Ač jsem celou masopustní dobu moc článků nepřidala, o to více jsem vařila v souladu s tradicí plno masopustních jídel, nejen masa, ale i moučníků.
Měli jsme prejt či jelito, pečená kolena, kachnu, boží milosti, kuře na zelí, lokše, knedlíčkovou polévku, slané koláče, paštiku. Taky jsem pekla chleby a rohlíky, madlenky, Tatin, vařila kyselo, bramboračku, zelňačku, ledvinky, srdíčka a játra (stejný recept), sulc, připravovala cheesecaky.
Zkoušela jsem nové recepty nejen kvůli pohoštění do práce, ale hlavně kvůli Restaurant Day. Ten se vydařil, vše se snědlo i chutnalo, tak to nebyla zbytečná práce.
Nyní se ještě chystám na zimní pečenou zeleninu k masu a trochu jeleního ragú, asi i milosti. Koblihy si spíš odpustíme, i když ty bramborové jsou fakt dobré... O tom cheesecaku s polevou budu psát extra, tak přemýšlím, který z receptů dnes popsat podrobněji, jsou to takové samé známé věci. Původní recepty můžete proklikat. Něco možná už vařím jednodušeji, jak jídla opakuju. Nebo se mi to zdá snadné, když to mám nacvičené. Tak aspoň pár poznámek k zmíněným jídlům:
Kolena radši vykostím, taky kupuju nařezané s kostí (jako osso buco), krom soli a pepře, cibule a pár řapíků celeru je potřeu hodně hořčicí, podleju pivem nebo vínem a spíše dusím doměkka, dle chuti dopeču nebo nechám tak.
Boží milosti jsem zkoušela podle Bernadetty - těsto s olejem, ale bylo moc suché (ač se pak smažilo), klasika s máslem je lepší.
Lokše jen z nstrouhaných vařených brmbor a hladké mouky, špetky soli, vyválené natenko peču spíše nasucho na litině, pak potírám sádlem.
Ledvinky nebo srdíčka s játry se nedělají nijak dlouho, kořením rozmarýnem a jiným středomořským bejlím, samozřejmě nechybí cibule, kousek másla nebo slaniny dospod a červené víno na podlití.
Paštika je už jedna z mých zavedených specialit. Krom do pekáče k přímé konzumaci ji dělám do sklenic, nejdřív peču v troubě ve vodní lázni nejméně hodinu dle velikosti, spíše 1,5 hodiny a následně zavařuju zavíčkovanou v hrnci aspoň hodinu, lépe dva dny po sobě 3/4 hodiny, aby opravdu vydržela.
Tolik inspirace na závěr masopustu, než zas do kuchyně přijde postní doba (aspoň částečně se o to pokusím...).
Žádné komentáře:
Okomentovat