neděle 15. ledna 2017

Kaštanová omáčka a něco navíc

Nastal čas vyzkoušet zas něco nového.

Vždyť jsem nepřidala článek už přes měsíc, a to hlavně z nedostatku času. Ani jsem nefotila, ostatně byla pořád tma a vůbec se to nějak nehodilo.
Vařila jsem o106, velká množství, ale samá zavedená jídla, jak si žádá tradice, na Štědrý den byl jen salát s pečeným lososem, to "jen" se vztahuje k tomu, že nejde o žádné velké vaření. Nechybělo cukroví, dvakrát vánočky, šípková omáčka, kachna,horácké knedlíky, cheesecaky, ovocný salát, čočka, boršč, guacamole, kapustičky - zkrátka samé už u mě dohledatelné recepty, stačí kliknout. Když jsem ty odkazy hledala, překvapilo i mě, že to zas vařím trochu jinak: Vánočku s prefermentem, salát s domácí majonézou a podobně.To je holt vývoj.

Kaštany jsem si koupila již před svátky, vydržely díky studenému počasí doteď v dobré kondici na balkóně, jen dva zplesnivěly. Nejdříve jsem je musela oloupat. Vyzkoušela jsem to podle Benedettiných návodů - základem je, zdá se, zapaření, aby ta druhá tenká slupka povolila. Vařila jsem je ve vodě asi 20 minut, dala na chvíli do trouby, kde se otevřely, a do hrnce s utěrkou zapařit. Šlo to o hodně líp než jen po uvaření, i když to bude chtít taky trochu cviku. U některých se slupka dala stánout lehce, byla od kaštanu zcela uvolněná, ale to se mi nepovedlo plošně. Taky se kaštany drobí, nakonec právě ten poslední (uprostřed) se mi povedl oloupat zcela dokonale!


Kaštanová omáčka se hodí k více druhům masa, já použila tentokrát kuličky z mletého. Kaštany jsem rozmixovala s vývarem (mám mražený), lze použít i výpek z masa a trochu vody. Na 4 porce stačí 300 g oloupaných kaštanů a asi 1/3 l vývaru. Dochutila jsem jen solí, pepřem a smetanou (31%, 200 ml). Přílohou byly palačinkové nudle. Omáčka je jemné chuti, nasládlá, výborná. Hodí se k ní i brusinky nebo vinný rosol, jako jsem použila já.


Chleby peču pravidelně, už žádný nekupuju, avšak prvně jsem zadělávala pivem. Dala jsem ho asi 2/3 z celkového množství tekutiny. Těsto mělo trochu jinou strukturu, méně se lepilo a méně kynulo. Chutově byl chleba dobrý a střídku měl správnou.


Pečená kolénka, jejichž kůže má pomoci kloubům, když se pojídá pravidelně, jsem podlila zbytkem piva a pekla jako obvykle s hořčicí, cibulí a pár kousky celerových řapíků. Příště bude sulc.


Ještě jsem zkoušela "masopustní uzlíky", tedy v zapékačkách pečené koláčky z kynutého bramborového těsta, plněné zelím a klobásou neb sýrem a jablkem. Je to trénink na další Restaurant Day, měly by to být takové šikovné porce do ruky, udělám je ještě s prejtem.

Jo a pro všímavé - ano, zapomněla jsem změnit v podpisu fotky rok, tak až příště.

Žádné komentáře:

Okomentovat