Už se dělá chladněji, a tak přicházejí i chutě na pořádnější kus masa, nejlépe měkkého, s omáčkou nebo "pořádnou" šťávou... a jak jsem mezi mladšími hospodyňkami a kuchaři zjistila, bývá jim docela záhadou, jak takové maso připravit. Dušené nebo pečené maso patří k základům a nic obtížného na tom není, jen vyžaduje více času, než opečení či opražení na pánvi.
Větší kus masa, kolem kila, předem svážu provázkem, aby lépe drželo tvar, solím a pepřím vždy. Opéci stačí rychle, dávám směs oleje a sádla a kousek špeku pro chuť, někdy máslo. S cibulí, česnekem a dalším kořením nebo zeleninou dusím pod pokličkou, ten kus vcelku dávám do trouby. Podlévám nejčastěji stolním červeným vínem, stačí i voda a trochu bujónu (dělám si svůj zeleninový). Dvě hodinky to jistí, lze dusit i déle na menší teplotu, kolem 100 stupňů. Maso musí jít samo od kostí.
Tato základní UHO (univerzální hnědá omáčka), kterou muž žádá nejčastěji, se už nemusí moc zahušťovat, případně si vypomůžu troškou instantní jíšky. Záleží, jak se povede maso, ale není to ani tak o jeho druhu, spíše o jeho zpracování či skladování, a to pohledem nezjistíte. Některé prostě pustí spoustu vody a je vláknité a nedobré, a je jedno, jestli ho máte od řezníka či zabalené z hypáče, jestli je z býka nebo z krávy, z Čech, Polska či Botswany...jindy nějaké nic moc překvapí zas příjemně. Žádné pravidlo jsem v tom zkrátka neobjevila.
Dušené maso lze vylepšit jakoukoli omáčkou, co jsem nedávno vařila?
Hovězí "osso buco"
Jde o kližku, krájenou i s kostí napříč. Originál je z telecího s italskou chutí. Maso jsem opekla a dusila s mrkví a řapíkem, podlité červeným vínem. Ty dvě porce stačilo dát na pánev na sporák a přikrýt poklicí. Maso se hodně zmenšilo, zasyrova pokrývalo celou plochu pánve! Chutnalo však dobře, kližka zklame málokdy.
Telecí karbanátek
Jde o telecí přední, hodí se i na pečení. Byl to právě kus, kterému jsem moc šancí nedávala a dopadl skvěle. Maso i s kostmi jsem svázala, opekla a dusila v troubě nejprve zakryté a po změknutí odkryté, s cibulí a řapíkem celeru. Inu maso jako dort, pěkně šťavnaté, za pár hodin :)
Pečené vepřové
Neodolala jsem špičce z boku, vypadala pěkně a pekla jsem ji více do křupava i s kouskem kůže, litovat jsem mohla jen toho, že masa nebylo aspoň dvakrát tolik :) I vnučka si na něm pochutnávala.
Krůtí s dýňovou omáčkou
K neutrálnímu krůtímu stehennímu plátku jsem přihodila kostky dýně, kusy masa pak vyndala a šťávu s dýní a cibulí rozmixovala. Přidala jsem smetanu a dosti nasekaného česneku a skvělá omáčka byla hotová, nejlepší je s žemlovým knedlíkem. Taky se snadno ohřeje a převeze, potřebovala jsem ji na víkend s sebou.
Opilé kuřecí paličky
Kuřecí paličky s kořeněnou sladkokyselou omáčkou dělám zhruba takto. V létě nám chutnaly, tak došlo na repete. Chce to hlavně dobrou sójovku, med, česnek, zázvor, trochu vína...ale nebojte se většího počtu ingrediencí, postup je směšně jednoduchý: vše povařit, vyndat maso, zredukovat omáčku a podávat. Dokonalé jsou s rýží i bramborovou kaší, do které se může přidat i trochu mrkve jako na obrázku.
Ať je vám tenhle report inspirací pro nadcházející dny.
Žádné komentáře:
Okomentovat