Svátky, masopust a zimní období vůbec si žádají i pořádné jídlo z masa.
Měla jsem trochu komplikovanější zadání, a to slavnostnější pokrm bez vepřového, tedy nějaké hovězí, neb drůbež byla též shledána jako nezajímavá, tzv."to máme furt". Zvěřinu ani králíky zas ti mí vybíraví strávníci nejedí, no a chystat dvě menu jsem nechtěla.
I zamýšlela jsem se, jak to hovězí udělat měkké a šťavnaté, aby bylo dobré i pro děti, ostatně muž si na "nedopečené" steaky taky nepotrpí. Projížděla jsem recepty na Pinterestu a našla, co mě zaujalo: pečené hovězí hrudí...hm, no, ale nějak jsem si nedovedla vybavit, zda jsem ho někdy taky viděla na krámě! Leč zrovna mi padl do ruky leták jednoho hypáče, a tam ho nabízeli.Tak to bylo znamení...podařilo se mi maso koupit tak, abych ho mohla začít dělat za dva tři dny a nemusela ho mrazit.
Hrudí se dělá déle a pomaleji, peče se na různé způsoby, mě zaujalo použití suché marinády, kdy se maso žádnou tekutinou už nepodlévá! Tak se spíše peče než dusí, a to se ukázalo jako správná volba.
Pečené hrudí se suchou marinádou
Na 5-6 porcí mi stačilo 1 1/4 kg hrudího, ale pekla jsem ještě navíc 3/4 kg loupané plece. Na marinádu jsem smíchala zvlášť v misce lžíci soli, dvě lžíce cukru, po lžičce mletého pepře, nového koření, dobré papriky, kmínu (může být i římský), koriandru, zázvoru a granulovaného česneku. Celý kus masa jsem vším obalila. To se může udělat i den předem a odložit maso v sáčku do ledničky. V pekáči jsem rozpustila asi 4 lžíce sádla a k tomu přihodila jednu velkou cibuli na proužky. Na maso navrch jsem položila dosti plátků slaniny. Zakryla jsem poklicí (nemáte-li pekáč s poklicí, zakryjte dvojitým alobalem) a šoupla do trouby na 165 stupňů a pekla 4 hodiny. Šťáva, kterou maso s cibulí pustilo v kombinaci se sádlem, ho upekla velmi pěkně, výpekem jsem maso přelívala ke konci jen párkrát. Vypadalo už dosti měkce, dalo by se hned podávat - dopékala jsem ještě druhý den necelou hodinku a trochu dokončila šťávu s pomocí hořčice, dobré sójovky a barbecue omáčky, ale jen decentně.
Hrudí bylo opravdu šťavnaté, pochválené, plec o něco sušší, víc se drolila. To koření jsem trefila, nic se netlouklo ani nedominovalo a chuť vyšla taková opravdická masová, nic překombinovaného.
Muž pravil, že to snad bylo nejlepší maso, co jsem kdy vařila - prý aspoň v tomto bytě, což je 15 let. Pravda je, že hovězí zas tak často nedělám. Jako přílohu jsem dávala brambory šťouchané s mrkví a napodruhé rýži se zeleninou.
Pečená krkovice se suchou marinádou
Opět jsem měla kus tak 1 1/4 kg masa, nakořenila jsem ho skoro stejně a pekla opět bez podlévání na 165 stupňů, vepřovému stačily 3 hodiny.
Chuť masa je přece jen jiná, ale v kategorii pečeného vepřového by jistě dobře bodovalo. Slaniny a sádla jsem dala o něco méně, jenže to jsem ani nemusela, maso bylo spíše sušší. Šťavnaté, ale skoro málo tučné. Podávala jsem klasicky s jablkovým zelím a bramborami.
P.S. Kdo se diví, že mám nějak lepší fotky, tak si taky všiml, že jsou z nového tlf, holt to fotí samo...ještě přidám lepší obrázek i k polenům, vyšlo letos konečně více dle mých představ.
Žádné komentáře:
Okomentovat