Série domácích oslav pokračovala sešlostí na jedné rodinné chalupě, očekáváno bylo 10-14 hostí.
Krom nabídky grilování jsem ještě využila možnost připravit zmrzlinu ve stroji. Jídel bylo více, protože jsme chtěli všechny uhostit od příjezdu do odjezdu, tedy i jedna až dvě snídaně a předchozí večeře. K tomu dva bezlepkáři.
Dlouho jsem hledala, co méně obvyklého na gril. A našla jsem. Přípravy a pečení jsem si rozložila do tří dnů, zahrnovaly vaječnou tlačenku, opilé kuřecí paličky, opět rýžový salát, kynuté záviny, tvarohovou bábovku a špaldové skořicové šneky, snídaňovou pomazánku, dresink a uchystání různých drobností a doplňků. Cestou jsme ještě pořídili hlavní nákup včetně nápojů, což mě nějaké síly stálo.
Na místě jsem nejprve nachystala jahody na zmrzlinu, byly už zrovna těsně po sezóně. Uvrtěli jsme tři druhy: sorbet, jahodovou smetanovou a vanilkovou z creme anglaise, který jsem předvařila už doma. Ještě jsem svařila smetanu s čokoládou na ganache.
Na první studenou večeři jsem podávala tu vaječnou tlačenku, domácí paštiku s vinným rosolem, do počtu nějakou šunku, sýr, zeleninu.
K snídani jsem připravila sýrovou pomazánku, sladké pečivo.
Na oběd jsem vymyslela kořeněné kuřecí paličky, recept víceméně podle Ohnivého kuřete. Už jsem ho vyzkoušela dříve, stačí méně vody, ocet jsem použila vinný, olej řepkový, víno červené a sójovky několika druhů jsem dala asi méně. Baví mě, že je to docela rychlé, paličky se v nálevu s kořením (hlavně dost zázvoru a česneku) uvaří a zbytek se zredukuje nahusto. Jak používám trochu jiné suroviny, nepodařila se mi omáčka tak lesklá, hlavně však musí být dobrá. Jo, našla jsem i badyán, přislazovala jsem javorovým sirupem i medem. Totiž paliček jsem měla 44, cca tři na porci. Vařily se v 9litrovém hrnci, sice nebyl plný, ale do 5litrového by se nevešly. Tudíž i surovin na omáčku bylo velké množství. Zredukovanou omáčku jsem uchovala zvlášť a paliček byl plný kbelíček. Snadno se převezly a ohřály polité omáčkou. K tomu bylo krom rýžového salátu jako vhodné přílohy do teplého počasí i pár šťouchaných brambor s naťovou cibulkou. Pro odlehčení jsem ještě namixovala více fruhů "lupení" včetně rukoly s francouzskou zálivkou. Paličky zbyly asi tři, tak snad přišly všem k chuti, jen se někdo vyhýbal té cibuli v přílohách.
Káva a sladkosti následovaly odpoledne. Zmrzliny, rakvičky (koupené) s ganache, připraven byl i medovník, na který ale nedošlo.
K večernímu grilování jsem chystala plněné šneky z pupku, které jsem si radši vyzkoušela předem. Nebyla jsem si jistá, jak se bude maso balit, krájet a jak budou porce držet pohromadě. A ovšem, jak to bude chutnat! Už dopoledne jsem připravila roládu. Použila jsem tři zatavené balíčky stařeného masa, vybírala jsem tak, aby šly dobře rozkrojit na plát. Musí se to vzít ze strany, po vláknech, aby se pak dal zarolovaný kus krájet přes vlákna (kolmo). Plát se osolí, opepří a okoření - může se dát nějaká marináda, já použila hrubozrnnou hořčici. Na ni jsem položila jednu vrstvu slaniny, jednu vrstvu šunky a jednu vrstvu tvrdého sýra. Vše jsem zarolovala a svázala asi 1, 5 cm od sebe, každé budoucí kolečko zvlášť. Celé jsem ještě zajistila špejlemi, 1-2 do každé porce. Nakrájela jsem až před grilováním. Opekli jsme po obou stranách a ještě nechali chvíli dojít. Mně se to zdá fantasticky dobré, šťavnaté a navíc efektní. Inspirace odtud.
K tomu se podával i zeleninový salát, dál jsme grilovali společnými silami připravené špízy z vepřového masa se zeleninou, které však potřebovaly dosti dlouhou dobu k propečení, uzený polooštiepok a nějakou okořeněnou zeleninu...a víc už nikdo nemohl, rezervní klobásky a slané "nesmysly " (tyčky, brynzové oplatky...) jsme nepoužili. Počítala jsem na porci jeden šnek, jeden sýr, jeden špíz. Zbylo trochu.
Na závěrečnou snídani jsem podávala to samé - pomazánku, paštiku, vaječnou tlačenku a pečivo.
Něco jsme si podělili, něco se zamrazilo, zbyl medovník a housky. Ale celkem se snad vše užilo, nepřišlo nazmar. Nikdy to nemůžete mít zcela akorát, protože i počet lidí se ještě mění, jejich chutě se různí, záleží i na počasí a taky nechcete, aby se něčeho nedostávalo.
V neděli už mě doběhla únava, cítila jsem záda, no ale to už patří k věci. Myslím, že se to celkem povedlo zmanažovat. Věděla jsem už dle dřívějších zkušeností, že zajistit plynulý přísun jídla i pití, pohyb nádobí atd. už dá trochu víc úsilí, a ač se i ostatní snaží přispět, je dělba práce obtížná: jak vysvětlit, v kteréže tašce, lednici či krabici je to a to, jak se to má nakrájet, ohřát, zamíchat a s čím naaranžovat... Manžel pilně vozil, nosil, podával nápoje, pomáhal se vším dle potřeby. Jen fotit jsem zapomínala, to už nešlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat