už se povědomí o kvalitnějším jídle hodně vytratilo. Vzývat nyní um a pravé recepty babiček? Vždyť ty dnešní jsou již válečné či poválečné dcery, které kvalitní jídlo nezažily. Výjimek není tolik...
Zkusila jsem proto kaštany. Mohou být pečené jen tak, ale pyré z nich se dá použít na mnoho způsobů, nejen do nádivky: jako příloha, náplň do koláčů nebo do cukroví i pralinek.
Mívala jsem pyré už ochucené, ale tentokrát jsem kaštany uvařila asi půl hodiny ve vodě, oloupala za horka - jinak vnitřní slupka sundat nejde - když vychladnou, musí se přihřát. Dovařila jsem je v mléce. Stačí, když jsou ponořené. Nic dalšího se nepřidává, jen se vše po změknutí rozmixuje. Už takové pyré chutná úžasně: kaštanově a jemně nasládle. Uchová se nejlépe mražením, jinak v lednici vydrží jen několik dnů. Dělají se z něj koláče křehké i jiné, používá se do těsta i na náplň. Pyré je potřeba do náplně přisladit, ochutit nějakým alkoholem, i rum se hodí. Decentně skořice i muškátového oříšku, aby nepřerazilo jemnou kaštanovou chuť, a je to. Krém do dortů a zákusků se míchá s máslem nebo šlehačkou. Do žaluzií z listového těsta jsem použila jen jednoduše ochucené pyré. Mohla jsem ho dát i více, sklony k vytékání z pečiva nemá. Použila jsem po nějaké době zas kupované listové těsto, ovšem moc jsem to s ním nevyhrála! Ale zkusím nádivku příště použít do nějakého jiného těsta, uvidím.
S čokoládou ho budu kombinovat v lanýžích, ty ale přijdou na řadu až před svátky.
K prosinci také patří granátové jablko, ale to zatím odpočívá v lednici, nebyl čas na experimenty.
Přidává se do sladkých i slaných pokrmů. Sirup z něj, tedy pravá grenadina, se používá do míchaných alkoholických i nealkoholických nápojů pro svou barvu i hořkosladkou chuť. Tak to se těším. V prodávaných sirupech se totiž granátové jablko nahrazuje např. rybízem! Pravá grenadina totiž není úplně levná. Asi se ten článek měl jmenovat spíš Náhražky!
Žádné komentáře:
Okomentovat