Vyměňujeme kuchyň, a tak o huse, které se ujali naši mladí, snad poreferuju příště. Baví mě dýně.
Něco se v kuchyni dělat už dá, ale ještě není vše na místě a v okolí je rovněž vše v provizorním módu. Poslední řemeslníci po dodělávkách odešli včera před sedmou...
Ale dýně jsem si obstarala už předtím. V kuchyni vydrží přibližně do Vánoc. Muškátovou či máslovou jsem letos zatím neměla. Měli jsme dvakrát špagetovou, jinak samá hokaida, jsou nejlepší. A nemusí se loupat. Kontroluju je, a když se objeví podezřele měknoucí místečko, vykrojím - když zavadne, vydrží bez újmy další dva dny, ale radši dýni buď hned zpracuju, nebo z ní udělám na později pyré (peču nebo vařím). To vydrží v lednici i týden, taky se může zamrazit. Zasterilovat jedině hodně pořádně, tj. vařit důkladně cca hodinu, a to 2 dny po sobě.
K oblíbené polévce a omáčce jsem letos přidala další slaný recept, a to dýňové risotto. Už jsem se o něm zmiňovala, doplním podrobnosti. Základem je kulatozrnná rýže.
Nejdřív na oleji s máslem orestuju cibulku a porci syrové dýně, nakrouhané na hranolky neb pokrájené (hokaido se slupkou). Přidám suchou rýži a podliju bílým vínem, odpařím, trochu osolím a opepřím. Postupně přidávám vývar. Nyní to zjednodušeně dělám tak, že asi lžíci své bujónové zeleninové pasty (viz níže) přidám hned do pánve a dolévám pak už jen horkou vodu...Míchám, dolévám, odpařuji, až je rýže akorát, tedy na skus, ne rozvařená. Nakonec přidám trochu parmazánu ap., pepř, kousek másla...a podávám.
Bujónová zeleninová pasta
Upravila jsem si recept od Benedetty. Nakrouhala jsem kilo polévkové zeleniny, může být i kus cukety, kedlubna, kapusta, houba, pór, zbylé zelené natě, rajče...víc druhů dá lepší chuť. Restovala jsem na pár lžicích oleje tak 20 minut, přidala sůl (100 g) a dál restovala ještě asi 10 minut, až vše změklo, pak jsem tyčákem vytvořila pastu, aby byla co nejjemnější, a trochu ji na pánvi dosušila. Bylo jí kolem půl kila. Ve skleničkách v lednici vydrží jistě 3 týdny, mimo ni cca 1-2. Nejlépe je vše zasterilovat, tedy povařit 20 minut ty malé skleničky ve vodě. Může se dát i zmrazit. Na jednu porci zeleninové polévky jsem dala lžíci pasty. S nějakou zavářkou je to taky super rychlovka, ale pozor, neudělá se průhledný vývar, ta zelenina v něm všechna pořád je. Do polévek, omáček a dalších jídel se však hodí přenáramně. Skvělý polotovar, žádné přidané zbytečnosti.
Ovšem dýňové moučníky, to je moje. Zkouším různé náplně do různých těst, starší rcp tady. Doporučit můžu obě:
Korpus z křehkého těsta (nebo listového), příp. ze sušenek (250 g) a 60 g rozpuštěného másla
Náplň 1: 1 šálek dýňového pyré, 1 vejce, 1 tučný tvaroh, hnědý cukr, 2 lžičky koření (skořice, mušk. oříšek, nové koření, hřebíček, zázvor)
Náplň 2: 400 g pyré, 2-3 vejce, 250 ml smetany ke šlehání, hnědý cukr 120 g, 1 lž. škrobu, koření jako výše + špetička pepře
Dýni hokkaidó neloupeme, vydlabeme semínka, pokrájíme na větší kostky a upečeme v troubě nasucho nebo uvaříme ve vodě jako brambory a slijeme. Rozmixujeme. Přidáme další suroviny a dochutíme. Koláčovou formu
s předpečeným korpusem naplníme a pečeme asi hodinu, až náplň zpevní.
Dýňová roláda
Rolády nějak vůbec nepeču, ale povědomí o nich z dětství mám, máti dělávala obyčejnou piškotovou ze 3 vajec plněnou marmeládou, že to bylo hned hotové, šlehačka navrch.
Recept jsem vyšpekulovala z netu, trochu upravila - není to nic obtížného.
Na těsto na 1 plech: ušlehat 3 vejce se 120 g cukru (i méně), přihodit 170 g dýňového pyré a 120 g mouky s dvěma lžičkami prdopeče. Koření jako výše, stačí i jen skořice a hřebíček. Rozetřeme na pečící papír ještě vymazaný a vysypaný moukou. Pečeme asi 15 minut, aby těsto nelepilo.
Po vytažení z trouby na něj položíme vlhkou (hodně vyždímanou) utěrku, přiklopíme tácem nebo druhým plechem a obrátíme. Sloupneme hned ještě zatepla pečicí papír a s utěrkou opatrně zarolujeme. Necháme vychladnout.
Na krém smícháme 80 g povoleného másla s necelým hrnkem moučkového cukru a přidáme dva tučné tvarohy ve vaničce (příp. syrovátku z nich slijeme) a vanilkovou esenci. Roládu naplníme A zabalíme do fólie, dáme zatuhnout a proležet do lednice. Můžeme před podáváním pocukrovat.
Manipulace s utěrkami ap. se nebojte, to jde dobře. Když se těsto někde roztrhne či praskne, nevadí, krémem se to slepí. Krému se vám bude zdát možná dost, ale on se slehne-vsákne. Já spěchala s máslem, nebylo úplně měkké, tak mi zůstaly trošku hrudky. Taky tvaroh by měl mít pokojovou teplotu, aby máslo nezdrcnul...
Vypadá to docela hezky, Ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat